1. Korintským 15 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Základ evangelia: Kristus zemřel, ale vstal z mrtvých

1 Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru. 2 V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí. 3 Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny, 4 byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem. 5 Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti. 6 Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano. 7 Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové 8 a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden. 9 Vždyť mezi všemi apoštoly jsem já ten poslední, a to je pro mne ještě přílišná čest po tom, jak jsem pronásledoval církev. 10 Bůh se však nade mnou slitoval a jen z jeho milosti jsem to, co jsem. A nebylo to nadarmo: vykonal jsem mnohem víc práce než všichni ostatní. Ale co to říkám – ne já, nýbrž Bůh, jehož jsem byl nástrojem. 11 Ostatně ať už jsem to já nebo někdo jiný, všichni hlásáme totéž poselství, které jste již přijali i vy.

Jistota Kristova zmrtvýchvstání dává smysl naší víře

12 Jestliže však věříte, že Kristus vstal z mrtvých, jak potom mohou někteří z vás tvrdit, že mrtví už nikdy neožijí? 13 Kdyby měli pravdu, pak by i Kristus musel dosud ležet v hrobě. 14 A jestli Kristus zůstal v hrobě, všechno naše mluvení o něm a veškerá vaše důvěra v Boha jsou naprosto zbytečné, bezvýznamné a nesmyslné 15 a všichni my, apoštolové, jsme lháři a podvodníci, když o Kristu prohlašujeme, že vstal z mrtvých. 16 Nevěříte-li v možnost vzkříšení, popíráte i zmrtvýchvstání Kristovo. 17-18 A jestliže Kristus nevstal z mrtvých, jakou máte naději? Vaše viny zůstaly neodčiněny, stejně jako viny těch, kteří zemřeli před vámi. 19 Jestliže jsme na Krista vsadili jen pro časný život, neužijeme ani tolik co ateisté. A pak jsme tedy nejubožejší ze všech lidí! 20 Skutečnost je však taková, že Kristus opravdu vstal, a to je nám zárukou, že ještě další budou po něm následovat. 21-22 Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých. 23 Všechno má svůj pořádek: nejdříve vstal Kristus, při jeho druhém příchodu pak přijdou na řadu ti, kteří k němu patří. 24-26 Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou. 27 Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama. 28 Až tedy Kristus zvítězí nad posledním odpůrcem, tehdy přijde ke svému Otci a složí mu všechnu svou moc k nohám, takže nakonec bude svrchovaným vládcem zase sám Bůh. 29 Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých? 30 A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář? 31 Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře. 32 K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím „dnes užívej života, zítra můžeš být po smrti“. 33 Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu. 34 Uvažujte tedy střízlivě a nezahrávejte si se zlem. Vždyť je to ostuda – někteří z vás se pokládají za křesťany, a přitom nemají ani ponětí o základních věcech víry.

Žijeme v naději na vzkříšení

35 Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“ 36 Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne. 37 Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného, 38 ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono. 39 A zrovna tak, jako jsou různé druhy semen a rostlin, liší se navzájem těla živočichů: člověk, zvíře, ryba, pták – co druh, to jiné tělo. 40 A od pozemských bytostí a tvarů liší se zase nebeská tělesa na obloze krásou docela jiného druhu – a dokonce i mezi nimi vidíme rozmanitost: 41 jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt. 42 Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně. 43 To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou. 44 To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil. Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo. 45 Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života. 46 Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“ tělo. 47-49 Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi. 50 Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost. 51 Prozradím vám jedno nádherné tajemství: zemřeme jen někteří, ale všichni obdržíme nové tělo. 52 Až z nebe zazní signál posledního soudu, v jediném okamžiku se naše tělo promění. 53 Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné. 54 Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění: Vítězství je dovršeno, smrt slavně navždy zničena! 55 Kam ses poděla, ó smrti, a kam zmizel tvůj náhončí? 56 Náhončím smrti je míněn hřích – a ten má svou sílu ze zákona. 57 Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni. 58 Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.

