Jan 10 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš je dobrý pastýř

1 „Každý ví, že kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, není pastýř, ale zloděj. 2 Pastýř vchází do ovčince zásadně dveřmi. 3 Hlídač otevírá jenom jemu a ovce svého pána poznávají už po hlase. Pastýř na ně volá jménem a ony k němu běží, protože vědí, že je vyvede na pastvu. 4 Vodí své stádo a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. 5 Cizího člověka neposlechnou a nejdou za ním, protože jeho hlas neznají.“ 6 Posluchači nepochopili toto Ježíšovo srovnání, 7 a tak je vysvětlil: „Já jsem pastýř, který střeží vchod do ovčince. 8 Všichni, kdo se tam dobývají jinudy, jsou zloději a lupiči a ovce je neposlouchají. 9 Já jsem vchod. Kdo mnou vejde, bude zachráněn. A kdo se mnou bude vcházet i vycházet, nebude mít nedostatek. 10 Zloděj ovce krade a zabíjí, já jim však přináším život plný hojnosti. 11 Já jsem dobrý pastýř, který za ovce i život obětuje. 12-13 Námezdný pastevec nemá k ovcím vztah, a když se blíží vlk, uteče. Ovce nejsou jeho, a tak mu na nich nezáleží. Ať je vlk třeba rozežene nebo roztrhá. 14 Já jsem však dobrý pastýř a mám rád své ovce a ony mne. 15 Podobně mne miluje Otec a já zas Otce. Za ovce položím i život. 16 Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř. 17 Protože dávám svůj život, Otec mne miluje a z lásky mi ho zase vrátí. 18 Nikdo mne nemůže zabít bez mé vůle. Je v mé moci, abych se života vzdal a opět ho získal. Činím to z pověření svého Otce.“ 19 Ježíšova slova opět vyvolala mezi posluchači roztržku. 20 Mnozí říkali: „Je posedlý démonem a dočista se zbláznil. Vůbec ho neposlouchejte.“ 21 Jiní však mínili: „To není řeč posedlého. Což může zlá moc uzdravit slepého?“

Náboženští vůdcové ohrožují Ježíše v chrámu

22 V Jeruzalémě se právě konala výroční slavnost zasvěcení chrámu. Bylo to v zimním období dešťů, 23 a tak se Ježíš procházel chrámovým podloubím. 24 Židé ho obklopili a ptali se ho: „Jak dlouho nás necháš ještě v nejistotě? Proč nám otevřeně neřekneš, jsi-li opravdu Mesiáš?“ 25 „Vždyť jsem vám to již nejednou řekl, ale vy jste to nikdy nevzali vážně,“ odpověděl jim Ježíš. „Mé činy vydávají svědectví o tom, že jsem Mesiáš. Vždyť je konám z Otcova pověření. 26 Nevěříte mi, protože nepatříte do mého stáda. 27 Moje ovce slyší můj hlas a následují mne; já je miluji 28 a dávám jim věčný život. Vysvobodím je ze smrti, nikdo a nic mi je z ruky nevyrve. 29-30 Já a Otec jsme jedno, a koho Bůh uchopil, toho se nikdy nevzdá. Kdo je větší než Bůh?“ 31 To Židy tak popudilo, že začali sbírat kameny a chtěli Ježíše zabít. 32 Ježíš se hájil: „Ve všech mých činech jste mohli vidět Boží lásku. Pro který z nich mne chcete ukamenovat?“ 33 „Nechceme tě ztrestat pro tvé činy, ale protože se rouháš,“ vyjeli na něho Židé. „Jsi člověk a děláš ze sebe Boha.“ 34-36 Ježíš se hájil slovem Písma, kde sám Bůh propůjčuje určitým lidem titul bohové. „Písmo berete za neměnnou autoritu. Proč vám najednou vadí, když se Božím Synem nazývám já, zplnomocněný Boží vyslanec? Prokázal jsem přece, že mne Bůh poslal a zplnomocnil. 37 Jestliže jsem nekonal Otcovy skutky, nevěřte mi. 38 Jestliže jsem je konal, nechte se jimi přesvědčit. Dokazují důvěrnou jednotu mezi mnou a jím.“ 39 Židé se chtěli Ježíše znovu zmocnit, ale on jim unikl. 40 Odešel za Jordán a zdržoval se na místě, kde předtím Jan křtil. 41 Mnozí z těch, kteří za Ježíšem přicházeli, si říkali: „Jan sice nedělal zázraky, ale všechno, co o tomto muži řekl, se plní.“ 42 Mnozí tam v Ježíše uvěřili.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Dobrý pastier

