1-3Kristovi následovníci odnesli Štěpánovo tělo a pohřbili je. Církev byla velice zarmoucena jeho smrtí. Pro křesťany v Jeruzalémě nastaly zlé časy a všichni – kromě apoštolů – se rozptýlili po Judsku i Samařsku. Saul se teď chopil iniciativy: pronásledoval církev, vnikal do soukromých domů a dával zatýkat věřící muže a ženy, kteří se tam scházeli.4Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.5Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista.6Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů.7-8Uzdravil totiž mnoho posedlých, ochrnutých i chromých a město bylo brzo plné těchto radostných zpráv. Mnoho mužů i žen uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít.
Filip a Šimon kouzelník
9V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií.10-11Měl však velkou autoritu u prostých i významných lidí a obecně se soudilo, že jeho síla pochází od Boha.12-13Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.14Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana.15-16U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha.17Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.18Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou:19„Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!“20Petr mu řekl: „Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit?21Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně.22Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí.23Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti.“24Šimon zahanbeně prosil: „Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal.“25Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.
Etiopský ministr financí prvním africkým křesťanem
26Filip dostal pokyn od Božího anděla: „Připrav se a jdi na silnici z Jeruzaléma do Gázy, tam, kde prochází pouští.“27Filip se hned vydal na cestu. Brzy uviděl průvod etiopského hodnostáře, ministra financí kandaky, jak se tehdy nazývala vládkyně Etiopie a Súdánu. Byl v Jeruzalémě, aby vzýval Boha,28a teď jel zpátky a na voze si četl svitek proroka Izajáše.29Boží Duch vnukl Filipovi: „Dohoň ten vůz!“30Filip přiběhl k vozu a tu slyší, že si černoch nahlas předčítá z knihy Izajášových proroctví. Filip se zeptal: „Říká ti to něco?“31Ministr mu odpověděl: „Neříká, potřeboval bych to vyložit. Pojď si ke mně sednout a pomoz mi!“32Právě četl slova: „Byl veden jako ovce na porážku, a jako beránek ztichne, když mu stříhají vlnu, tak ani on neotevřel ústa.33Ponížili ho a nespravedlivě odsoudili. Kdo by čekal, že bude mít tolik potomků, když ho přece zabili!“34Dvořan se zeptal Filipa: „Prosím tě, to mluvil prorok o sobě, nebo o někom jiném?“35A tak Filip navázal na to prorocké slovo a ukázal, jak se vyplnilo na Ježíšovi.36Cestou přijeli k nějaké vodě. Dvořan zvolal: „Podívej se, voda! Mohl bych i já být pokřtěn?“37Filip na to: „Jestliže jsi uvěřil celým srdcem, proč ne?“ A on vyznal: „Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn.“38Etiopský ministr dal příkaz k zastavení, vstoupil s Filipem do vody a ten ho pokřtil.39Když se vrátili na břeh, Kristův Duch způsobil, že se Filip ztratil dvořanovi z očí. Musel tedy pokračovat sám, ale měl velkou radost.40Filip se pak objevil v Azotu, prošel celým krajem až k Césareji a ve všech městech zvěstoval Ježíše.
1Saul schvaľoval, že Štefana zabili. Hneď v ten deň vypuklo veľké prenasledovanie cirkvi. Všetci kresťania sa rozpŕchli po Judsku a Samárii.2V Jeruzaleme zostali iba apoštoli. Niektorí zbožní muži pochovali Štefana a hlboko za ním žialili.3A Saul sa s veľkým zápalom usiloval cirkev zničiť: vtrhával do súkromných domov a zatýkal veriacich mužov aj ženy, ktorí sa tam schádzali.
