1Und Gott sprach zu Jakob: Mache dich auf, zieh hinauf nach Bethel und wohne dort und baue dort einen Altar für den Gott, der dir erschienen ist, als du vor deinem Bruder Esau geflohen bist! (1Mo 12,8; 1Mo 28,19; 1Mo 31,13; Ps 25,12)2Da sprach Jakob zu seinem Haus und zu allen, die bei ihm waren: Tut die fremden Götter von euch weg, die in eurer Mitte sind, und reinigt euch und wechselt eure Kleider! (1Mo 18,18; 1Mo 31,19; 2Mo 19,10; 2Mo 19,14; 4Mo 31,24; Jos 24,15; Jos 24,23; 2Chr 29,5; Ps 101,6; Jes 1,16; Apg 16,31; 1Kor 10,7; 1Kor 10,14; 2Kor 7,1; Gal 4,8; Hebr 10,22; Jak 4,8)3So wollen wir uns aufmachen und nach Bethel hinaufziehen, dass ich dort einen Altar errichte für den Gott, der mir geantwortet hat zur Zeit meiner Not und der mit mir gewesen ist auf dem Weg, den ich gezogen bin! (1Mo 28,13; 1Mo 28,15; 1Mo 28,20; 1Mo 31,3; 1Mo 31,42; 1Mo 32,7; 1Mo 48,15; Ps 50,15; Ps 107,6)4Da lieferten sie Jakob alle fremden Götter aus, die in ihren Händen waren, samt den Ringen, die sie an ihren Ohren trugen, und Jakob verbarg sie unter der Terebinthe, die bei Sichem steht. (5Mo 7,5; Jos 24,23; 1Sam 7,4; Jes 2,20; Jes 30,22)5Danach brachen sie auf; und der Schrecken Gottes fiel auf die umliegenden Städte, sodass sie die Söhne Jakobs nicht verfolgten. (5Mo 11,25; 1Sam 14,15)6Als nun Jakob, er und das ganze Volk, das bei ihm war, nach Lus kamen — das ist Bethel —, das im Land Kanaan liegt, (1Mo 28,19; Ri 1,22)7da baute er dort einen Altar und nannte den Ort »El-Bethel«, weil sich Gott ihm dort geoffenbart hatte, als er vor seinem Bruder floh. (1Mo 28,17; Pred 5,3)8Da starb Debora, die Amme der Rebekka, und wurde unterhalb von Bethel begraben, unter der Eiche, die man Klageeiche nennt. (1Mo 24,59; Phlm 1,16)9Und Gott erschien Jakob zum zweiten Mal, seitdem er aus Paddan-Aram gekommen war, und segnete ihn. (1Mo 28,13; 1Mo 31,11; 1Mo 46,2; 1Mo 48,3; Hos 12,5)10Und Gott sprach zu ihm: Dein Name ist Jakob, aber du sollst nicht mehr Jakob heißen, sondern Israel soll dein Name sein! Und so gab er ihm den Namen Israel. (1Mo 32,28)11Und Gott sprach zu ihm: Ich bin Gott, der Allmächtige, sei fruchtbar und mehre dich! Ein Volk und eine Menge von Völkern soll von dir kommen, und Könige sollen aus deinen Lenden hervorgehen; (1Mo 17,1; 1Mo 17,4; 1Mo 28,14; 1Mo 48,4; 2Mo 6,3)12das Land aber, das ich Abraham und Isaak gegeben habe, das will ich dir und deinem Samen nach dir geben! (1Mo 15,8; 1Mo 15,18; 1Mo 28,4; 1Mo 28,13)13Und Gott erhob sich von ihm an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte. (1Mo 17,22; 1Mo 18,33; Lk 24,51)14Da richtete Jakob eine Säule auf an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte, einen Gedenkstein, und goss ein Trankopfer darauf aus und schüttete Öl darüber; (1Mo 28,18; 1Mo 35,20; 2Mo 17,15; 1Sam 7,12)15und Jakob gab dem Ort, wo Gott mit ihm geredet hatte, den Namen Bethel. (1Mo 28,19; 1Mo 35,7)
Die Geburt Benjamins. Der Tod Rahels
16Danach brachen sie von Bethel auf; und als sie nur noch ein Stück Weg bis Ephrata zu gehen hatten, da gebar Rahel; und sie hatte eine schwere Geburt. (1Mo 3,16; 1Mo 35,19; 1Tim 2,15)17Als ihr aber die Geburt so schwer wurde, sprach die Hebamme zu ihr: Fürchte dich nicht; du hast auch diesmal einen Sohn! (1Mo 30,22; 1Sam 4,20)18Und es geschah, als ihr die Seele entschwand, weil sie am Sterben war, da gab sie ihm den Namen Benoni; sein Vater aber nannte ihn Benjamin. (1Mo 46,21; 1Mo 49,27; 1Chr 4,9)19Und Rahel starb und wurde begraben am Weg nach Ephrata, das ist Bethlehem. (1Mo 48,7; Rut 1,2; Rut 4,11; Mi 5,1; Mt 2,6)20Und Jakob stellte einen Gedenkstein auf über ihrem Grab; das ist Rahels Grabmal geblieben bis zu diesem Tag. (1Mo 35,14; 1Sam 10,2)
Jakobs Heimkehr zu seinem Vater. Tod Isaaks
