Skutky apoštolů 15,1 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Setkání na Jeruzalémském koncilu

1 V Antiochii se objevili někteří křesťané z Judska a přesvědčovali bývalé pohany, že nestačí jen uvěřit v Krista, ale že ke spáse je nutné přijmout židovské tradice, jak je předepisuje Mojžíšův zákon, a to především obřízku. 2 Pavel a Barnabáš s nimi naprosto nesouhlasili a vznikl z toho vážný spor. Nakonec se rozhodli předložit spornou otázku apoštolům a vedení církve v Jeruzalémě. Vyslali tam skupinu pod vedením Pavla a Barnabáše. 3 Ti, když cestovali Fénicií a Samařskem, vyprávěli křesťanům, jak pohané přijímají víru v Pána Ježíše, a bratři z toho měli všude velkou radost. 4 V Jeruzalémě je přijali starší sboru a apoštolové. I těm vyprávěli, jak se Bůh přiznává k jejich práci mezi pohany. 5 Hned se však ozvali někteří křesťané – příslušníci židovské sekty farizejů: „Pohané, kteří uvěřili v Krista, musejí přijmout obřízku a dodržovat Mojžíšův zákon.“ 6 Apoštolové a starší svolali poradu o této těžké otázce. 7 Když po dlouhém rozhovoru stále nemohli dojít k žádnému rozhodnutí, vzal si slovo Petr a řekl: „Bratři, víte, že mne si Bůh vybral, abych jako první zvěstoval evangelium pohanům, a oni uvěřili. 8 Bůh, který vidí do srdce člověka, se k nim přiznal a dal jim stejného Ducha jako nám. 9 Nedělal v tom žádný rozdíl mezi rozeným židem a pohanem – očistil i jejich srdce vírou. 10 Proč chcete být moudřejší než sám Bůh a předělávat je na židy? Vždyť je to zbytečné břemeno, které jsme my ani naši předkové nemohli unést. 11 I my jsme uvěřili, že nebudeme zachráněni pro svoje židovství, ale pro lásku Pána Ježíše Krista. A v tom jsou nám plně rovni.“ 12 Po tomto projevu celé shromáždění ztichlo a vyslechlo zprávu Barnabáše a Pavla o tom, jaké divy a nadpřirozené věci konal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany. 13 Když skončili, ujal se slova Jakub: „Bratři, chtěl bych něco říci. 14 Slyšeli jsme Šimonovu zkušenost: sám Bůh to byl, kdo poprvé promluvil k pohanům a přijal je mezi svůj lid. 15 To plně souhlasí se slovy proroka: 16 ‚Vrátím se a obnovím svůj příbytek, který je v rozvalinách, znovu budu bydlet s vámi. 17 Potom mne naleznou i pohané, kterým budete hlásat moje jméno.‘ To říká Bůh, 18 který nyní koná, co slíbil už před věky. 19 Nenakládejte tedy na pohany, kteří uvěřili v Boha, zbytečná břemena. 20 Napišme jim, aby zachovávali jen základní pravidla: ať se vyhýbají všemu, co souvisí s modloslužbou, mravní nezřízeností, a ať nejedí maso s krví ani samotnou krev. 21 Vždyť Mojžíšův zákon se už odedávna vyučuje každou sobotu v synagogách a má dost horlivých zastánců.“