1 „Dobre si zapamätajte, čo vám teraz poviem,“ nabádal Ježiš svojich poslucháčov: „Kto nevchádza do ovčinca dverami, ale prelieza ohradu, je určite zlodej a zbojník. 2 Pastier vchádza k svojim ovciam cez dvere. 3 Strážnik otvára dvere iba jemu a ovce ho poznajú už po hlase. Potom volá ovce po mene a vyvedie ich na pastvisko. 4 Kráča vpredu pred nimi a ovce idú za ním, lebo poznajú jeho hlas. 5 Cudzieho človeka neposlúchnu a nejdú za ním, lebo jeho hlas nepoznajú.“ 6 Poslucháči nepochopili toto prirovnanie, a tak im ho vysvetlil: 7 „Verte mi, ja sám som dvere. 8 Všetci, čo prišli predo mnou, sú zlodeji a zbojníci. Ale ovce ich neposlúchli. 9 Ja sám som dvere. Kto cezo mňa vojde, bude zachránený. A kto bude so mnou vchádzať a vychádzať, nebude mať nedostatok. 10 Zlodej ovce kradne a zabíja, ale ja im prinášam život plný hojnosti. 11 Ja som dobrý pastier, ktorý za svoje ovce aj život obetuje. 12 Ten, komu ovce nepatria a pasie ich len za mzdu, keď vidí, že sa blíži vlk, utečie a nechá mu ovce napospas. 13 Nezáleží mu na tom, či vlk ovce rozoženie a roztrhá. 14 Ja som dobrý pastier, poznám svoje ovce a ony poznajú mňa. 15 Takisto aj môj Otec pozná mňa a ja poznám Otca. A ochotne obetujem aj svoj život za ovce. 16 Mám aj iné ovce, ktoré ešte patria do iného ovčinca. Aj tie musím priviesť. Počujú môj hlas a bude jedno stádo a jeden pastier. 17 Otec ma miluje, lebo dávam svoj život, aby som ho znova získal. 18 Nikto mi ho neberie, dávam ho dobrovoľne. Mám právo a moc svoj život dať a mám moc ho opäť prijať. Taký príkaz som dostal od svojho Otca.“ 19 Tieto slová opäť vyvolali medzi Židmi roztržku. Niektorí vraveli: 20 „Je posadnutý zlým duchom, alebo sa načisto zbláznil. Prečo ho vôbec počúvate?“ 21 Ale iní namietali: „Posadnutý takto nehovorieva. A či môže zlý duch otvoriť oči slepým?“

Hovor s nami otvorene

22 Boli práve sviatky vysvätenia jeruzalemského chrámu. Bolo to v zime. 23 Ježiš sa prechádzal v chráme, v Šalamúnovej sieni. 24 Tu ho obstúpili Židia a vyzvali ho: „Dokedy nás chceš napínať? Ak si Mesiáš, povedz nám to otvorene!“ 25 „Už som vám to neraz povedal, ale vy ste to nikdy nebrali vážne,“ odpovedal im. „Moje činy vydávajú svedectvo o tom, že som Mesiáš. Veď ich konám z Božieho poverenia. 26 Neveríte mi, lebo nepatríte do môjho stáda. 27 Moje ovce poznajú môj hlas, ja ich poznám a ony idú za mnou. 28 Dávam im večný život, nikdy nezahynú a nikto ich z mojej ruky nevytrhne. 29 Dal mi ich môj Otec; a on je mocnejší ako akákoľvek mocnosť, preto ich nik nemôže vytrhnúť z jeho ruky. 30 A ja a Otec sme jedno.“ 31 Tieto slová Židov tak popudili, že začali zbierať kamene a chceli ho zabiť. 32 „Z Božieho poverenia som vykonal veľa dobrých činov, aby som pomohol ľuďom. Pre ktorý z nich ma chcete ukameňovať?“ spýtal sa Ježiš. 33 „Nechceme ťa zabiť pre tvoje činy, ale preto, že sa rúhaš. Ty, obyčajný človek, sa vyhlasuješ za Boha,“ vysvetľovali mu Židia. 34 Ježiš sa bránil slovami Písma: „Vo vašom Zákone predsa Boh vyhlásil: Ste bohovia. 35 Ak Boh nazýva bohmi tých, ktorým adresoval svoje slová – a Písmo musí platiť – 36 prečo obviňujete mňa, ktorého Otec posvätil a poslal do sveta, že sa rúham, keď som povedal: Som Boží Syn. 37 Ak som nekonal Otcove skutky, neverte mi. 38 Ale ak by ste ani mne neverili, verte skutkom, ktoré konám, a presvedčte sa, že Otec je vo mne a ja v Otcovi.“ 39 Židia sa chceli znova Ježiša zmocniť, ale unikol im. 40 Odišiel na druhý breh Jordánu a zdržiaval sa na mieste, kde predtým Ján krstil. 41 Mnohí prichádzali za Ježišom a vraveli: „Ján síce nerobil zázraky, ale všetko, čo hovoril o tomto mužovi, je pravda.“ 42 A mnohí tam v Ježiša uverili.