Matouš 20 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš vypráví podobenství o dělnících se stejnou mzdou

1 Když Bůh dává podíl na věčném životě, jedná jako vi nař, který časně najal dělníky k práci na své vinici 2 a dohodl se s nimi na denní mzdě ve výši jednoho stříbrňáku. 3 Dopoledne šel opět okolo místa, kde se najímaly pracovní síly, a uviděl tam stát ještě jiné, kteří čekali na práci. 4 Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici a dostanete mzdu, která vám náleží.‘ 5 A oni šli. Potom šel znovu na to místo v poledne a opět odpoledne a najal další dělníky. 6 K večeru tam uviděl postávat jiné a zeptal se jich: ‚Proč tu tak nečinně stojíte celý den?‘ 7 ‚Nikdo nás nenajal k práci,‘ odpověděli. On jim na to řekl: ‚Jděte také na mou vinici a dostanete spravedlivou mzdu.‘ 8 Večer potom vinař nařídil svému správci: ‚Zavolej dělníky a zaplať jim za práci. Začni u těch, kteří přišli poslední.‘ 9 Ti, kteří nastoupili do práce až večer, dostali po stříbrňáku. 10 Dělníci, kteří pracovali od rána, si mysleli, že dostanou víc. Dostali však stejnou mzdu. 11 Vzali ji, ale protestovali: 12 ‚Ti, co přišli poslední, pracovali jenom hodinu a dostali stejně jako my, kteří jsme dřeli celý den v slunečním žáru!‘ 13 Majitel vinice se obrátil k jednomu z nich a řekl: ‚Příteli, nekřivdím ti! Což jsme se předem nedohodli na denní mzdě? 14-15 Dostal jsi svoje, a tak buď spokojený. Když chci zaplatit všem stejně, je to přece moje věc. Nebo chceš závidět, že jsem štědrý?‘ 16 A tak poslední na tom budou jako první a první jako pos-lední.“

Ježíš potřetí předpovídá svou smrt

17 Během cesty do Jeruzaléma si Ježíš vzal stranou svých dvanáct učedníků a mluvil s nimi o tom, co ho tam čeká: 18 „Vstupujeme do Jeruzaléma, kde budu zrazen a vydán do rukou velekněžím a židovským právníkům. Ti mne odsoudí k smrti 19 a vydají Římanům, aby mě zesměšnili, zbičovali a ukřižovali. Třetího dne však vstanu opět k životu.“

Ježíš učí o službě druhým

20-21 K Ježíšovi přišla Zebedeova manželka se svými syny Jakubem a Janem. Po uctivém pozdravu mu přednesla své přání: „Slib mi, že až se ujmeš vlády, dáš mým synům nejčestnější místa po svém boku.“ 22 Ale Ježíš na to řekl: „Nevíte, co chcete! Můžete pít z kalicha utrpení, který je připraven pro mne?“ Oni odpověděli: „Můžeme!“ 23 Ježíš jim řekl: „Z mého kalicha pít budete, avšak čestná místa po mé pravici a levici neurčuji já, ale můj Otec.“ 24 Ostatních deset slyšelo tu rozmluvu a zlobili se na ty dva. 25 Ale Ježíš je zavolal všechny k sobě a řekl: „Víte, že panovníci vládnou těm, kteří jsou jim podřízení, a kdo má moc, dává ji pociťovat ostatním. 26-27 Mezi vámi to však musí být jiné. Kdo chce být velký, ať je vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, ať slouží bez nároku všem. 28 Ani já jsem nepřišel, abych si dal sloužit, ale abych sloužil a obětoval svůj život jako výkupné za mnohé.“

Ježíš uzdravuje slepého žebráka

29 Když prošli Jerichem, táhl se za Ježíšem velký dav. 30 Tam u cesty seděli dva slepci. Když uslyšeli, kdo jde kolem, začali křičet: „Pane, králi Izraele, smiluj se nad námi!“ 31 Lidé z davu je okřikovali. Ale oni tím více volali: „Pane, králi Izraele, slituj se nad námi!“ 32 Ježíš se zastavil zavolal je k sobě a zeptal se jich: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ 33 Oni odpověděli: „Pane, chceme vidět!“ 34 Ježíšovi jich bylo líto. Dotkl se jejich očí a oni v tom okamžiku prohlédli. Pak šli za Ježíšem.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Boh odmeňuje spravodlivo a štedro