21Und Israel zog weiter und schlug sein Zelt jenseits des Herdenturmes auf. (Mi 4,8)22Und es geschah, als Israel in dem Land wohnte, da ging Ruben hin und lag bei Bilha, der Nebenfrau seines Vaters; und Israel erfuhr es. (1Mo 49,3; 3Mo 18,8; 2Sam 16,21; 1Chr 5,1; 1Kor 5,1)23Jakob aber hatte zwölf Söhne. Die Söhne Leas waren diese: Ruben, der erstgeborene Sohn Jakobs, und Simeon und Levi und Juda und Issaschar und Sebulon; (2Mo 1,1; Hes 48,31; Offb 7,4)24die Söhne Rahels waren Joseph und Benjamin; (1Mo 30,24; 1Mo 46,19)25die Söhne Bilhas, der Magd Rahels: Dan und Naphtali; (1Mo 30,6; 1Mo 46,23)26die Söhne Silpas, der Magd Leas: Gad und Asser. Das sind die Söhne Jakobs, die ihm in Paddan-Aram geboren wurden. (1Mo 28,2; 1Mo 30,10; 1Mo 31,18; 1Mo 46,16)27Und Jakob kam zu seinem Vater Isaak nach Mamre, bei Kirjat-Arba, das ist Hebron, wo Abraham und Isaak als Fremdlinge geweilt hatten. (1Mo 13,18; 1Mo 28,15; 1Mo 28,21; Jos 14,15; Jos 15,13)28Und Isaak wurde 180 Jahre alt. (1Mo 25,7; 1Mo 47,28; 1Mo 50,26)29Und Isaak verschied und starb und wurde zu seinem Volk versammelt, alt und lebenssatt; und seine Söhne Esau und Jakob begruben ihn. (1Mo 25,8; 1Mo 49,29; 1Mo 50,13)
— Přes Bét-el do Chebrónu - Na Boží příkaz putuje Jákobova rodina na místo Božího zjevení. Jejich cesta je poznamenána třemi hroby a zrozením dvanáctého syna.
1 I řekl Bůh Jákobovi: „Vstaň a vystup do Bét-elu, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem.“2 Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, které máte mezi sebou! Očisťte se, převlékněte si šat,3 budeme putovat do Bét-elu. Chci tam udělat oltář Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.“4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bůžky, které u sebe měli, i všechny náušnice a Jákob je zakopal pod posvátným stromem u Šekemu.5 Potom táhli dál. Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali.6 Tak přišel Jákob i všechen lid, který byl s ním, do Lúzu, to je do Bét-elu v zemi kenaanské.7 Tam vybudoval oltář a vzýval na tom místě Boha Bét-elu, neboť se mu tam zjevil sám Bůh, když prchal před svým bratrem.8 Zde zemřela Rebečina chůva Debóra a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče. 9 I ukázal se Bůh znovu Jákobovi, když přišel z Rovin aramských, a požehnal mu10 slovy: „Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael.“ A dal mu jméno Izrael.11 Dále mu Bůh řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství pronárodů, i králové vzejdou z tvých beder. 12 Zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tu dám tobě; tvému potomstvu dám tuto zemi.“ 13 Potom Bůh vystoupil od něho z toho místa, kde s ním mluvil.14 A Jákob na tom místě, kde s ním mluvil, postavil posvátný sloup, sloup kamenný, a vykonal na něm úlitbu: polil jej svrchu olejem.15 Místu, kde s ním mluvil Bůh, dal Jákob jméno Bét-el.16 Potom z Bét-elu odtáhli. A když už byli nedaleko Efraty, Ráchel porodila; měla však těžký porod.17 Když těžce rodila, pravila jí porodní bába: „Neboj se, máš zase syna!“18 Ve chvíli, kdy umírala a život z ní unikal, pojmenovala ho Ben-óni (to je Syn mého zmaru), ale otec ho nazval Ben-jamín (to je Syn zdaru).19 Ráchel umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém.20 Jákob nad jejím hrobem postavil pamětní sloup, a to je památník Ráchelina hrobu až dodnes.21 Potom táhl Izrael dál a postavil svůj stan opodál Migdal-ederu.22 Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct.23 Synové Lejini: Rúben, Jákobův prvorozený, Šimeón a Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.24 Synové Ráchelini: Josef a Benjamín.25 Synové Rácheliny otrokyně Bilhy: Dan a Neftalí.26 A synové Lejiny otrokyně Zilpy: Gád a Ašer. To jsou synové Jákobovi, kteří se mu narodili v Rovinách aramských.27 Jákob přišel k svému otci Izákovi do Mamre, do Kirjat-arby, což je Chebrón, kde Abraham a Izák pobývali jako hosté.28 Izák se dožil sto osmdesáti let.29 I zesnul Izák a zemřel a byl připojen k svému lidu, stár a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pochovali.