1Nun höre, Israel! Ich werde euch über die Ordnungen und Rechte belehren, nach denen ihr handeln sollt. Befolgt sie, dann werdet ihr am Leben bleiben und das Land in Besitz nehmen, das Jahwe, der Gott eurer Väter, euch gibt!2Ihr sollt zu dieser Anweisung nichts hinzufügen und nichts davon wegnehmen, sondern ihr sollt die Gebote Jahwes, eures Gottes, halten, wie ich sie euch sage!3Ihr habt ja gesehen, was Jahwe wegen des Baal-Peor getan hat. Jahwe, dein Gott, hat jeden, der sich mit diesem Götzen einließ, aus deiner Mitte beseitigt.[1]4Doch ihr habt an Jahwe, eurem Gott, festgehalten. Deshalb seid ihr alle heute noch am Leben.5Seht, ich habe euch Ordnungen und Rechte gelehrt, so wie Jahwe, mein Gott, es mir befahl, damit ihr danach handelt in dem Land, das ihr in Besitz nehmen werdet.6Vergesst sie nicht und richtet euch danach! Denn darin besteht eure Weisheit und Einsicht in den Augen der Völker. Wenn sie von diesen Ordnungen hören, werden sie sagen: „Was für ein weises und einsichtiges Volk ist diese große Nation!“7Denn welche große Nation hat Götter, die ihr so nahe sind wie Jahwe, unser Gott, wann immer wir zu ihm rufen?8Und wo gibt es eine große Nation, die so gerechte Ordnungen und Vorschriften hätte wie dieses Gesetz, das ich euch heute vorlege.9Nur hüte dich und achte gut auf dich selbst, dass du nicht vergisst, was du mit eigenen Augen gesehen hast, dass dir diese Dinge dein ganzes Leben lang nicht aus dem Sinn kommen! Erzähle deinen Kindern und Enkeln davon!10Denk an den Tag, an dem du vor Jahwe, deinem Gott, am Horeb standest, als Jahwe zu mir sagte: „Ruf das Volk zusammen, damit sie meine Worte hören und lernen, mich zu fürchten[2] ihr ganzes Leben lang, und das auch ihre Kinder lehren!“11Da kamt ihr heran und standet unten am Berg. Der Berg brannte lichterloh bis in den Himmel hinein und war von Finsternis, Wolken und Dunkel umgeben.12Mitten aus dem Feuer sprach Jahwe zu euch. Ihr hörtet den Schall seiner Worte, aber ihr habt keine Gestalt gesehen, sondern nur eine Stimme gehört.13Er verkündete euch seinen Bund, den er euch zu halten befahl: die Zehn Gebote. Er schrieb sie auf zwei Tafeln aus Stein.14Und mir befahl Jahwe damals, euch die Ordnungen und Vorschriften zu lehren, damit ihr euch in dem Land, das ihr in Besitz nehmen wollt, danach richtet.
Warnung vor Götzendienst
15Als Jahwe am Horeb aus dem Feuer zu euch sprach, habt ihr keine Gestalt gesehen. So hütet euch um eures Lebens willen,16dass ihr nicht ins Verderben rennt und euch ein Gottesbild macht, das irgendetwas darstellt, eine Statue, das Abbild eines männlichen oder weiblichen Wesens,17das Abbild eines Landtiers oder eines fliegenden Vogels,18das Abbild eines Kriechtiers oder eines Fischs im Wasser.19Und wenn ihr zum Himmel aufblickt und die Sonne, den Mond und die Sterne seht, das ganze Himmelsheer, dann lasst euch ja nicht verleiten, vor ihnen niederzufallen und sie zu verehren. Jahwe, dein Gott, hat sie doch allen Völkern auf der ganzen Welt zugeteilt.20Aber euch hat Jahwe aus dem eisernen Schmelzofen Ägyptens herausgeführt, damit ihr sein eigenes Volk sein solltet, wie es heute der Fall ist.21Doch wegen euch ist Jahwe über mich zornig geworden und hat geschworen, dass ich den Jordan nicht überschreiten und in das gute Land kommen darf, das Jahwe, dein Gott, dir als Erbbesitz gibt.22Denn ich sterbe in diesem Land hier. Ich gehe nicht über den Jordan. Aber ihr werdet hinüberziehen und dieses gute Land in Besitz nehmen.23Nehmt euch in Acht! Vergesst ja nicht den Bund, den Jahwe, euer Gott, mit euch geschlossen hat! Ihr dürft euch kein Gottesbild machen, das irgendetwas darstellt. Jahwe, dein Gott, hat dir das verboten.24Denn Jahwe, dein Gott, ist ein vernichtendes Feuer, ein eifersüchtiger Gott![3] (Hebr 12,29)25Und wenn du Kinder und Enkel hast und ihr im Land heimisch geworden seid und euch dann ein Gottesbild in irgendeiner