1Také v Ikoniu kázali Pavel s Barnabášem nejprve v synagoze, a to tak mocně, že uvěřilo mnoho židů i pohanů.2I tam se ovšem vyskytli židé, kterým se to nelíbilo, popouzeli místní obyvatele a šířili nenávist proti křesťanům.3Pavel s Barnabášem tam přesto zůstali dost dlouho a neohroženě zvěstovali Krista. Pán se přiznával k jejich hlásání evangelia, dával jim moc konat znamení a divy.4Obyvatelé Ikonia se rozdělili na dva tábory – jedni byli s pravověrnými židy a druzí s křesťany.5-6Apoštolové se dozvěděli, že jejich odpůrci – pohané i židé v čele s představenstvem synagogy – je chtějí napadnout a ukamenovat. Proto utekli a zdržovali se v nedalekých městech Lystře, Derbe a v jejich okolí.7Nedali se však zastrašit a hlásali tam dále Kristovo evangelium.
Pavel uzdravuje ochrnutého v Lystře
8V Lystře žil muž s ochrnutýma nohama. Měl vrozenou vadu, takže nikdy v životě nechodil.9Ten byl také mezi Pavlovými posluchači. Pavel se na něj pozorně zahleděl a poznal u něho víru v Boží pomoc.10Zavolal na něj: „Narovnej se a postav se na nohy!“ Chromý vyskočil a chodil.11Lidé, kteří byli u toho, začali provolávat: „Navštívili nás bohové v lidské podobě!“12O Barnabášovi tvrdili, že je Zeus, a o Pavlovi, že je Hermes – posel bohů, protože většinou mluvil.13Došlo to tak daleko, že kněz místního Diova chrámu už přiváděl na shromaždiště ověnčené býky a chystali se je apoštolům obětovat. Ti nejprve netušili, co se děje, protože lidé mezi sebou mluvili lykaonsky.14Když to však pochopili, roztrhli svá vrchní roucha na znamení nesouhlasu, rychle sestoupili z vyvýšeného místa, odkud mluvili k lidem,15a horlivě je přesvědčovali: „Přátelé, co to děláte? My jsme přece lidé jako vy! Vyzýváme vás, abyste zanechali též marné modloslužby a obrátili se k jedinému živému Bohu, stvořiteli nebe, země, moře a všech tvorů.16Dosud vás nechával jít po vašich vlastních cestách, ale nyní chce, abyste opustili své bludy.17Vždyť vás má rád a všechno dobré máte od něho: déšť, úrodu, jídla dosyta a každou radost.“18Jen stěží jim apoštolové rozmluvili, aby jim neobětovali jako bohům.19Potom se však objevili židé z Antiochie a Ikonia, přetáhli zmatený zástup na svou stranu a poštvali ho proti apoštolům. A tak místo pocty Pavla kamenovali a jeho bezvládné tělo vyvlekli za hradby, protože se domnívali, že je mrtev.20Křesťané se k němu sběhli, a když se Pavel probral, vrátil se do města. Příštího dne však raději odešel s Barnabášem do Derbe,
Na zpáteční cestě Pavel a Barnabáš ustanovují správce sborů
21kde opět kázali radostnou zvěst o Kristu a získali mu tam mnoho následovníků. Pak se vydali na zpáteční cestu přes Lystru, Ikonium a Pisidiskou Antiochii.22Všude dodávali křesťanům odvahu a povzbuzovali je: „Jen vytrvejte ve víře! Čeká nás mnoho utrpení, ale cíl – Boží království – za to stojí.“23V každém sboru po modlitbách a půstu ustanovili správce a odevzdali všechny do ochrany Pána, v něhož uvěřili.24Pisidií tentokrát jen prošli,25ale v Pamfylii kázali ve městě Perge. Z přístavu Attalia26se pak plavili zpět do Antiochie v Sýrii, kde jim před časem vyprosili Boží milost k práci, kterou právě dokončili.27Po návratu apoštolů se shromáždil celý sbor a oni vyprávěli, co Bůh konal jejich prostřednictvím a jak otevírá pohanům přístup k víře.28Pavel a Barnabáš pak zůstali s křesťany v Antiochii delší dobu.