Nádej pre kazdého

od Biblica

Zmŕtvychvstanie Krista

1 Rád by som vám, bratia, pripomenul, že aj dnes hlásam to isté radostné posolstvo, čo na začiatku, ako ste ho aj vy prijali a na ňom založili svoju vieru. 2 V ňom je vaša záchrana, kým sa ho pevne držíte v tej podobe, ako som vám ho odovzdal. Inak by vaša viera bola zbytočná, neviedla by k ničomu. 3 Učil som vás tomu, k čomu som bol privedený sám: že Kristus zomrel za naše viny, 4 bol pochovaný, ale na tretí deň vstal z mŕtvych, ako to všetko Boh už dávno predtým dal napísať do starých Písem. 5 Potom po zmŕtvychvstaní sa ukázal Petrovi, potom dvanástim. 6 Neskôr ho videlo vyše päťsto svedkov spoločne. Väčšina z nich ešte žije. 7 Potom ho uvidel Jakub a ostatní apoštoli 8 a naostatok sa ukázal aj mne, hoci som toho najmenej hoden. 9 Veď ja som posledný medzi všetkými apoštolmi, a aj to je pre mňa privysoká česť po tom, ako som prenasledoval cirkev. 10 Boh sa však nado mnou zľutoval a len z jeho milosti som tým, čím som. Ale nebolo to nadarmo: vykonal som oveľa viac ako všetci ostatní. Vlastne, čo to vravím? Nie ja, ale Boh, ktorého nástrojom som. 11 Napokon, či už som to ja alebo niekto iný, všetci hlásame to isté posolstvo, ktoré ste už prijali aj vy. 12 Ak však veríte, že Kristus vstal z mŕtvych, ako potom môžu niektorí z vás tvrdiť, že mŕtvi už nikdy neožijú? 13 Keby mali pravdu, to by aj Kristus musel dosiaľ ležať v hrobe. 14 A ak Kristus nevstal z mŕtvych, všetky naše svedectvá by boli zbytočné a vaša viera by nemala nijakú cenu. 15 A my všetci by sme boli klamármi a podvodníkmi, keď o Kristovi vyhlasujeme, že vstal z mŕtvych. 16 Ak neveríte v možnosť vzkriesenia, popierate aj Kristovo zmŕtvychvstanie. 17 A ak Kristus nevstal z mŕtvych, márna je vaša viera. Ostali ste vo svojich hriechoch 18 a stratení sú aj tí veriaci, čo zomreli pred vami. 19 Ak je Kristus našou nádejou iba pre tento život, tak sme najúbohejšími zo všetkých ľudí. 20 Ale Kristus naozaj vstal z mŕtvych, a to je nám zárukou, že aj ďalší budú po ňom nasledovať. 21 Na počiatku dejín človek svojou neposlušnosťou zavinil, že sa ľudstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, predobraz nového človeka, túto vládu smrti zase zlomil. 22 My sme od svojich predkov zdedili smrť ako nevyhnutný údel; kto však prijme za svoj Kristov život, bude mať účasť aj na vzkriesení z mŕtvych. 23 Všetko má svoj poriadok: najprv vstal Kristus; keď príde na zem druhý raz, ožijú tí, čo patria jemu. 24 Potom bude všetkému koniec, keď Kristus zničí vládu všetkých mocností a síl a odovzdá ju Bohu, svojmu Otcovi. 25 Už v žalmoch je napísané, že Kristus bude tak dlho panovať, „kým Boh nepodrobí všetkých nepriateľov pod jeho nohy“. 26 Ako posledný nepriateľ bude zničená smrť, pretože – ako sa ďalej píše – „Boh mu podrobí všetko“. 27 Pravda, s výnimkou toho, od koho vychádza všetka moc – samého seba. 28 A až bude Kristus pánom nad všetkým, potom aj on ako Syn sa podrobí svojmu Otcovi, a tak bude zvrchovaným vládcom zasa sám Boh. 29 Ale ak by nebolo vzkriesenia z mŕtvych, aký by potom malo zmysel, keď sa niektorí dávajú krstiť za mŕtvych? 30 A prečo sa aj my vystavujeme stálemu nebezpečenstvu pri zvestovaní evanjelia? 31 Uisťujem vás pri všetkom, čo pre mňa znamenáte, že každý deň hľadím smrti do tváre. 32 Keď som vtedy v Efeze musel podstúpiť také ťažké protivenstvá, načo by to bolo, keby išlo len o tento život? To som si mohol všetko to utrpenie ušetriť a pridŕžať sa radšej príslovia: „Uži si života dnes, zajtra tu nemusíš byť!“ 33 Takými názormi sa však nedajte mýliť. Zlá myšlienka je matkou zlého činu. 34 Uvažujte teda triezvo a nezahrávajte sa so zlom. Veď je to hanba: niektorí z vás sa pokladajú za kresťanov, a pritom nemajú poňatia o základných pojmoch viery.

