1Za pět dní dorazil do Césareje sám velekněz Ananiáš v doprovodu několika členů velerady a právního zástupce Tertulla, aby Pavla zažalovali u místodržitele. Ten dal vězně přivést2-3a Tertullus přednesl obžalobu: „Slavný Felixi! Náš národ ti vděčí za mnoho; tvou zásluhou žijeme již tolik let v míru a pod tvou moudrou vládou se nám dobře daří. Mohl bych tě chválit mnohem déle, ale nechci si dělat nárok na tvůj vzácný čas.4Vyjádřím se stručně a prosím, abys nám laskavě věnoval pozornost.5Máme důkazy, že tenhle člověk patří k vůdcům křesťanské sekty a znamenitě přispívá k tomu, že se v celé říši mezi židy jako epidemie šíří jejich buřičské názory.6Nakonec chtěl také znesvětit jeruzalémský chrám. Přitom jsme ho chytili a chtěli jej soudit podle našich zákonů.7Velitel Lysias se ho však násilně zmocnil a nás odkázal na tebe.8Vyslechni ho a přesvědčíš se, že naše stížnosti jsou oprávněné.“9Potom vystoupili židé jako svědkové obžaloby.10Nato pak udělil místodržitel slovo Pavlovi. Ten řekl: „Vím, že náš národ spravuješ již delší dobu. Důvěřuji tvým zkušenostem a na svoji obhajobu chci uvést jen to, co si můžeš ověřit.11Před dvanácti dny jsem dorazil do Jeruzaléma jako poutník do svatyně.12Ani v chrámu ani v synagogách jsem za tu dobu nepronesl jediný veřejný projev, s nikým jsem nediskutoval a nikoho jsem nepodněcoval ke vzpouře.13Nic takového mi nemohou dokázat.14Rád se ovšem před tebou přiznávám, že sloužím Bohu našich otců podle způsobu, který oni považují za sektářství.15Věřím všemu, co je psáno u Mojžíše i proroků, a vyznávám naději na vzkříšení všech lidí z mrtvých, což ostatně hlásají i mnozí mezi nimi.16Tato víra mě zavazuje, abych se choval před Bohem i před lidmi podle svého nejlepšího svědomí.17Nyní se po několika letech vracím a nesu chudým svého lidu peněžitou podporu od křesťanů z jiných národů.18-19Když jsem pak v chrámu podstupoval předepsané náboženské očišťování, nařkli mě někteří židé z Malé Asie, že jsem tam přivedl pohany. Nebyla to ovšem pravda a ty židy ani nevidím mezi žalobci. To oni způsobili srocení ve svatyni, ne já.20Ani velerada mi nedokázala žádný zločin.21Jediné, co jsem tam stačil říci, bylo: ‚Mám být souzen pro víru ve vzkříšení!‘ “
Dva roky svědectví bez výslechu
22Felix už sice o křesťanství něco věděl, ale přesto líčení odročil s tím, že musí ještě vyslechnout svědectví velitele Lysia.23Důstojníkovi pak nařídil, aby Pavla držel jen v lehkém vězení, kde by ho mohli jeho přátelé navštěvovat a posloužit mu.24Po několika dnech si dal Felix Pavla předvést v přítomnosti své manželky Drusilly, která byla židovka, a vyptával se ho na učení Ježíše Krista.25Pavel ochotně vykládal, ale když začal mluvit o otázkách mravnosti, sebeovládání a Božího soudu, bylo to Felixovi nepříjemné a přerušil ho: „Pro dnešek to stačí, zase si tě pozvu, až budu mít čas.“26Opravdu si pro Pavla často posílal a hovořil s ním, ale hlavně proto, že od něho čekal nějaký úplatek. Aby si usmířil židy, nechával Pavla i nadále ve vězení.27Tak to trvalo po celé dva roky, až byl Felix v úřadě vystřídán Porciem Festem.