Koncil posílá dopis pohanům, kteří uvěřili

22 S tím celé shromáždění souhlasilo. Vybrali z vedoucích bratří dva muže. Ti měli v Antiochii vyřídit vše, na čem se v Jeruzalémě usnesli. Byli to Juda zvaný Barsabáš a Silas. 23 Po nich poslali tento dopis: „Apoštolové a starší jeruzalémského sboru vzkazují bratrský pozdrav bratřím v Antiochii, Sýrii a Kylikii, bývalým pohanům. 24 Slyšeli jsme, že k vám přišli od nás lidé, kteří vás znepokojovali a mátli svými názory. My jsme je ničím nepověřili. 25-27 Teď jsme se jednomyslně rozhodli poslat k vám Judu a Silase společně s Barnabášem a Pavlem, o nichž víme, že ve službě Kristovu evangeliu nasazují život. Ti vám ještě blíže vysvětlí naše písemné usnesení. 28 Podle rozhodnutí Ducha svatého i podle našeho názoru není nutno vám ukládat jakákoliv břemena kromě těchto nejzákladnějších požadavků: 29 Varujte se toho, co bylo obětováno modlám, nejezte krev ani maso s krví a zachovávejte mravní čistotu. Budete jednat správně, když se přidržíte těchto pokynů. Mějte se dobře!“ 30 Pověření bratři se tedy odebrali do Antiochie, odevzdali dopis 31 a ten byl přečten celému shromáždění. Přinesl všem velikou úlevu a radost. 32 Juda a Silas, kterým Duch svatý ukazoval, co mají mluvit, posilovali a povzbuzovali celý sbor. 33-35 Po nějaké době se měli zase vrátit do Jeruzaléma, ale Silas raději zůstal v Antiochii. Také Pavel a Barnabáš tam zůstali a spolu s mnoha dalšími vyučovali a hlásali Kristovo učení.

Pavel a Barnabáš se oddělují

36 Po čase navrhl Pavel Barnabášovi: „Měli bychom se vypravit navštívit sbory a bratry ve všech těch městech, kde jsme kázali o Pánu Ježíši. Rád bych věděl, jak si počínají.“ 37 Barnabáš souhlasil a radil, aby s sebou vzali zase Jana Marka. 38 To se Pavlovi nezdálo, protože je Marek opustil už v Pamfylii a do hlavní práce s nimi nešel. 39 Nemohli se dohodnout, a tak se raději rozdělili. Barnabáš vzal s sebou Marka a vypluli na Kypr. 40 Pavel si vybral Silase, vyžádali si požehnání od bratří a vydali se na cestu po pevnině. 41 Prošli Sýrií a Kilikií a povzbuzovali křesťany v tamních sborech.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Spor o obriezku

1 Kým boli Pavol a Barnabáš v Antiochii, prišli niektorí ľudia z Judska a začali poúčať bratov: „Ak sa nedáte obrezať, ako to predpisuje Mojžišov zákon, nemôžete byť spasení.“ 2 Pavol a Barnabáš s nimi nesúhlasili a vypukol medzi nimi spor. Napokon sa rozhodli, že Pavol a Barnabáš aj s niekoľkými bratmi z Antiochie odcestujú do Jeruzalema a predložia tento problém apoštolom a starším. 3 Zbor sa s nimi rozlúčil a vyslal ich na cestu. Šli cez Feníciu a Samáriu a všade rozprávali o tom, ako aj pohania začínajú veriť v Pána Ježiša, a tým spôsobovali všetkým veľkú radosť. 4 VJeruzaleme ich srdečne prijali starší zboru aj apoštoli. Aj tým rozprávali, ako sa Boh priznáva k ich práci medzi pohanmi. 5 Ale hneď sa ozvali niektorí kresťania, bývalí farizeji, a navrhli: „Aj obrátení pohania sa musia dať obrezať a dodržiavať všetky židovské zákony.“ 6 A tak apoštoli a starší zboru zvolali poradu, aby rozriešili tento ťažký problém. 7 Po dlhej debate sa prihlásil o slovo Peter: „Milí bratia, viete veľmi dobre, že si ma Boh vybral, aby som prvý z vás zvestoval evanjelium pohanom, aby aj oni mohli uveriť. 8 A Boh, ktorý vidí do srdca človeka, sa k nim priznal a dal im Svätého Ducha takisto ako nám. 9 A nerobil nijaký rozdiel medzi Židmi a pohanmi, lebo aj ich srdce očistil vierou. 10 Prečo teraz pokúšate Boha a chcete vložiť na nových kresťanov bremeno, ktoré nevládali uniesť ani naši otcovia, ani my? 11 Veríme predsa, že sme rovnako ako oni zachránení milosťou Pána Ježiša.“ 12 Po tejto reči celé zhromaždenie stíchlo a pozorne vypočulo Pavla aj Barnabáša, aké veľké zázraky konal Boh prostredníctvom nich medzi pohanmi.

