Matouš 11

Slovo na cestu

od Biblica
1 Když Ježíš skončil s pokyny pro svých dvanáct učedníků, šel, aby učil a kázal v tamějších městech.2 Jan Křtitel ve vězení uslyšel o Ježíšových činech, poslal za ním své dva žáky a ti se ho zeptali:3 „Jsi opravdu ten zaslíbený Mesiáš, nebo máme čekat jiného?“4 Ježíš jim na to odpověděl: „Vraťte se k Janovi a povězte mu o tom, co jste viděli a slyšeli:5 slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou uzdravováni, hluší slyší, mrtví vstávají k životu a ti, kteří u lidí neznamenají nic, jsou ujišťováni, že Bůh s nimi počítá.6 Šťastný je ten, kdo mne přijímá bez výhrad.“7 Když Janovi žáci odešli, řekl o něm Ježíš zástupu: „Když jste šli za Janem na poušť, jistě jste v něm nenašli slabocha – ‚kam vítr, tam plášť‘;8 ani jste nenašli žádnou vysoce postavenou osobu – takoví chodí pěkně oblečeni a bydlí v palácích.9 Šli jste za ním jako za prorokem a měli jste pravdu. Ujišťuji vás, že on je ještě víc než prorok. Proroci a celý Starý zákon až po Jana vyhlíželi Mesiáše. Chcete-li pochopit to, co míním, Jan je novým Elijášem, o kterém proroci říkali, že má přijít před začátkem království.10 To o něm se píše v Písmu, že půjde přede mnou, ohlásí můj příchod a připraví mi cestu k lidským srdcím.11 Opravdu, mezi všemi lidmi, kteří se kdy narodili, není nikdo, kdo by převyšoval svým posláním Jana Křtitele; a přece i nejskromnější z mých následovníků se dostal dál než on.12-15 Od doby, kdy Jan Křtitel začal kázat a křtít, Boží vláda se prosazuje, ale násilí jí škodí. Kdo slyšíš, rozuměj!16 K čemu mám přirovnat tuto generaci? Je jako hrající si děti, které sedí na návsi a pokřikují nespokojeně na své kamarády:17 ‚Hráli jsme vám a vy jste netancovali, smutně jsme vám zpívali a vy jste neplakali.‘18 Přišel Jan, žil odříkavě a měli ho za fanatika.19 Přišel jsem já, Syn člověka, žiji normálně a říkají, že jsem žrout a pijan vína, přítel celníků a nejhorší lůzy. Ale Boží moudrost prokáže, co je pravda!“20 Tvrdá slova měl Ježíš pro města, která byla svědky mnoha jeho mocných činů, a přece nečinila pokání:21 „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido! Kdybych udělal v Týru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by jejich obyvatelé činili pokání a projevili nejhlubší lítost nad svými vinami.22 Proto vám říkám, že Týru a Sidónu bude v den soudu snáze než vám.23 A ty, Kafarnaum, myslíš, že poroste tvá sláva až k nebi? Do propasti věčné záhuby padneš! Kdybych udělal v Sodomě takové zázraky jako u vás, stála by dodnes.24 Znovu vám říkám, že zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu než tobě!“25 Potom se Ježíš modlil: „Otče, Pane nebe i země, děkuji ti, že pravdu skrýváš před těmi, kteří se považují za moudré a učené, a odkrýváš ji nepatrným a prostým.26 Je to, Otče, jak sis přál.27 Otec mi svěřil všechno, jenom Otec zná Syna a Otce zná jenom Syn a ti, kterým ho Syn zjeví.28 Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a nesete tíhu břemen, najdete u mne klid a úlevu.29-30 To, co na vás já vložím, netlačí a není těžké. Učte se ode mne, mám tiché a pokorné srdce. U mne získáte mír a odpočinutí své duše.“

