1Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny.2Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince.3Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů.4Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“
Ježíš vypráví o budoucnosti
5Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl:6„Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“7Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“8Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim.9Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“10A dodal: „Znepřátelí se národy i státy.11Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze.12Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne.13To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali.14Nepřipravujte si předem svoji obhajobu.15Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí.16Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt.17Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte.18Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně.19Jen vydržte, získáte život!20Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen.21Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací.22To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci.23Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu.24Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.
Ježíš hovoří o svém návratu
25Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy.26Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena.27A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou.28Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“29Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu.30Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto.31Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci.32Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit.33Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.
Ježíš vyzývá k bdělosti
34-35Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne.36Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“37Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc.38Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.
1 Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice.2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,3 a řekl: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa.“
— Předpověď zkázy chrámu
5 Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl:6 “Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“
— Počátek běd
7 Otázali se ho: „Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?“8 Odpověděl: „Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a ‚nastal čas‘. Nechoďte za nimi.9 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“ 10 Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království,11 budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.13 To vám bude příležitostí k svědectví.14 Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit.15 Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.16 Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti.17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.19 Když vytrváte, získáte své životy.
— Velké soužení
20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza.21 Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí,22 poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno.23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu.24 Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí.25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře.26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.
— Příchod Syna člověka
27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
— Poučení z fíkovníku
29 Vypravoval jim podobenství: „Podívejte se na fíkovník nebo na jiný strom:30 Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko.31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.32 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.35 Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi.36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“ 37 Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová.38 A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.
1Jesus blickte auf und sah, wie reiche Leute ihre Geldspenden in den Opferkasten warfen. (2Kr 12,10; Mk 12,41)2Er sah auch eine arme Witwe, die steckte zwei kleine Kupfermünzen hinein.3Da sagte er: »Ich versichere euch: Diese arme Witwe hat mehr gegeben als alle anderen.4Die haben alle nur etwas von ihrem Überfluss abgegeben. Sie aber hat alles hergegeben, was sie selbst dringend zum Leben gebraucht hätte.« (2K 8,12)
Ankündigung der Zerstörung des Tempels
5Einige Leute dort im Tempel unterhielten sich über den Bau – über die herrlichen Steine und die Ausstattung mit kostbaren Weihegeschenken. (Mt 24,1; Mk 13,1)6Da sagte Jesus: »Alles, was ihr da seht, wird bis auf den Grund zerstört werden. Es kommt die Zeit, dass kein Stein auf dem andern bleiben wird.« (L 19,44)
