Skutky apoštolů 4 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Petr a Jan před židovskou veleradou

1 Zatímco Petr a Jan mluvili, přivedli na ně kněží a saducejové velitele chrámové stráže. 2-3 Ten je zatkl, a protože byl už večer, vzal je do druhého dne do vazby. Kněze totiž popudilo, že Petr a Jan učili lidi v chrámu a hlásali, že Ježíš vstal z mrtvých. 4 Ale mnozí z posluchačů jim uvěřili, takže počet věřících už dosáhl asi pěti tisíc mužů. 5-6 Příštího dne právě zasedala v Jeruzalémě židovská velerada – shromáždění politických i náboženských předáků a učitelů zákona, kterému předsedal úřadující velekněz Kaifáš. Byl tam také jeho předchůdce Annáš a dále Jan, Alexandr a ostatní příslušníci velekněžského rodu. 7 Dali si předvést Petra a Jana, Ježíšovy apoštoly, a začali je vyslýchat. Chtěli vědět, jaká to je moc, kterou uzdravili chromého, a kdo jim ji svěřil. 8 Na to Petr odpověděl z popudu svatého Ducha: „Vůdcové a představitelé národa! 9 Vyslýcháte nás pro dobrý skutek a chcete vědět jak to, že postižený mohl být uzdraven. 10 Prohlašujeme tedy jasně před vámi a před celým Izraelem, že jsme to udělali ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Je to jeho moc, která postavila na nohy úplně chromého člověka. 11 Na Ježíše se vztahuje Izajášovo proroctví: ‚To je ten kámen, který jste vy, stavitelé, odložili, ale který se stal hlavním kamenem celé klenby.‘ 12 Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“ 13 Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem. 14 Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál, 15 a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi. 16 „Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak,“ přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém. 17 Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“ 18 Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit. 19 Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha? 20 Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“ 21 Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak. 22 Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let. 23 Jakmile se Petr s Janem dostali na svobodu, šli ke svým a vyprávěli jim, co bylo ve veleradě. 24 Když to všechno vypověděli, modlili se společně: „Pane Bože, ty jsi stvořil nebe, zemi i moře a všechno, co žije. 25 Ty jsi vnukl Davidovi slova: ‚Proč se lidé bouří a národy se obírají marnými plány? 26 Pozvedají se pozemští králové a vladaři se spolu umlouvají proti Pánu a jeho Mesiáši.‘ 27 A skutečně se spojil král Herodes s místodržitelem Pilátem, Izraelci neváhali spřáhnout se s pohany, aby zabili tvého svatého Syna Ježíše, kterého jsi ustanovil Vysvoboditelem. 28 Vykonali však jenom to, co jsi předem určil a rozhodl. 29 Pane, teď vyhrožují také nám. Prosíme, dej nám odvahu, abychom tvoje slovo mluvili s odvahou a bez zábran, 30 a dávej nám i dále svoji moc, abychom ve jménu tvého Svatého Syna Ježíše mohli činit zázraky na důkaz pravdivosti našeho zvěstování.“ 31 Ještě během této modlitby se pod nimi zachvěla země a všichni shromáždění byli naplněni svatým Duchem. A tak dále odvážně hlásali Boží poselství.

Věřící se dělí o majetek

32 Všichni ti věřící byli podivuhodně jednomyslní. Nikdo z nich nepovažoval nic za vlastní, ale dávali vše ke společnému užívání. 33 Svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše bylo velmi přesvědčivé a všichni se navzájem měli rádi. 34 Netrpěli mezi sebou chudobu a bídu; majitelé pozemků a domů prodávali své nemovitosti 35 a skládali stržené peníze u apoštolů. Ti je rozdělovali všem potřebným. 36-37 Tak prodal a obětoval své pole také muž, o kterém později ještě uslyšíme: Josef, kterému dali apoštolové přezdívku Barnabáš (to znamená Syn útěchy). Byl z rodu lévijských chrámových pomocníků, ale narodil se na Kypru.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Peter a Ján zatknutí

