Skutky apoštolů 12 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Modlící se křesťané byli silnější než králova zloba: Anděl vyvádí Petra z vězení

1 Tehdy začal pronásledovat církev také král Herodes. 2 Apoštola Jakuba, bratra Janova, dal popravit mečem. 3 Když viděl, jak se tím zalíbil židovským předákům, dal o Velikonocích zatknout i Petra. 4 Vsadil ho do žaláře, který hlídalo šestnáct vojáků. Střídali se po čtveřicích; z toho dva strážili přede dveřmi a dva byli stále uvnitř s Petrem, který měl s každým z nich spojenu jednu ruku řetězem. 5 Tak pečlivě dal král svého vězně hlídat a po Velikonocích ho chtěl okázale soudit. Po celou tu dobu se církev za Petra nepřetržitě modlila. 6 V noci před chystaným procesem, když Petr spal mezi svými strážci, rýpl ho někdo do boku a probudil ho. 7-8 Petr vidí, že kobka je plná světla a řetězy z jeho rukou dole. Před ním stojí Boží anděl a říká: „Rychle, vstávej, oblec se a obuj!“ Petr poslechne a dostává další příkaz: „Vezmi si plášť a pojď za mnou!“ 9 Anděl jde napřed, Petr ho následuje, ale neví, zda bdí či sní. 10 Minou bez potíží vnitřní i vnější stráž a už přicházejí k železné hlavní bráně. Ta se před nimi sama otevírá! Vycházejí do ulice, projdou ji a tu se anděl Petrovi ztrácí. 11 Tehdy jako by se Petr probral ze sna; stál na ulici a teprve si plně uvědomil, že to Pán poslal svého anděla, vytrhl ho z Herodových rukou a tak zmařil plány Židů. 12 Když si to Petr ujasnil, spěchal do domu Marie, matky Jana Marka. Tam se právě sešli křesťané a modlili se. 13 Petr zabušil na dveře a služebná jménem Rodé se přišla zeptat, kdo to je. 14 Když se Petr ohlásil, poznala ho Rodé po hlase, ale samou radostí zapomněla otevřít a běžela zvěstovat dovnitř, kdo to stojí u dveří. 15 Nikdo jí nechtěl uvěřit: „To není možné, tys to popletla!“ Rodé však trvala na svém: „Poznala jsem přece Petrův hlas!“ Usoudili tedy, že apoštol byl zabit a že přišel jeho anděl. 16 Vtom však Petr zaklepal znovu. Otevřeli a celí užaslí uvítali Petra živého. 17 Když je konečně utišil, vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl ze žaláře. Ještě je požádal, aby podali zprávu Ježíšovu bratru Jakubovi a ostatním křesťanům; pak odešel, aby se ukryl. 18 Ráno vypukl mezi strážci poplach: Kam se poděl vězeň? 19 Herodes ho dal hledat, ale marně. Vyslýchal vojáky, a když se od nich nic nedozvěděl, dal je popravit. 20 Záhy nato se Herodes odebral z Judska do Césareje, kde se nějaký čas zdržel. Měl tehdy spory s obyvateli přístavů Týr a Sidón. Ti se nakonec zalekli jeho výhrůžek a chtěli raději uzavřít příměří, protože byli na Herodově území hospodářsky závislí. Poslali společného vyslance a úplatkem získali přízeň předního králova dvořana Blasta. 21 V den audience usedl Herodes ve slavnostním rouchu na trůn a přednesl řeč. 22 Lid začal provolávat: „Nemluvil člověk, to promluvil bůh!“ 23 Herodes tu božskou poctu přijímal jako samozřejmost, ale náhle se zhroutil; Bůh ho ranil pro jeho pýchu. Zemřel pak velice bídně, plný červů. 24 Navzdory pronásledování se Boží poselství rozmáhalo a šířilo. 25 Barnabáš a Saul splnili svoje poslání v Jeruzalémě a vrátili se do Antiochie, kam s sebou vzali Jana Marka.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Zatknutie Petra a jeho vyslobodenie