Gestalt macht und tut, was vor Jahwe, deinem Gott, böse ist und ihn reizt,26so rufe ich heute den Himmel und die Erde als Zeugen gegen euch auf: Dann werdet ihr schnell wieder aus dem Land beseitigt sein, in das ihr über den Jordan zieht, um es in Besitz zu nehmen. Dann werdet ihr nicht lange darin wohnen, sondern völlig daraus entfernt werden.27Dann wird Jahwe euch unter die Völker zerstreuen, und nur eine geringe Zahl von euch wird unter den Nationen übrig bleiben, zu denen Jahwe euch dann führt.28Dort werdet ihr Göttern dienen, die Machwerke von Menschenhand sind, Göttern aus Holz und Stein, die nicht sehen, hören, essen oder riechen können.29Und von dort aus werdet ihr Jahwe, euren Gott, suchen. Du wirst ihn finden, wenn du von ganzem Herzen und ganzer Seele nach ihm suchst.30Wenn du in Not bist und all dies dich trifft am Ende der Zeit, dann wirst du zu Jahwe, deinem Gott, umkehren und auf ihn hören.31Denn Jahwe, dein Gott, ist ein barmherziger Gott. Er wird dich nicht aufgeben und dem Verderben überlassen. Er wird den Bund nicht vergessen, den er deinen Vorfahren verbindlich zugesagt hat.
Jahwe ist Gott
32Frag doch nach den früheren Zeiten, die vor dir gewesen sind, von der Zeit an, als Gott den Menschen auf der Erde schuf; frag von einem Ende des Himmels bis zum anderen, ob je so große Dinge geschehen sind oder je dergleichen gehört worden ist.33Hat je ein Volk die Stimme Gottes aus dem Feuer reden hören, wie du sie gehört hast, und ist am Leben geblieben?34Hat jemals ein Gott es unternommen, sich eine Nation mitten aus einer anderen herauszuholen durch Prüfungen, Zeichen, Wunder und Krieg, mit starker Hand und ausgestrecktem Arm, mit großen und furchtbaren Taten, wie Jahwe, euer Gott, es vor deinen Augen in Ägypten für euch getan hat?35Du hast es zu sehen bekommen, damit du erkennst, dass Jahwe Gott ist und sonst keiner.36Vom Himmel her hat er dich seine Stimme hören lassen, um dich zurechtzuweisen; und auf der Erde hat er dich sein großes Feuer sehen lassen. Seine Worte hast du mitten aus dem Feuer gehört.37Und weil er deine Vorfahren geliebt und ihre Nachkommen erwählt hat, führte er dich in eigener Person und mit großer Kraft aus Ägypten heraus,38um Nationen, größer und stärker als du, vor dir zu vertreiben, um dich in dieses Land zu bringen und dir ihr Land als Eigentum zu geben, wie es jetzt geschieht.39So begreif es heute endlich und nimm es dir zu Herzen, dass Jahwe oben im Himmel und unten auf der Erde allein Gott ist, keiner sonst!40Halte dich an seine Ordnungen und Gebote, auf die ich dich heute verpflichte, damit es dir und deinen Nachkommen gut geht und du lange lebst in dem Land, das Jahwe, dein Gott, dir für immer gibt.
Die Asylstädte im Ostjordanland
41Damals sonderte Mose drei Städte im Ostjordanland aus,42damit ein Totschläger, der seinen Nächsten ohne Vorsatz totgeschlagen hat, ohne ihn schon vorher zu hassen, dorthin fliehen kann. Er soll in einer dieser Städte sein Leben retten können.43Es sind Bezer im Wüstengebiet der Hochebene für Ruben, Ramot in Gilead für Gad und Golan im Baschan für Manasse.
Einleitung zum Gesetz
44Es folgt jetzt das Gesetz, das Mose den Israeliten vorlegte.45Das sind die Weisungen, Vorschriften und Bestimmungen, die Mose den Israeliten vortrug, als sie nach ihrem Auszug aus Ägypten46in der Tiefebene des Ostjordanlands, gegenüber von Bet-Peor, angekommen waren. Dieses Land hatte dem Amoriterkönig Sihon gehört, der in Heschbon regierte, und von Mose und den Israeliten besiegt worden war.47Nachdem sie sein Land in Besitz genommen hatten, eroberten sie auch das Land des Königs Og von Baschan, das waren die beiden Amoriterkönige, die im Ostjordanland herrschten. Sie eroberten das ganze Gebiet48von Aroër an, das am Rand des Arnontals liegt, bis an den Berg Sion, also den Hermon,49die ganze Ebene des Ostjordanlandes bis ans Tote Meer unterhalb der Hänge des Pisga.