Budúce vzkriesenie tela

35 Niekto by sa akiste mohol spýtať: „Ako budú vzkriesení mŕtvi? Aké budú mať telo?“ Detinská otázka! 36 Odpoveď je jednoduchá. Keď semeno zapadne do zeme, vyklíči z neho nová rastlinka – ono samo však zomrie, zanikne. 37 Čo vyklíči zo semena, ani trošku sa mu nepodobá: zasial si suché zrnko pšenice alebo niečoho iného, 38 ale životu skrytému v semene dá Boh novú, nádhernú podobu, nový tvar, aký sám určil. 39 Z jedného semena vyrastie to, z iného ono. A práve tak, ako sú rôzne druhy semien a rastlín, odlišujú sa aj telá človeka a živočíchov: iné telo má ryba, iné vták. 40 A od pozemských bytostí a tvarov odlišujú sa nebeské telesá krásou celkom iného druhu – 41 a dokonca medzi nimi vidíme rozmanitosť: inak svieti slnce, inak mesiac, zasa inak hviezdy a aj z nich každá má svoj osobitný lesk. 42 Tak nejako si môžeme predstaviť aj vzkriesenie z mŕtvych. Telo, ktoré dostaneme pri vzkriesení, bude iné ako to naše doterajšie; toto zomrie, tamto bude žiť večne. To, ktoré vstane, bude sa skvieť nadpozemskou slávou. 43 To terajšie je slabé, to budúce bude plné síl. 44 Naše pozemské telo pochovajú, vstaneme v tele duchovnom. Lebo ako je telo hmotné, je aj telo duchovné. 45 V prvej knihe Mojžišovej čítame, že Adam, prvý človek, sa stal živou bytosťou. Kristus – posledný Adam – je však viac, je oživujúcim duchom. 46 Najprv je teda telo hmotné, potom nám Boh dá telo nové – duchovné. 47 Prvý človek pochádzal zo zeme, druhý bude pochádzať z neba. 48 Ako potomkovia Adama máme teraz zemské telo, po vzkriesení budeme mať telo nebeské. 49 A tak teda, ako sme doteraz obrazom zemského Adama, raz budeme obrazom Adama nebeského – Krista. 50 Chcem vám povedať, milí bratia, že naše pozemské telo z mäsa a krvi nie je spôsobilé pre Božiu ríšu, lebo je pominuteľné. 51 Prezradím vám tajomstvo: Nie všetci umrieme, ale všetci dostaneme nové telo. Keď zaznie z neba signál posledného súdu, 52-53 v jedinom okamihu sa naše telo premení. Zosnulí kresťania vstanú v novom, nesmrteľnom tele a aj my ostatní, ešte živí, naraz dostaneme iné telo, neporušiteľné. 54 Tak sa konečne splní dávne videnie proroka: Víťazstvo je dovŕšené, smrť navždy slávne zničená! 55 Kde si sa podela, ó smrť, a kde zmizol tvoj osteň? 56 Ostňom smrti je hriech; jeho moc pochádza zo zákona. 57 Boh nám však prostredníctvom Ježiša Krista umožňuje zvíťaziť nad obidvoma a za to mu nikdy nemôžeme byť dosť vďační. 58 A tak, bratia, zostaňte pevní a nedajte sa otriasť v usilovnej práci na Božom diele. Vedzte, že nič z toho, čo ste vykonali pre Pána, sa vašou smrťou nestratí!