Filip v Samárii
4Ale veriaci, ktorí utiekli z Jeruzalema, všade, kde len prišli, šírili dobré zvesti o Ježišovi.5Filip, ďalší zo siedmich zvolených pracovníkov, sa dostal do mesta Samária a tam kázal o Kristovi.6Celé zástupy ho pozorne počúvali, najmä keď sa stali svedkami Filipových zázračných činov.7Uzdravil mnohých posadnutých démonmi, ochrnutých aj chromých.8V celom meste zavládla veľká radosť.9V Samárii žil istý Šimon a už dlhé roky svojimi čarodejnými trikmi a mágiou uchvacoval ľudí.10Tešil sa veľkej autorite u jednoduchých aj významných ľudí a 11všeobecne sa súdilo, že jeho moc pochádza od Boha.12Ale keď uverili Filipovej zvesti o Božom kráľovstve a o Ježišovi Kristovi, dávali sa krstiť muži aj ženy.13Tu uveril aj Šimon, dal sa tiež pokrstiť a takmer sa nepohol od Filipa, uchvátený mimoriadnymi zázrakmi, ktoré Filip robil.14Keď sa apoštoli v Jeruzaleme dozvedeli, že aj Samária prijala Božiu zvesť, vyslali ta Petra a Jána.15Hneď ako ta prišli, prosili Boha, aby daroval týmto novým kresťanom Svätého Ducha,16lebo doposiaľ ho ešte nik z nich neprijal, hoci boli pokrstení v mene Pána Ježiša Krista.17Peter a Ján vložili teda ruky na týchto veriacich a dostali Ducha Svätého.18Keď Šimon videl, že veriaci dostávajú Svätého Ducha, keď apoštoli vkladajú na nich ruky, ponúkol im peniaze19s prosbou: „Dajte aj mne túto moc, aby každý, na koho položím ruky, dostal Svätého Ducha!“20Peter mu odpovedal: „Tie tvoje peniaze ťa privedú do skazy. Myslíš si azda, že sa Boží dar dá kúpiť?21Nedostaneš z tohto daru, lebo tvoje srdce nie je úprimné pred Bohom.22Zanechaj preto túto ohavnosť a pros Boha. Možno ti odpustí tvoje zvrátené zmýšľanie,23lebo vidím, že si plný trpkej závisti a že si v zajatí zloby.“24Šimon zahanbene prosil: „Modlite sa za mňa, aby ma nepostihlo to, čím sa mi vyhrážate.“25Peter a Ján dôrazne vydávali svedectvo a kázali slovo Pánovo. Potom sa vrátili do Jeruzalema, no cestou sa zastavili vo viacerých samaritánskych mestečkách a šírili aj tam radostnú zvesť o záchrane v Kristu.
Filip a etiópsky dvoran
26Filip dostal pokyn od Božieho anjela: „Pober sa smerom na juh, na osamelú cestu, ktorá vedie z Jeruzalema do Gazy.“27Filip sa hneď vydal na cestu. Onedlho zazrel sprievod etiópskeho hodnostára, správcu pokladu etiópskej kráľovnej Kandaky. Bol v Jeruzaleme vzývať Boha28a teraz sa vracal a v koči si čítal zvitok proroka Izaiáša.29Boží Duch vnukol Filipovi: „Dobehni ten koč!“30Filip k nemu pribehol, a tu počuje, že si černoch nahlas číta Izaiášovo proroctvo. Spýtal sa ho: „Rozumieš tomu, čo čítaš?“31Etiópčan odpovedal: „Nerozumiem. Potreboval by som, aby mi to niekto vysvetlil. Prisadni si ku mne a vylož mi to.“32Práve dočítal slová: „Ako ovca, keď ju vedú zarezať, ako baranček, keď ho strihajú, ani on neotvoril ústa.33Ponížil sa, preto bol súd nad ním zrušený. A jeho potomkov kto zráta? Lebo na zemi sa jeho život skončí.“34Dvoran sa spýtal Filipa: „Prosím ťa, to hovoril prorok o sebe, alebo o niekom inom?“35A tak Filip nadviazal na tieto prorocké slová a ukázal, ako sa splnili na Ježišovi.36Cestou došli k akejsi vode. Dvoran zvolal: „Pozri, voda! Mohol by som byť aj ja pokrstený?“37Filip mu odpovedal: „Ak si uveril celým srdcom, prečo nie?“ Dvoran vyznal: „Verím, že Ježiš Kristus je Boží Syn.“38Dal zastaviť koč, vstúpil s Filipom do vody a Filip ho pokrstil.39Keď sa vrátili na breh, Pánov Duch spôsobil, že sa Filip stratil dvoranovi spred očí. Musel teda pokračovať v ceste sám, ale v srdci prežíval veľkú radosť.40Filip sa potom zjavil v Azote, prešiel celým krajom až k Cézarey a v každom meste šíril radostnú zvesť o Ježišovi.