Lukáš 15,1 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Ježíš vypráví podobenství o ztracené ovci

1 Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli. 2 Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: „S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!“ 3 Ježíš na to odpověděl podobenstvím: 4 „Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne. 5 Když ji najde, vezme ji na ramena 6 a s radostí ji ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: ‚Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.‘ 7 Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti takovými, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.

Ježíš vypráví podobenství o ztracené minci

8 Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde? 9 Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.‘ 10 Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů.“

Ježíš vypráví podobenství o ztraceném synu

11 Ježíš dále vyprávěl: „Jeden muž měl dva syny. 12 Mladší přišel za otcem a řekl: ‚Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.‘ A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny. 13 Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl. 14 A nejenže všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst. 15 Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře. 16 Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal. 17 A tak šel do sebe a uvažoval: ‚Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady. 18 Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě 19 a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.‘ 20 A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil. 21 ‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.‘ 22 Ale otec nařídil služebníkům: ‚Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho! 23 Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna. 24 Vždyť je to, jako by umřel, a zase oživl. Byl ztracen, a je nalezen.‘ A tak oslavovali jeho návrat. 25 Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny. 26 Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje. 27 Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.‘ 28 Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu. 29 Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30 A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.‘ 31 ‚Hochu,‘ řekl otec, ‚my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje. 32 Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.‘ “

Nádej pre kazdého

od Biblica

Podobenstvo o stratenej ovci

1 Do Ježišovej blízkosti často prichádzali výbercovia daní a ľudia zlej povesti, aby ho počúvali. 2 Farizeji a učitelia Zákona sa nad tým pohoršovali a vraveli: „S takou zberbou sa priatelí a sedáva s nimi za jedným stolom!“ 3 Ježiš im na to odpovedal podobenstvom: 4 „Keby niekto z vás mal sto oviec a jedna z nich by sa mu stratila, nepokúsil by sa ju nájsť? Nechá tých deväťdesiatdeväť sa pásť a pôjde hľadať tú stratenú. Bude ju hľadať dovtedy, kým ju nenájde. 5 A keď ju nájde, vyloží si ju na plecia a radostne ju ponesie domov. 6 Zavolá svojich priateľov i susedov a povie im:‚Radujte sa so mnou, lebo som našiel svoju stratenú ovečku!‘ 7 Podobne v nebi bude ešte väčšia radosť nad jedným hriešnikom, ktorý sa napraví, ako nad deväťdesiatimi deviatimi, ktorí si myslia, že nepotrebujú pokánie.“

O stratenej minci

8 „Alebo si predstavte ženu, ktorá má desať strieborných mincí a jedna sa jej doma niekde zakotúľa. Či nerozsvieti svetlo, nepovymetá všetky kúty a nebude hľadať dovtedy, kým ju nenájde? 9 A keď ju nájde, určite zavolá všetky susedy a povie im:‚Radujte sa so mnou, lebo som našla svoj stratený peniaz.‘ 10 A takú radosť majú aj anjeli v nebi nad jedným hriešnikom, ktorý oľutuje svoje hriechy.“

O márnotratnom synovi

11 A pokračoval: „Istý muž mal dvoch synov. 12 Mladší prišiel za otcom a povedal:‚Otec, daj mi už teraz podiel z dedičstva, ktorý nám mieniš raz zanechať.‘ A tak otec rozdelil svoj majetok medzi oboch synov. 13 O niekoľko dní predal mladší syn svoj podiel a pobral sa z domu do ďalekej krajiny. Tam prehýril všetko, čo mal. 14 Keď všetko premrhal, vypukol v tej krajine hlad a on nemal takmer čo položiť do úst. 15 Šiel teda a najal sa do služby u jedného obyvateľa tej krajiny. Ten ho poslal na svoje pole pásť svine. 16 Túžil sa dosýta najesť aspoň šupiek, ktorými kŕmili svine, ale ani tie nedostal. 17 Napokon vstúpil do seba a povedal si: U môjho otca ešte aj robotníci majú chleba nazvyš a ja tu umieram od hladu. 18 Vrátim sa domov a poviem otcovi:‚Otec, previnil som sa voči nebu aj voči tebe 19 a dobre viem, že si nezaslúžim, aby si ma ešte nazýval svojím synom. Ale prijmi ma, prosím, aspoň ako robotníka.‘ 20 A tak sa pobral domov. Otec ho zbadal už z diaľky a premknutý súcitom mu vybehol oproti, objal ho a vybozkával. 21 ‚Otec môj,‘ povedal syn,‚previnil som sa voči nebu aj voči tebe, nezaslúžim si, aby som bol ešte tvojím synom.‘ 22 Ale otec rozkázal svojim sluhom:‚Rýchlo prineste najkrajšie šaty a oblečte mu ich, na prst mu nastoknite prsteň a obujte mu topánky. 23 Zarežte vykŕmené teľa a pripravte hostinu. Spoločne oslávime jeho návrat. 24 Veď je to, akoby bol umrel a zasa ožil. Bol stratený a našiel sa.‘ A tak oslavovali jeho návrat. 25 Starší syn sa vracal z poľa a počul, ako sa z domu ozýva hudba a tanec. 26 Zavolal si jedného sluhu a spýtal sa ho, čo sa deje. 27 Oznámil mu:‚Vrátil sa tvoj brat a tvoj otec od radosti, že sa vrátil živý a zdravý, dal zarezať vykŕmené teľa a pripraviť slávnostnú hostinu.‘ 28 Starší brat sa rozhneval a vôbec nechcel ísť dnu. Otec vyšiel von a prehováral ho. 29 Ale syn mu vyčítal:‚Toľké roky som pre teba drel, vo všetkom som ťa poslúchal, no nikdy si mi nedal ani len kozľa, aby som si pozval na hostinu svojich priateľov. 30 A teraz, keď sa vrátil tvoj miláčik, ktorý všetko prehýril s ľahkými ženami, dal si zarezať vykŕmené teľa a usporiadal si mu hostinu!‘ 31 ‚Syn môj drahý,‘ povedal mu otec,‚ty si stále so mnou a všetko, čo mám, je tvoje. 32 Ale teraz máme dôvod sa radovať. Veď tvoj brat bol mŕtvy a ožil, bol stratený a našiel sa.‘ “