1 Kým Peter a Ján hovorili k ľudu, kňazi a saduceji priviedli na nich veliteľa chrámovej stráže. 2 Ten ich zatkol, 3 a keďže už bol večer, uvrhol ich do väzenia. Kňazi i saduceji boli totiž veľmi rozhorčení, že Peter a Ján učia v chráme a hlásajú, že Ježiš vstal z mŕtvych. 4 Ale mnohí, ktorí počuli Božie slovo, uverili, takže počet veriacich vzrástol asi na päťtisíc. 5 Na druhý deň práve zasadala v Jeruzaleme židovská veľrada – politickí a náboženskí predstavitelia a znalci Zákona. 6 Predsedal im veľkňaz Kaifáš, bol tam aj jeho predchodca Annáš, Ján, Alexander a ostatní príslušníci z rodu veľkňaza. 7 Dali si predvolať Petra a Jána a začali ich vypočúvať: „Akou mocou a v akom mene ste to urobili?“ 8 Tu Peter, keďže bol naplnený Duchom Svätým, odpovedal: „Vážení vodcovia a predstavitelia ľudu! 9 Ak nás vyšetrujete pre dobro, ktoré sme spôsobili chromému mrzákovi, a chceli by ste vedieť, kto ho uzdravil, 10 tak vyhlasujeme pred vami aj pred celým izraelským národom, že sa to stalo v mene Mesiáša, Ježiša z Nazareta, ktorého ste ukrižovali, ale Boh ho vzkriesil z mŕtvych. Vďaka jeho moci stojí tento človek pred vami zdravý. 11 Na Ježiša sa vzťahujú slová Písma:‚To je ten kameň, ktorý zavrhli stavitelia, ale ktorý sa stal základným kameňom celej stavby.‘ 12 Len v ňom je záchrana. A niet na celom svete iné meno, ktorého by sa mohli ľudia dovolávať, ak chcú byť zachránení pre večnosť.“ 13 Členovia veľrady boli prekvapení, ako jasne a smelo Peter hovorí. Vedeli, že Peter aj Ján sú jednoduchí, nevzdelaní ľudia, a uvedomovali si, že tú zmenu u nich spôsobilo to, že chodievali s Ježišom. 14 Pri nich stál uzdravený muž ako živý dôkaz ich slov, a tak boli celkom bezradní. 15 Dali apoštolov odviesť a radili sa, 16 čo s nimi urobiť. „Nemôžeme poprieť, že vykonali veľký zázrak,“ priznávali, „a celý Jeruzalem o tom vie. 17 Ale musíme zabrániť, aby sa tie ich reči ďalej šírili. Prísne im pohrozíme a zakážeme o Ježišovi hovoriť!“ 18 Zavolali ich späť a zakázali im o Ježišovi hovoriť a učiť o ňom. 19 Ale Peter a Ján odpovedali: „Posúďte sami, či je v Božích očiach správne, aby sme viac poslúchali vás ako Boha? 20 Nemôžeme predsa mlčať o tom, čo sme videli a počuli!“ 21 Vyhrážali sa im, ale napokon ich prepustili, lebo nenašli nič, za čo by ich mohli potrestať, a navyše sa báli, že by sa ľudia mohli búriť, lebo všetci oslavovali Boha za zázrak, ktorého boli svedkami. 22 Ten chromý, ktorý bol zázračne uzdravený, mal totiž už vyše štyridsať rokov.

Modlitba veriacich

23 Len čo sa Peter a Ján dostali na slobodu, vrátili sa medzi svojich a porozprávali im, čo im veľkňazi a vodcovia ľudu prikázali. 24 Keď to veriaci počuli, jednomyseľne sa modlili: „Pane Bože, ty si stvoril nebo, zem, more i všetko, čo len jestvuje. 25 Ty si vnukol nášmu otcovi Dávidovi, tvojmu služobníkovi, tieto slová:‚Prečo sa búria ľudia a národy kujú márne plány? 26 Pozemskí králi povstávajú a vládcovia sa spolčujú proti Bohu a jeho Synovi.‘ 27 A naozaj sa v tomto meste spolčil kráľ Herodes s miestodržiteľom Pilátom a Izraeliti sa spriahli s pohanmi, 28 aby zabili tvojho svätého Syna Ježiša. Ale vykonali iba to, čo tvoja svätá moc a vôľa dávno rozhodli. 29 Pane, a teraz sa vyhrážajú aj nám. Prosíme, daj nám, svojim služobníkom, odvahu, aby sme tvoje slovo hovorili smelo a bez zábran. 30 Dokáž svoju moc! Daj, aby sa diali uzdravenia a zázraky!“

Postoj k peniazom

31 Už pri tejto modlitbe sa zatriasol dom, v ktorom boli zhromaždení, a všetci boli naplnení Svätým Duchom. A odvážne a neohrozene hlásali ďalej Božie slovo. 32 Všetci veriaci boli napodiv jednomyseľní a nažívali v láske. Nik z nich nepokladal nič za vlastné, ale všetko mali spoločné. 33 Svedectvo apoštolov o vzkriesení Pána Ježiša bolo veľmi pôsobivé a všetci zakúšali Božiu dobrotu. 34 Nikto medzi nimi netrpel núdzu, lebo tí, čo mali domy a pozemky, ich predávali 35 a peniaze odovzdávali apoštolom. Tí ich rozdeľovali podľa toho, ako kto potreboval. 36 Jedným z takýchto darcov bol napríklad Jozef, ktorého apoštoli nazvali Barnabáš, to znamená Syn potešenia. Bol z rodu Léviho, ale narodil sa na Cypre. 37 Ten predal pole a peniaze odovzdal apoštolom.