Aufforderung zum Gehorsam – Warnung vor Götzendienst
1Und nun, Israel, höre auf die Ordnungen und auf die Rechtsbestimmungen, die ich euch zu tun lehre, damit ihr lebt und hineinkommt und das Land in Besitz nehmt, das der HERR, der Gott eurer Väter, euch gibt! (3Mo 18,5; 3Mo 19,19; 5Mo 1,8; 5Mo 4,40; 5Mo 5,1; 5Mo 6,1; 5Mo 6,24; 5Mo 7,11; 5Mo 8,11; 5Mo 11,32; Jer 11,6)2Ihr sollt nichts hinzufügen zu dem Wort, das ich euch gebiete, und sollt nichts davon wegnehmen, damit ihr die Gebote des HERRN, eures Gottes, haltet, die ich euch gebiete! (5Mo 5,29; 5Mo 13,1; Jos 1,7; Jer 26,2)3Eure Augen haben gesehen, was der HERR wegen des Baal-Peor[1] getan hat. Denn jeden, der dem Baal-Peor nachgelaufen ist, den hat der HERR, dein Gott, aus deiner Mitte vernichtet. (4Mo 25,3; Jos 22,17)4Ihr aber, die ihr dem HERRN, eurem Gott, anhinget, ihr seid heute alle am Leben. (5Mo 30,20; Jos 23,8)5Siehe, ich habe euch Ordnungen und Rechtsbestimmungen gelehrt, so wie der HERR, mein Gott, mir geboten hat, damit ihr danach handelt mitten in dem Land, in das ihr kommt, um es in Besitz zu nehmen. (3Mo 19,19; 5Mo 4,40; 5Mo 5,1; 5Mo 6,1; 5Mo 7,11; 5Mo 8,11; 5Mo 11,32; Jer 11,6; Hes 20,11; Hebr 3,5)6So bewahrt und tut sie! Denn das ist eure Weisheit und eure Einsicht in den Augen der Völker, die all diese Ordnungen hören. Und sie werden sagen: Ein wahrhaft weises und verständiges Volk ist diese große Nation! (Hi 28,28; Ps 19,8; Ps 119,98; Spr 1,4; Spr 14,34)7Denn wo gibt es eine große Nation, die Götter hätte, die[2] ihr ⟨so⟩ nahe wären wie der HERR, unser Gott, in allem, ⟨worin⟩ wir zu ihm rufen? (5Mo 33,29; Ps 145,18; Ps 148,14)8Und wo gibt es eine große Nation, die ⟨so⟩ gerechte Ordnungen und Rechtsbestimmungen hätte wie dieses ganze Gesetz, das ich euch heute vorlege? (Neh 9,13; Ps 119,138; Jes 42,21; Röm 7,12)9Nur nimm dich in Acht und achte sehr auf deine Seele[3], dass du die Dinge nicht vergisst, die deine Augen gesehen haben, und dass sie nicht aus deinem Herzen schwinden alle Tage deines Lebens! Und tue sie deinen Kindern und deinen Kindeskindern kund[4]: (1Mo 18,19; 5Mo 6,7; 5Mo 11,19; Jos 23,11; Spr 4,21; Jes 38,19; Jer 17,21)10An dem Tag, an dem du vor dem HERRN, deinem Gott, am Horeb standest, als der HERR zu mir sprach: »Versammle mir das Volk, dass ich sie meine Worte hören lasse, die sie lernen sollen, um mich zu fürchten all die Tage, solange sie auf dem Erdboden leben, und die sie ihre Kinder lehren sollen[5]!« (1Mo 18,19; 2Mo 19,9; 5Mo 5,29; 5Mo 6,2; 5Mo 6,7; 5Mo 11,19; 5Mo 14,23; 5Mo 17,19; 5Mo 31,12; Jes 38,19)11Da tratet ihr hinzu und standet unten am Berg. Der Berg aber brannte im Feuer bis ins Herz des Himmels, ⟨und da war⟩ Finsternis, Gewölk und Dunkel. (2Mo 19,9; 2Sam 22,10)12Und der HERR redete zu euch mitten aus dem Feuer. Die Stimme der Worte hörtet ihr, aber ihr saht keine Gestalt, nur eine Stimme ⟨war zu hören⟩. (5Mo 4,36; 5Mo 5,4; 5Mo 9,10; 5Mo 10,4; 1Kön 19,12)13Und er verkündigte euch seinen Bund, den zu halten er euch gebot: die zehn Worte. Und er schrieb sie auf zwei steinerne Tafeln. (2Mo 31,18; 5Mo 5,2; 5Mo 5,22; 5Mo 9,10; 1Kön 8,9)14Und mir gebot der HERR zu jener Zeit, euch Ordnungen und