Jakubov návrh

13 Keď dohovorili, prihlásil sa o slovo Jakub: „Bratia, rád by som vám niečo povedal. 14 Práve sme počuli od Petra, ako Boh urobil prvý krok a pohanov prijal medzi tých, ktorí ctia jeho meno. 15 To sa celkom zhoduje so slovami proroka Amosa: 16 ‚Navrátim sa zase a znovu postavím Dávidov zborený dom, ako bol predtým, 17 aby aj ostatní ľudia hľadali Pána, všetky národy, ktoré som prijal za svoje. Tak hovorí Pán, 18 ktorý to oznámil už pred vekmi.‘ 19 Preto sa nazdávam, že by sme nemali na pohanov, ktorí sa obrátili k Bohu, nakladať zbytočné bremená. 20 Radšej by sme im mali napísať, aby sa vyhýbali všetkému, čo súvisí s pohanskou modloslužbou, aby sa chránili smilstva a nejedli mäso zadusených zvierat ani ich krv. 21 Veď Mojžišov zákon sa už oddávna vyučuje každú sobotu v synagógach a má dosť horlivých zástancov.“ 22 S týmto návrhom celé zhromaždenie súhlasilo a apoštoli a starší zboru rozhodli, že zvolia dvoch zástupcov a pošlú ich s Pavlom a Barnabášom do Antiochie, aby im osobne oznámili, na čom sa uzniesli. Zvolili dvoch popredných bratov z vedenia zboru, a to Júdu nazývaného Barsabáš a Sílasa. Po nich poslali tento list: 23 „My apoštoli a starší, vaši bratia, posielame srdečný pozdrav vám, svojim bratom v Antiochii, Sýrii a Cilícii, ktorí ste boli kedysi pohanmi. 24 Dozvedeli sme sa, že vás niektorí naši bratia svojimi rečami rozrušili a spochybnili vaše spasenie, hoci ich tým nikto nepoveril. 25 Preto sme sa jednomyseľne rozhodli, že zvolíme dvoch zástupcov a pošleme ich k vám s našimi milovanými bratmi Barnabášom a Pavlom, 26 ktorí pri hlásaní evanjelia ochotne riskujú aj vlastný život. 27 Posielame vám teda Júdu a Sílasa, ktorí vám to aj ústne potvrdia. 28 Pod vedením Svätého Ducha sme spoločne rozhodli, že vás nikto nemá zaťažovať povinnosťami, ktoré nie sú pre spasenie nevyhnutné. 29 Ale je potrebné, aby ste sa zdržiavali všetkého, čo bolo obetované modlám, krvi, mäsa udusených zvierat, nezbavených krvi, a napokon smilstva. Ak sa toho všetkého vyvarujete, budete konať správne. Majte sa dobre.“ 30 Poverení zástupcovia sa teda vybrali do Antiochie, kde zvolali celé zhromaždenie a odovzdali im list. 31 Keď ho bratom prečítali, veľmi sa zaradovali, lebo ich upokojil. 32 Aj Júda a Sílas, ktorým Duch Svätý vnukol prorocké slová, posilňovali a povzbudzovali celý zbor vo viere. 33 Nejaký čas tam zostali a potom ich bratia so želaním pokoja prepustili. 34 Ale Sílas zostal radšej v Antiochii. 35 Aj Pavol a Barnabáš sa tu ešte zdržali, zostali ešte v Antiochii a spolu s mnohými ďalšími vyučovali a zvestovali Krista.

Pavol a Sílas na druhej misijnej ceste

36 Po nejakom čase navrhol Pavol Barnabášovi: „Navštívme opäť našich bratov vo všetkých mestách, kde sme kázali o Pánu Ježišovi. Rád by som videl, ako sa im darí.“ 37 Barnabáš súhlasil a radil, aby spolu so sebou zasa vzali Jána zvaného Marek. 38 Ale Pavol bol proti tomu, lebo Marek ich opustil už v Pamfýlii a nepokračoval s nimi v práci. 39 Nemohli sa dohodnúť, a tak sa radšej rozdelili. Barnabáš vzal so sebou Marka a odplavili sa na Cyprus. 40 Pavol si vybral Sílasa a s požehnamím bratov sa vydali na cestu. Prechádzali Sýriou a Cilíciou a všade upevňovali zbory.