1Aj v Ikoniu kázal Pavol s Barnabášom najprv v synagóge, a to tak mocne, že uverilo mnoho Židov aj pohanov.2Ale Židia, ktorí odmietli Božie posolstvo, rozbúrili pohanov a vyvolali nenávisť voči kresťanom.3Pavol a Barnabáš napriek prekážkam zostali v meste dosť dlho a neohrozene zvestovali Krista. Ich slová potvrdzoval Boh tým, že im dal moc konať znamenia a zázraky.4Obyvatelia Ikonia sa rozdelili na dva tábory – jedni boli na strane pravoverných Židov, iní držali s kresťanmi.5Keď sa Pavol a Barnabáš dozvedeli, že pohania, Židia a židovskí vodcovia kujú proti nim plány a chcú ich ukameňovať,6utiekli a zdržiavali sa v lykaonských mestách v Lystre, v Derbe a v okolí.7Nedali sa zastrašiť a hlásali tam radostnú správu o Kristovi.8V Lystre žil istý človek, ktorý mal ochrnuté nohy. Bol chromý od narodenia a nikdy nechodil.9Aj on bol medzi Pavlovými poslucháčmi. Pavol si ho všimol, a keď videl, že má dostatočnú vieru, aby bol vyliečený,10hlasno naňho zavolal: „Postav sa na rovné nohy!“ A muž hneď vyskočil a chodil.11Ľudia, ktorí boli svedkami tohto zázraku, nahlas volali: „To zostúpili k nám bohovia v ľudskej podobe!“12O Barnabášovi vraveli, že je grécky boh Zeus, a o Pavlovi, že je Hermes, posol bohov, lebo väčšinou hovoril on.13Dokonca kňaz Diovho chrámu pred hradbami dal priviesť k bráne ovenčené býky a chcel ich apoštolom obetovať.14Keď sa to apoštoli dozvedeli, roztrhli svoj odev, vbehli medzi zástup15a volali: „Priatelia, čo to robíte, veď aj my sme len smrteľní ľudia ako vy. Prinášame vám zvesť o spasení a vyzývame vás, aby ste sa prestali modliť k týmto bohom a obrátili sa k živému Bohu, ktorý stvoril nebo i zem, more i všetko, čo je v nich.16V minulosti dovolil ľuďom chodiť po vlastných cestách,17ale dával o sebe vedieť tým, že konal dobro – zosielal vám dážď z neba i úrodu v pravý čas, dával vám jedlo a napĺňal vás radosťou.“18Takto sa im len horko–ťažko podarilo prehovoriť zástupy, aby im neobetovali.19No o pár dní prišli z Antiochie a Ikonia niekoľkí Židia, strhli ľudí na svoju stranu a poštvali ich proti apoštolom. A tak namiesto uctievania Pavla kameňovali. Keď sa im zdalo, že je už mŕtvy, vyvliekli jeho nevládne telo za hradby.20Ta sa zbehli k nemu kresťania, Pavol sa prebral z mdlôb a vrátil sa do mesta. Ale na druhý deň odišli aj s Barnabášom ďalej do Derbe.21Tu takisto hlásali radostnú zvesť o Kristovi a získali mnoho nasledovníkov.Potom sa vracali cez Lystru, Ikonium a Pisidskú Antiochiu.22Všade posilňovali veriacich a povzbudzovali ich: „Len vytrvajte vo viere. Aj keď nás čaká prenasledovanie a neraz aj utrpenie, náš cieľ – Božie kráľovstvo – za to stojí.“23Pavol a Barnabáš zároveň ustanovili zodpovedných vedúcich a po pôste a modlitbách ich zverili do ochrany Pána, v ktorého uverili.24Vydali sa na spiatočnú cestu cez Pisidiu a Pamfýliu25a opäť kázali v meste Perga.26Z prístavu Attalia sa potom plavili späť do Antiochie v Sýrii, kde im pred časom vyprosili Božiu milosť pre prácu, ktorú práve zakončili.27Po ich príchode sa zišiel celý zbor a oni im porozprávali o svojich cestách aj o tom, ako Pán otváral dvere viery aj pohanom.28Pavol a Barnabáš zostali s kresťanmi v Antiochii dlhší čas.