1O päť dní došiel do Cézarey sám veľkňaz Ananiáš v sprievode niekoľkých členov veľrady a právneho zástupcu Tertula, aby podali na Pavla u miestodržiteľa žalobu.2Predvolali Pavla a Tertulus predniesol obžalobu:3„Vznešený Felix! Tvojou zásluhou žijeme v mieri a vďaka tvojej prezieravej starostlivosti sa nášmu národu žije čoraz lepšie. To všade a vždy uznávame s nesmiernou vďačnosťou.4Nechcem ťa dlho zdržiavať, no prosím ťa, aby si bol taký láskavý a vypočul nás.5Zistili sme totiž, že tento človek po celom svete vyvoláva medzi Židmi nepokoje, ktoré sa šíria ako morová epidémia, a je hlavou nazarejskej sekty.6Pokúsil sa dokonca znesvätiť chrám. Pritom sme ho chytili a chceli súdiť podľa našich zákonov.7Ale veliteľ Lyziáš nám ho násilne vytrhol z rúk a žiada,8aby jeho žalobcovia prišli k tebe a aby bol súdený podľa rímskych zákonov. Keď ho budeš vypočúvať, sám sa môžeš presvedčiť, že naša obžaloba sa zakladá na pravde.“9Aj ostatní Židia sa pripojili k obžalobe a potvrdili, že všetko, čo Tertulus povedal, je pravda.
Pavol sa obhajuje pred Felixom
10Teraz prišiel rad na Pavla. Na miestodržiteľov pokyn vstal a ozval sa: „Viem, že už dlhé roky vykonávaš úrad sudcu v tomto národe. Preto sa s dôverou budem pred tebou obhajovať.11Môžeš si presne zistiť, že len pred dvanástimi dňami som prišiel do Jeruzalema vzdať Bohu poklonu v chráme.12Ale ani v chráme, ani v synagógach, ani na uliciach ma nikto nepristihol, že by som s niekým debatoval, alebo dokonca vyvolával vzburu medzi ľudom.13Ba ani tí, čo na mňa teraz žalujú, to nemôžu nijako dokázať.14Ale k jednému sa priznávam otvorene: slúžim Bohu našich predkov spôsobom, ktorý oni pokladajú za sektárstvo. Pevne verím všetkému, čo je napísané v Mojžišovom zákone a v prorockých knihách.15A pevne dúfam, napokon ako aj mnohí z nich, že Boh raz vzkriesi z mŕtvych spravodlivých aj nespravodlivých.16Práve táto viera ma nabáda, aby som sa usiloval zachovať si čisté svedomie pred Bohom aj pred ľuďmi.17A tak po mnohých rokoch som sa vrátil, aby som svojmu národu odovzdal peňažnú podporu od iných národov a priniesol obeť v chráme.18A vtedy ma tam pri očistnom obrade zazreli. No nebol tam ani zhluk ľudí, ani nedošlo k nijakým výtržnostiam. Boli tam, pravda, niektorí Židia z Malej Ázie.19Tí by mali byť teraz tu, ak niečo proti mne majú.20Alebo nech tí, čo sú tu prítomní, povedia, z akého zločinu ma usvedčili, keď som stál pred veľradou.21Bol to azda iba jediný výrok, ktorý som vykríkol, keď som stál medzi nimi: „Pre vieru vo vzkriesenie stojím dnes pred vaším súdom!“22Felix, ktorý už bol oboznámený s kresťanským učením, odročil preto rokovanie s odôvodnením: „Váš spor rozhodnem až potom, keď príde veliteľ Lyziáš.23Dôstojníkovi potom prikázal, aby Pavla držal len v ľahkej väzbe a nebránil jeho priateľom, keby mu chceli poskytnúť nejaké úsluhy.
Felix váha s rozhodnutím
24O niekoľko dní prišiel Felix so svojou manželkou Druzilou, ktorá bola Židovka. Dal si zavolať Pavla a chcel sa od neho viac dozvedieť o viere v Ježiša Krista.25Keď sa však Pavol dotkol problému spravodlivosti, sebaovládania a budúceho súdu, Felix znervóznel a povedal: „Nadnes stačí. Keď budem mať čas, dám si ťa zase zavolať.“26A naozaj, často posielal po Pavla a debatoval s ním, ale zrejme najmä preto, že čakal od neho nejaký úplatok.27Aby si získal priazeň Židov, nechával Pavla naďalej vo väzení. Tak to trvalo dva roky, kým Felixa nevystriedal v úrade Porcius Festus.