1 „S nebeským kráľovstvom je to totiž podobné ako s hospodárom, ktorý šiel zavčasu ráno najať robotníkov na svoju vinicu. 2 Dohodol sa s nimi na dennej mzde jedného strieborného. 3 Okolo deviatej šiel opäť na trh, kde sa najímali nádenníci, a videl tam postávať aj ďalších, ktorí čakali na prácu. 4 Povedal im teda: ‚Choďte aj vy na moju vinicu a dostanete dohodnutú mzdu.‘ A oni šli. 5 Potom opäť šiel na to miesto okolo poludnia, aj popoludní a najal ďalších robotníkov. 6 V podvečer tam videl niektorých postávať a spýtal sa ich: ‚Prečo tu tak nečinne celý deň stojíte?‘ 7 ‚Nikto nás nenajal do práce,‘ odpovedali.On im na to riekol: ‚Choďte aj vy na moju vinicu a dostanete spravodlivú mzdu.‘ 8 Večer potom prikázal majiteľ vinice svojmu správcovi: ‚Zavolaj robotníkov a zaplať im za prácu. Začni tými, čo nastúpili do práce poslední.‘ 9 Tí, ktorých najal do práce až večer, dostali po strieborniaku. 10 Robotníci, ktorí pracovali od rána, sa domnievali, že dostanú viac. Ale dostali takú istú mzdu. 11 Namietali: 12 ‚Tí, čo prišli poslední, pracovali iba hodinu a dostali presne toľko ako my, čo sme lopotili celý deň v slnečnej páľave!‘ 13 Majiteľ vinice sa obrátil k jednému z nich a povedal: ‚Priateľ môj, nekrivdím ti. Či sme sa vopred nedohodli na dennej mzde? 14 Dostal si svoje, tak buď spokojný. Ak chcem zaplatiť všetkým rovnako, je to moja vec. 15 Alebo sa ti nevidí, že som štedrý?‘ 16 A tak poslední budú prví a prví poslední.“

Ježiš znova hovorí o svojej smrti

17 Cestou do Jeruzalema si Ježiš zavolal nabok svojich dvanástich učeníkov a zhováral sa s nimi o tom, čo ho tam čaká: 18 „Ideme do Jeruzalema, kde ma zradia a vydajú do rúk veľkňazom a židovským zákonníkom. Tí ma odsúdia na smrť 19 a vydajú Rimanom, aby ma zosmiešnili, zbičovali a ukrižovali. Ale na tretí deň vstanem z mŕtvych.“

Spor o prvé miesta

20 Tu pristúpila k Ježišovi Zebedejova manželka so svojimi synmi Jakubom a Jánom. Úctivo pozdravila a predniesla svoje želanie: 21 „Sľúb mi, že dáš mojim synom najčestnejšie miesta po svojom boku, až sa ujmeš vlády.“ 22 Ale Ježiš povedal: „Neviete, čo žiadate! Či môžete piť z kalicha utrpenia, ktorý je pripravený pre mňa?“„Áno, môžeme!“ odpovedali. 23 „Z môjho kalicha piť budete, no čestné miesta po mojej pravici a ľavici neurčujem ja, ale môj Otec,“ povedal im Ježiš. 24 Ostatní desiati počuli tento rozhovor a nahnevali sa na Jakuba a Jána. 25 Ale Ježiš si ich všetkých zavolal k sebe a povedal im: „Viete, že panovníci tvrdo vládnu nad národmi a tí, čo majú moc, dávajú ju pociťovať ostatným. 26 Ale medzi vami to musí byť celkom inak. Kto chce byť veľkým, nech slúži ostatným, 27 a kto chce byť prvý, nech sa podriaďuje všetkým. 28 Ani ja som neprišiel, aby som si dal slúžiť, ale aby som slúžil a obetoval svoj život ako výkupné za mnohých.“

Slepí vidia a idú za Ježišom

29 Keď Ježiš s učeníkmi vychádzal z Jericha, uberal sa za ním obrovský zástup. 30 Na kraji cesty sedeli dvaja slepci, a keď začuli, že tadiaľ prechádza Ježiš, začali kričať: „Zmiluj sa nad nami, Pane, syn kráľa Dávida!“ 31 Dav ich chcel umlčať, ale oni volali ešte hlasnejšie: „Pane, syn kráľa Dávida, zmiluj sa nad nami!“ 32 Keď Ježiš došiel k nim, zastal, zavolal ich k sebe a spýtal sa: „Čo chcete, aby som pre vás urobil?“ 33 „Pane, chceme vidieť!“ odpovedali. 34 Ježišovi ich prišlo ľúto. Dotkol sa im očí; v tej chvíli videli a šli za ním.