Luke 24

Slovo na cestu

1 V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.2 Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.3 Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.4 Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.5 Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?6 Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,7 že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“8 Ženy si na to skutečně vzpomněly.9 Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.10 Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.11 Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.12 Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.13 Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.14 Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.15 Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.16 Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,17 ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“ Zastavili se18 a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“19 Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.20 A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!21 My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.22 Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu23 a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.24 Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“25 Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?26 Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“27 A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.28 Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.29 Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.30 Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.31 A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.32 Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“33 Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.34 Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“35 A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.36 Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“37 Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.38 Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?39 Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“40 Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.41 Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“42 Podali mu pečenou rybu a plástev medu43 a on to s nimi snědl.44 Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“45 A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.46 Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.47 A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.48 Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.49 A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“50 Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.51 Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.52 Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.53 Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.

Luke 24

Český ekumenický překlad

1  Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.2  Nalezly však kámen od hrobu odvalený.3  Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.4  A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.5  Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?6  Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji,7  že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“8  Tu se rozpomenuly na jeho slova,9  vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.10  Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům.11  Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.12  Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo. 13  Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,14  a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.15  A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.16  Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.17  Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku.18  Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“19  On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,20  naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.21  A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.22  Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu23  a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.24  Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“25  A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!26  Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“27  Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28  Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.29  Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.30  Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.31  Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.32  Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“33  A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.34  Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“35  Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb. 36  Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich.37  Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.38  Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?39  Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“40  To řekl a ukázal jim ruce a nohy.41  Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“42  Podali mu kus pečené ryby.43  Vzal si a pojedl před nimi.44  Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“45  Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.46 Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;47  v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.48  Vy jste toho svědky.49  Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ 50  Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim;51  a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.52  Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma,53  byli stále v chrámě a chválili Boha.