Die Zerstörung des Tempels bedeutet noch nicht das Ende der Welt
7Da fragten sie ihn: »Lehrer, wann wird das geschehen, und woran können wir erkennen, dass es so weit ist?« (Mt 24,3; Mk 13,3; L 17,22)8Jesus antwortete: »Seid auf der Hut und lasst euch nicht täuschen! Viele werden unter meinem Namen auftreten und von sich behaupten: ›Ich bin es![1] Jetzt ist es so weit!‹ Lauft ihnen nicht nach!9Erschreckt auch nicht, wenn ihr von Krieg und Aufruhr hört. Das muss so kommen, aber dann kommt noch nicht sofort das Ende.«
Vorzeichen des Weltendes
10Dann sagte er zu ihnen: »Ein Volk wird gegen das andere kämpfen, ein Staat den andern angreifen. (Mt 24,7; Mk 13,8)11Schwere Erdbeben wird es geben und in vielen Ländern Hungersnöte und Seuchen. Noch Schrecklicheres wird geschehen, und am Himmel werden gewaltige Zeichen zu sehen sein.«
Ein Wort an die Jüngergemeinschaft
12»Aber bevor dies alles geschieht, werden sie euch verfolgen und festnehmen. Weil ihr zu mir gehört, werdet ihr an die Synagogengerichte ausgeliefert und ins Gefängnis geworfen werden. Vor Könige und Statthalter werden sie euch stellen. (Mt 10,17; Mt 24,9; Mk 13,9; Sk 12,1; Sk 18,12; Sk 24,1)13Das wird euch Gelegenheit bieten, als Zeugen für mich auszusagen.14Verzichtet aber bewusst darauf, im Voraus festzulegen, wie ihr eure Sache vertreten wollt! (L 12,11; Sk 6,10)15Ich selbst werde euch Worte eingeben, die keiner von euren Gegnern zu widerlegen weiß; ich werde euch eine Weisheit schenken, der niemand widerstehen kann.16Sogar eure Eltern werden euch ausliefern, eure Geschwister, Verwandten und Freunde. Einige von euch werden getötet werden. (Mt 10,35)17Alle Menschen werden euch hassen, weil ihr euch zu mir bekennt.18Aber nicht ein Haar von eurem Kopf wird verloren gehen. (1S 14,45; L 12,7)19Haltet durch, dann werdet ihr das wahre Leben gewinnen!« (L 17,33; Zj 13,10)
Über die Zerstörung Jerusalems
20»Wenn ihr Jerusalem von feindlichen Heeren eingeschlossen seht, dann seid gewiss: Seine Zerstörung steht bevor. (Mt 24,15; Mk 13,14; L 19,41)21Dann sollen die Bewohner Judäas in die Berge fliehen! Wer in der Stadt ist, soll sie schnell verlassen, und die Leute vom Land sollen nicht in die Stadt gehen!22Denn dann kommen die Tage der Vergeltung, an denen alles in Erfüllung geht, was in den Heiligen Schriften vorausgesagt ist. (Dt 32,35; Jr 5,29; Ez 9,1; Da 9,26; Oz 9,7; Mi 3,12; L 11,49)23Weh den Frauen, die dann gerade ein Kind erwarten oder einen Säugling stillen. Denn das ganze Land wird in schreckliche Not kommen, weil Gott über dieses Volk Gericht hält.24Die Menschen werden mit dem Schwert erschlagen oder als Gefangene in die ganze Welt verschleppt werden. Jerusalem wird von den Völkern, die Gott nicht kennen,[2] verwüstet werden und wird in Trümmern liegen, bis die Zeit der Völker abgelaufen ist.« (Jr 25,11)
Der Weltrichter kommt
25»Unheil kündende Zeichen werden zu sehen sein an der Sonne, am Mond und an den Sternen, und auf der Erde werden die Völker zittern und nicht mehr aus und ein wissen vor dem tobenden Meer und seinen Wellen. (Ž 46,3; Mt 24,29; Mk 13,24; Mdr 5,22)26Die Menschen werden halb tot vor Angst darauf warten, was für Katastrophen die Erde noch heimsuchen werden. Denn die ganze Ordnung des Himmels wird zusammenbrechen.27Dann kommt der Menschensohn auf einer Wolke mit göttlicher Macht und Herrlichkeit, und alle werden ihn sehen. (Mk 13,26)28Wenn ihr die ersten Anzeichen von alldem bemerkt, dann richtet euch auf und erhebt freudig den Kopf: Bald werdet ihr gerettet!«
Das Gleichnis vom Feigenbaum
29Jesus gebrauchte einen Vergleich; er sagte: »Seht den Feigenbaum an oder die anderen Bäume! (Mt 24,33; Mk 13,28)30Wenn die ersten Blätter herauskommen, dann erkennt ihr daran, dass der Sommer bald da ist.31So ist es auch, wenn ihr diese Anzeichen seht. Dann wisst ihr, dass die neue Welt Gottes[3] anbricht.32Ich versichere euch: Diese Generation wird das alles noch erleben. (Mk 9,1)33Himmel und Erde werden vergehen, aber meine Worte vergehen nicht; sie bleiben gültig für immer und ewig.« (Iz 40,8)
Wach bleiben!
34»Seht euch vor! Lasst euch nicht vom Rausch umnebeln oder von den Alltagssorgen gefangen nehmen! Sonst werdet ihr von jenem Tag unvorbereitet überrascht wie von einer Falle, die zuschlägt. (L 17,26; 1Te 5,1)35Denn er kommt plötzlich über alle, die auf der Erde leben.36Bleibt wach und hört nicht auf zu beten, damit ihr alles, was noch kommen wird, durchstehen und zuversichtlich vor den Menschensohn treten könnt!« (Mt 25,13; Zj 6,17)
Jesus, der Lehrer des Volkes
37Jeden Tag lehrte Jesus im Tempel. Am Abend ging er dann auf den Ölberg und blieb die Nacht über dort. (L 19,47; L 22,39)38Früh am Morgen war schon wieder das ganze Volk im Tempel versammelt und wollte ihn hören.