1 V tom čase začal prenasledovať cirkev aj kráľ Herodes. 2 Apoštola Jakuba, Jánovho brata, dal popraviť mečom. 3 Keď videl, že sa tým zapáčil Židom, dal cez Veľkú noc zatknúť aj Petra. 4 Uvrhol ho do žalára, ktorý strážilo šestnásť vojakov. Striedali sa po štvoriciach; dvaja strážili pred dverami a dvaja boli stále dnu s Petrom. Po Veľkej noci ho mienil verejne súdiť. 5 No celý ten čas sa cirkev zaňho bez prestania modlila. 6 V noci pred chystaným procesom spal Peter medzi dvoma vojakmi spútaný dvoma reťazami a stráže predo dvermi strážili väzenie. 7 Tu zrazu svetlo ožiarilo celu a pri Petrovi stál Pánov anjel. Udrel Petra do boku a budil ho slovami: „Rýchlo! Vstávaj!“ Petrovi spadli zo zápästia reťaze. 8 Anjel mu rozkázal: „Obleč a obuj sa!“ Peter poslúchol a dostal ďalší rozkaz: „Vezmi si plášť a poď za mnou!“ 9 Vyšiel z cely a šiel za anjelom. Ale nevedel, či sa mu to sníva alebo zdá, nemohol uveriť, že je to skutočnosť. 10 Prešli popri prvej aj druhej stráži a prišli k železnej bráne, ktorá sa im sama od seba otvorila. Vyšli von, prešli jednou ulicou, a tu zrazu anjel zmizol. 11 Až teraz sa Peter spamätal a povedal si: „Teraz už viem, že Pán poslal svojho anjela a vytrhol ma z Herodesových rúk, a tak zmaril plány Židov.“ 12 Po krátkom váhaní zamieril do domu Márie, matky Jána zvaného Marek. Tam sa zhromaždilo mnoho veriacich a modlili sa. 13 Peter zabúchal na dvere. Dievča, ktoré sa volalo Rodé, sa pribehlo spýtať, kto to je. 14 Poznala Petrov hlas, ale od veľkej radosti hneď neotvorila, ale bežala dnu oznámiť, že pred dverami stojí Peter. 15 Nikto jej však neuveril. „Zbláznila si sa!“ vyčítali jej. No keď si nedala povedať, pomysleli si, že Petra už zrejme popravili a predo dvermi stojí jeho duch. 16 Ale Peter znova zabúchal. Šli teda otvoriť a neverili vlastným očiam. 17 Pred nimi stál živý Peter. Zakýval rukou, aby ich upokojil, a vyrozprával im, ako ho Boh vyslobodil z väzenia. Napokon ich poprosil, aby to oznámili Jakubovi a ostatným kresťanom. Potom odišiel schovať sa na iné miesto. 18 Ráno sa strhol medzi strážcami poplach: Kde sa podel väzeň? 19 Herodes ho dal hľadať, ale márne. Vypočul strážcov, a keď sa od nich nič nedozvedel, dal ich popraviť. Nato Herodes opustil Judsko, pobral sa do Cézarey a nejaký čas tam zostal. 20 Herodes za svojho pobytu v Cézarey prijal delegáciu zástupcov z miest Týrus a Sidon. Bol na tieto mestá veľmi nazlostený, ale ich zástupcovia si úplatkami získali priazeň kráľovského dvorana Blasta a žiadali uzavrieť prímerie, lebo ich kraj bol zásobovaný potravinami z Herodesovho územia. 21 V deň audiencie zasadol Herodes v kráľovských šatách na trón a predniesol reč. 22 Keď skončil, ľud ho zahrnul ováciami a volal: „To nehovoril človek, to hovoril sám Boh!“ Herodes tie božské pocty bral ako samozrejmosť. 23 Ale v tom okamihu ho potrestal Boží anjel, lebo prijal pocty, ktoré patrili Bohu. Postihla ho choroba a umrel rozožraný červami. 24 Ale Božia zvesť sa rýchlo šírila a k cirkvi sa pridávali noví kresťania. 25 Barnabáš a Saul splnili svoje poslanie v Jeruzaleme a vrátili sa do Antiochie, kam vzali so sebou aj Jána zvaného Marek.