Matouš 11

Nádej pre kazdého

od Biblica
1 Keď Ježiš odovzdal pokyny svojim dvanástim učeníkom, pobral sa učiť a kázať v tamojších mestách.2 Ján Krstiteľ, ktorý bol práve vo väzení, dopočul sa o Ježišovej činnosti. Poslal za ním svojich dvoch žiakov3 a tí sa ho spýtali: „Si ty naozaj sľúbený Spasiteľ, alebo máme čakať iného?“4 Ježiš im odpovedal: „Vráťte sa k Jánovi a vyrozprávajte mu, čo ste videli a počuli:5 Slepí vidia, chromí chodia, malomocní sú uzdravení, hluchí počujú, mŕtvi sa prebúdzajú k životu. A povedzte mu, že beznádejným ľuďom prinášam radostnú zvesť, že Boh ráta aj s nimi.6 Šťastní sú tí, ktorí o mne nepochybujú.“7 Keď Jánovi žiaci odišli, Ježiš hovoril o ňom zástupu: „Keď ste šli za Jánom na púšť, čo ste chceli uvidieť? Trstinu zmietanú vetrom?8 Alebo človeka vyobliekaného do drahých šiat ako princa v paláci?9 Prečo ste teda šli za ním? Chceli ste vidieť proroka? Áno, ubezpečujem vás, on je ešte viac ako prorok.10 To o ňom je napísané: Posielam svojho posla, ktorý ohlási tvoj príchod a pripraví ti cestu k ľudským srdciam.11 Naozaj, medzi všetkými ľuďmi, ktorí sa kedy narodili, niet nikoho, kto by svojím poslaním prevyšoval Jána Krstiteľa, a predsa i ten najmenší v nebeskom kráľovstve je väčší ako on.12 Od čias Jána Krstiteľa je nebeské kráľovstvo vystavené násiliu a zmocňujú sa ho násilníci.13 Lebo všetci proroci aj Zákon až po Jána Krstiteľa to predpovedali.14 A ak to chcete pochopiť, on je Eliáš, o ktorom nám prorok zvestoval, že príde vtedy, keď sa kráľovstvo začne.15 Kto má uši, nech počuje!16 K čomu mám prirovnať túto generáciu? Je ako hrajúce sa deti, ktoré sedia na námestí a nespokojne pokrikujú na svojich kamarátov:17 Zahrali sme vám, ale netancovali ste, smutne sme vám spievali, ale neplakali ste.18 Prišiel Ján, nepil, nejedol – a pokladali ho za fanatika.19 Prišiel som ja, Syn človeka, jem aj pijem – a vyčítajú mi, že som žrút a pijan vína, priateľ hriešnikov a najväčšej spodiny. Ale múdrosť ospravedlňujú jej skutky.“20 Vtedy začal Ježiš karhať mestá, ktoré boli svedkami jeho mnohých zázrakov, a predsa nerobili pokánie:21 „Beda ti, Korozaim, beda ti, Betsaida! Keby som bol v Týre a Sidone urobil také zázraky ako u vás, ich obyvatelia by už dávno robili pokánie a prejavili by najhlbšiu ľútosť nad svojimi vinami.22 Preto vám hovorím, že Týru a Sidonu bude ľahšie v deň súdu ako vám.23 A ty, Kafarnaum, myslíš, že tvoja sláva vyrastie až po nebo? Zrútiš sa do priepasti večného zahynutia! Keby som bol v Sodome urobil také zázraky ako u vás, stála by dodnes.24 Znova vám hovorím, že sodomskej krajine bude ľahšie v deň súdu ako tebe!“25 Vtedy sa Ježiš modlil: „Velebím ťa, Otče, Pán neba aj zeme, že pravdu skrývaš pred tými, ktorí sa pokladajú za múdrych a učených, a zjavuješ ju bezvýznamným a prostým.26 Áno, Otče, tak sa ti to páči.“27 „Otec mi zveril všetko. Len Otec pozná Syna a Otca pozná iba Syn a tí, ktorým ho Syn zjaví.28 Poďte ku mne všetci, ktorí sa namáhate a ste unavení, nájdete u mňa pokoj a úľavu.29 Vezmite na seba moje jarmo a učte sa odo mňa, lebo mám tiché a pokorné srdce. U mňa nájdete mier a odpočinutie pre svoju dušu.30 Veď moje jarmo netlačí a bremeno neťaží.“