Rechtsbestimmungen zu lehren, damit ihr sie haltet in dem Land, in das ihr hinüberzieht, um es in Besitz zu nehmen. (2Mo 21,1; 5Mo 11,8; Mal 3,22)15So sollt ihr euch selbst[6] sehr in Acht nehmen – denn ihr habt keinerlei Gestalt gesehen an dem Tag, als der HERR am Horeb mitten aus dem Feuer zu euch redete –, (5Mo 4,36; 5Mo 5,4; 5Mo 9,10; 5Mo 10,4; Jos 23,11; 1Kön 19,12; Jer 17,21)16dass ihr nicht zu ⟨eurem⟩ Verderben handelt und euch ein Götterbild[7] macht in Gestalt irgendeines Götzenbildes, das Abbild eines männlichen oder eines weiblichen ⟨Wesens⟩, (2Mo 20,4; 2Mo 32,7; 5Mo 16,22; 5Mo 27,15; Hes 8,10)17das Abbild irgendeines Tieres, das ⟨es⟩ auf der Erde ⟨gibt⟩, das Abbild irgendeines geflügelten Vogels, der am Himmel fliegt,18das Abbild von irgendetwas, das auf dem Erdboden kriecht, das Abbild irgendeines Fisches, der im Wasser unter der Erde ist, (Röm 1,23)19und dass du deine Augen nicht zum Himmel erhebst und, wenn du die Sonne und den Mond und die Sterne, das ganze Heer des Himmels siehst, dich verleiten lässt und dich vor ihnen niederwirfst und ihnen dienst, die doch der HERR, dein Gott, allen Völkern unter dem ganzen Himmel zugeteilt hat! (1Mo 1,14; 5Mo 17,3; 2Kön 17,16; 2Chr 33,3; Hi 31,26; Jer 8,2; Zef 1,5)20Euch aber hat der HERR genommen und euch herausgeführt aus dem eisernen Schmelzofen, aus Ägypten, damit ihr das Volk seines Erbteils seid[8], so wie ⟨es⟩ heute ⟨ist⟩. (2Mo 1,14; 2Mo 19,5; 1Kön 8,51; Jer 11,4)21Und der HERR war euretwegen über mich erzürnt, und er schwor, dass ich nicht über den Jordan gehen und nicht in das gute Land kommen sollte, das der HERR, dein Gott, dir als Erbteil gibt. (5Mo 15,4; 5Mo 19,3; 5Mo 20,16; 5Mo 21,23; 5Mo 24,4)22Denn ich sterbe in diesem Land, ich gehe nicht über den Jordan. Ihr aber werdet hinüberziehen und dieses gute Land in Besitz nehmen. (4Mo 31,2; 5Mo 1,37)23Nehmt euch in Acht, dass ihr nicht den Bund des HERRN, eures Gottes, vergesst, den er mit euch geschlossen hat, und euch ein Götterbild[9] macht in der Gestalt von irgendetwas, das der HERR, dein Gott, dir verboten hat. (2Mo 20,4; 5Mo 5,2; 5Mo 16,22; 5Mo 27,15; 2Kön 17,38; Hes 8,10; Röm 1,23)24Denn der HERR, dein Gott, ist ein verzehrendes Feuer, ein eifersüchtiger Gott! (2Mo 24,17; 5Mo 5,9; 5Mo 6,15; 5Mo 9,3; Jes 10,17; Jes 30,33; Nah 1,2)25Wenn du Kinder und Kindeskinder zeugst und ihr im Lande alteingesessen seid und ihr zu ⟨eurem⟩ Verderben handelt und euch ein Götterbild[10] macht in der Gestalt irgendeines ⟨Lebewesens⟩ und tut, was böse ist in den Augen des HERRN, deines Gottes, ihn zu reizen, (2Mo 20,4; 5Mo 16,22; 5Mo 27,15; Ri 2,11; Ps 78,58; Hes 8,10)26so rufe ich heute den Himmel und die Erde als Zeugen gegen euch auf, dass ihr mit Sicherheit schnell weggerafft werdet aus dem Land, in das ihr über den Jordan zieht, um es in Besitz zu nehmen. Ihr werdet eure Tage darin nicht verlängern, sondern völlig vernichtet werden. (5Mo 8,19; 5Mo 28,20; 5Mo 30,18; 5Mo 30,19; 5Mo 31,28; 5Mo 32,1; Jos 23,16)27Und der HERR wird euch unter die Völker zerstreuen, und ihr werdet übrig bleiben, ein geringes Häuflein[11] unter den Nationen, wohin der HERR euch führen wird. (3Mo 26,33; 5Mo 28,62; Neh 1,8; