Marek 7 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš hovoří o skryté čistotě

1 Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona. 2 Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici. 3 Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce. 4 A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů. 5 Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“ 6 „Pokrytci!“ odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš: ‚Ústa mají plná Boha, ale srdce prázdné. 7 Jejich obřady jsou k ničemu, jejich učení nic než lidské výmysly.‘ 8 Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy. 9 Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic. 10 Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘ K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti. 11-12 Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘ 13 Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“ 14 Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim: 15-16 „Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“ 17 Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl. 18 „Ani vy tomu nerozumíte?“ divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl? 19 Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“ 20 K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra. 21 Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost, 22 nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti. 23 To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“

Ježíš vyhání démona z dívky

24 Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam. 25 Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka. 26 Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru. 27 Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“ 28 Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“ 29 „Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“ 30 Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

31 Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí. 32 Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil. 33 Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.) 34 Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“ 35 V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit. 36 Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali. 37 Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“

Nádej pre kazdého

od Biblica

Čisté a nečisté

1 Raz prišli za Ježišom z Jeruzalema farizeji a učitelia Zákona. 2 A tu zistili, že niektorí z jeho učeníkov nedodržiavajú židovský obrad umývania rúk pred jedlom, a tak porušujú židovskú tradíciu. 3 Všetci Židia, a najmä znalci Zákona úzkostlivo lipli na zvykoch svojich predkov a nedotkli sa jedla, kým si obradným spôsobom neumyli ruky. 4 Aj po návrate z trhu sa najprv dôkladne umyli, kým sa pustili do prípravy jedla. A bolo ešte veľa podobných predpisov, ktoré prísne dodržiavali, ako napríklad oplachovanie čaší, džbánov a medeného riadu. 5 Preto teraz dorážali do Ježiša: „Prečo tvoji učeníci nedodržiavajú zvyky našich predkov a jedávajú znesvätenými rukami?“ 6 Ježiš im odpovedal: „Ste pokrytci. Prorok Izaiáš mal pravdu, keď o vás povedal: ‚Títo ľudia ma zvelebujú ústami, ale srdcom ma nemilujú. 7 Márna je ich zbožnosť, lebo svoje nariadenia vydávajú za zákony Božie.‘ 8 A naozaj, Božie príkazy zanedbávate a nahrádzate ich vlastnými predpismi. 9 Veď vy vlastne pošliapavate Boží zákon v mene svojich zvykov. 10 Tak napríklad Mojžiš vám takto tlmočil Božie prikázanie: ‚Cti si otca aj matku.‘ A ešte doložil, že ak by niekto len nadával svojim rodičom, zaslúži si trest smrti. 11-12 Ale vy dovoľujete, aby človek zanedbával svojich rodičov, ktorí potrebujú pomoc, ak sa môže vyhovoriť: ‚Nemôžem vám pomôcť, lebo to, čo som zo svojho zárobku mal dať vám, zaniesol som do chrámu.‘ 13 A takto vlastné predpisy staviate nad Božie zákony. A to je len jeden príklad z mnohých.“ 14 Potom si zavolal k sebe zástup ľudí a povedal im: „Počúvajte ma a usilujte sa mi porozumieť: 15-16 To, čo zjete, nemôže uškodiť vašej duši, ale škodí jej to, čo si myslíte, hovoríte alebo konáte.“ 17 Keď potom vstúpil do ktoréhosi domu, aby si odpočinul od zástupu, spýtali sa ho učeníci, čo mal tým výrokom na mysli. 18 Odpovedal im otázkou: „Aj vy ste takí nechápaví? Neviete, že duši človeka nemôže uškodiť to, čo zje? 19 Veď jedlo neznečisťuje vnútro, prechádza iba bruchom a potom vychádza von.“ 20 Potom ešte dodal: „Človeka znesväcuje to, čo vychádza z jeho vnútra. 21 Lebo v srdci človeka sa rodia zlé myšlienky, nečisté zmyselné túžby, nevera, 22 vražda, krádež, cudzoložstvo, chamtivosť, zákernosť, zloba, podlosť, závisť, urážky, pýcha a všelijaké výstrednosti. 23 Všetko toto zlo vychádza z vnútra človeka a vzďaľuje ho od Boha.“

Viera pohanskej ženy

24 Potom Ježiš opustil Galileu a pobral sa do pohanského kraja v okolí miest Týru a Sidona. Ubytoval sa v jednom dome a chcel, aby to zostalo v tajnosti, ale márne. Správa o jeho príchode sa ihneď rozletela po celom kraji. 25 Dozvedela sa o ňom aj žena, ktorá ho vyhľadala a na kolenách prosila, aby uzdravil jej pomätenú dcérku. 26 Nebola to Židovka, pochádzala z Fenície. 27 Ježiš sa na ňu pozrel a povedal: „Ja sa musím najprv postarať o deti, ktoré sú z izraelského národa. Nebolo by správne vziať chlieb deťom a hodiť ho šteňatám.“ 28 Ale žena sa nedala odbiť. “To je pravda, ale aj psi zbierajú, čo zo stola spadne na zem.“ 29 Jej slová Ježiša odzbrojili: „Choď pokojne domov, tvoja dcérka je zdravá.“ 30 A naozaj, keď sa žena vrátila domov, našla dieťa pokojne spať. Po pomätenosti nebolo ani stopy.

Uzdravenie hluchonemého

31 Z Týru odišiel Ježiš do mesta Sidon a odtiaľ sa opäť pobral cez Desaťmestie ku Genezaretskému jazeru. 32 Tam k nemu priviedli hluchého a zajakavého človeka s prosbou, aby ho uzdravil. 33 Ježiš ho odviedol trochu nabok od ľudí, vložil mu prsty do uší a potom sa mu naslineným prstom dotkol jazyka. 34 Uprel zrak dohora, pomodlil sa a zvolal: „Otvor sa!“ 35 V tej chvíli hluchonemý počul a začal zrozumiteľne hovoriť. 36 Potom sa Ježiš obrátil k prítomným a žiadal ich, aby o tom nikomu nehovorili. Ale čím väčšmi to prikazoval, tým rýchlejšie sa správa o tom šírila. 37 Ľudia žasli a nevychádzali z údivu: „Robí neuveriteľné veci! Hluchým vracia sluch a nemým reč!“