Skutky apoštolů 8

Slovo na cestu

od Biblica
1-3 Kristovi následovníci odnesli Štěpánovo tělo a pohřbili je. Církev byla velice zarmoucena jeho smrtí. Pro křesťany v Jeruzalémě nastaly zlé časy a všichni – kromě apoštolů – se rozptýlili po Judsku i Samařsku. Saul se teď chopil iniciativy: pronásledoval církev, vnikal do soukromých domů a dával zatýkat věřící muže a ženy, kteří se tam scházeli.4 Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.5 Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista.6 Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů.7-8 Uzdravil totiž mnoho posedlých, ochrnutých i chromých a město bylo brzo plné těchto radostných zpráv. Mnoho mužů i žen uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít.9 V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií.10-11 Měl však velkou autoritu u prostých i významných lidí a obecně se soudilo, že jeho síla pochází od Boha.12-13 Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.14 Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana.15-16 U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha.17 Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.18 Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou:19 „Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!“20 Petr mu řekl: „Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit?21 Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně.22 Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí.23 Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti.“24 Šimon zahanbeně prosil: „Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal.“25 Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.26 Filip dostal pokyn od Božího anděla: „Připrav se a jdi na silnici z Jeruzaléma do Gázy, tam, kde prochází pouští.“27 Filip se hned vydal na cestu. Brzy uviděl průvod etiopského hodnostáře, ministra financí kandaky, jak se tehdy nazývala vládkyně Etiopie a Súdánu. Byl v Jeruzalémě, aby vzýval Boha,28 a teď jel zpátky a na voze si četl svitek proroka Izajáše.29 Boží Duch vnukl Filipovi: „Dohoň ten vůz!“30 Filip přiběhl k vozu a tu slyší, že si černoch nahlas předčítá z knihy Izajášových proroctví. Filip se zeptal: „Říká ti to něco?“31 Ministr mu odpověděl: „Neříká, potřeboval bych to vyložit. Pojď si ke mně sednout a pomoz mi!“32 Právě četl slova: „Byl veden jako ovce na porážku, a jako beránek ztichne, když mu stříhají vlnu, tak ani on neotevřel ústa.33 Ponížili ho a nespravedlivě odsoudili. Kdo by čekal, že bude mít tolik potomků, když ho přece zabili!“34 Dvořan se zeptal Filipa: „Prosím tě, to mluvil prorok o sobě, nebo o někom jiném?“35 A tak Filip navázal na to prorocké slovo a ukázal, jak se vyplnilo na Ježíšovi.36 Cestou přijeli k nějaké vodě. Dvořan zvolal: „Podívej se, voda! Mohl bych i já být pokřtěn?“37 Filip na to: „Jestliže jsi uvěřil celým srdcem, proč ne?“ A on vyznal: „Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn.“38 Etiopský ministr dal příkaz k zastavení, vstoupil s Filipem do vody a ten ho pokřtil.39 Když se vrátili na břeh, Kristův Duch způsobil, že se Filip ztratil dvořanovi z očí. Musel tedy pokračovat sám, ale měl velkou radost.40 Filip se pak objevil v Azotu, prošel celým krajem až k Césareji a ve všech městech zvěstoval Ježíše.

Skutky apoštolů 8

Nádej pre kazdého

od Biblica
1 Saul schvaľoval, že Štefana zabili. Hneď v ten deň vypuklo veľké prenasledovanie cirkvi. Všetci kresťania sa rozpŕchli po Judsku a Samárii.2 V Jeruzaleme zostali iba apoštoli. Niektorí zbožní muži pochovali Štefana a hlboko za ním žialili.3 A Saul sa s veľkým zápalom usiloval cirkev zničiť: vtrhával do súkromných domov a zatýkal veriacich mužov aj ženy, ktorí sa tam schádzali.4 Ale veriaci, ktorí utiekli z Jeruzalema, všade, kde len prišli, šírili dobré zvesti o Ježišovi.5 Filip, ďalší zo siedmich zvolených pracovníkov, sa dostal do mesta Samária a tam kázal o Kristovi.6 Celé zástupy ho pozorne počúvali, najmä keď sa stali svedkami Filipových zázračných činov.7 Uzdravil mnohých posadnutých démonmi, ochrnutých aj chromých.8 V celom meste zavládla veľká radosť.9 V Samárii žil istý Šimon a už dlhé roky svojimi čarodejnými trikmi a mágiou uchvacoval ľudí.10 Tešil sa veľkej autorite u jednoduchých aj významných ľudí a 11 všeobecne sa súdilo, že jeho moc pochádza od Boha.12 Ale keď uverili Filipovej zvesti o Božom kráľovstve a o Ježišovi Kristovi, dávali sa krstiť muži aj ženy.13 Tu uveril aj Šimon, dal sa tiež pokrstiť a takmer sa nepohol od Filipa, uchvátený mimoriadnymi zázrakmi, ktoré Filip robil.14 Keď sa apoštoli v Jeruzaleme dozvedeli, že aj Samária prijala Božiu zvesť, vyslali ta Petra a Jána.15 Hneď ako ta prišli, prosili Boha, aby daroval týmto novým kresťanom Svätého Ducha,16 lebo doposiaľ ho ešte nik z nich neprijal, hoci boli pokrstení v mene Pána Ježiša Krista.17 Peter a Ján vložili teda ruky na týchto veriacich a dostali Ducha Svätého.18 Keď Šimon videl, že veriaci dostávajú Svätého Ducha, keď apoštoli vkladajú na nich ruky, ponúkol im peniaze19 s prosbou: „Dajte aj mne túto moc, aby každý, na koho položím ruky, dostal Svätého Ducha!“20 Peter mu odpovedal: „Tie tvoje peniaze ťa privedú do skazy. Myslíš si azda, že sa Boží dar dá kúpiť?21 Nedostaneš z tohto daru, lebo tvoje srdce nie je úprimné pred Bohom.22 Zanechaj preto túto ohavnosť a pros Boha. Možno ti odpustí tvoje zvrátené zmýšľanie,23 lebo vidím, že si plný trpkej závisti a že si v zajatí zloby.“24 Šimon zahanbene prosil: „Modlite sa za mňa, aby ma nepostihlo to, čím sa mi vyhrážate.“25 Peter a Ján dôrazne vydávali svedectvo a kázali slovo Pánovo. Potom sa vrátili do Jeruzalema, no cestou sa zastavili vo viacerých samaritánskych mestečkách a šírili aj tam radostnú zvesť o záchrane v Kristu.26 Filip dostal pokyn od Božieho anjela: „Pober sa smerom na juh, na osamelú cestu, ktorá vedie z Jeruzalema do Gazy.“27 Filip sa hneď vydal na cestu. Onedlho zazrel sprievod etiópskeho hodnostára, správcu pokladu etiópskej kráľovnej Kandaky. Bol v Jeruzaleme vzývať Boha28 a teraz sa vracal a v koči si čítal zvitok proroka Izaiáša.29 Boží Duch vnukol Filipovi: „Dobehni ten koč!“30 Filip k nemu pribehol, a tu počuje, že si černoch nahlas číta Izaiášovo proroctvo. Spýtal sa ho: „Rozumieš tomu, čo čítaš?“31 Etiópčan odpovedal: „Nerozumiem. Potreboval by som, aby mi to niekto vysvetlil. Prisadni si ku mne a vylož mi to.“32 Práve dočítal slová: „Ako ovca, keď ju vedú zarezať, ako baranček, keď ho strihajú, ani on neotvoril ústa.33 Ponížil sa, preto bol súd nad ním zrušený. A jeho potomkov kto zráta? Lebo na zemi sa jeho život skončí.“34 Dvoran sa spýtal Filipa: „Prosím ťa, to hovoril prorok o sebe, alebo o niekom inom?“35 A tak Filip nadviazal na tieto prorocké slová a ukázal, ako sa splnili na Ježišovi.36 Cestou došli k akejsi vode. Dvoran zvolal: „Pozri, voda! Mohol by som byť aj ja pokrstený?“37 Filip mu odpovedal: „Ak si uveril celým srdcom, prečo nie?“ Dvoran vyznal: „Verím, že Ježiš Kristus je Boží Syn.“38 Dal zastaviť koč, vstúpil s Filipom do vody a Filip ho pokrstil.39 Keď sa vrátili na breh, Pánov Duch spôsobil, že sa Filip stratil dvoranovi spred očí. Musel teda pokračovať v ceste sám, ale v srdci prežíval veľkú radosť.40 Filip sa potom zjavil v Azote, prešiel celým krajom až k Cézarey a v každom meste šíril radostnú zvesť o Ježišovi.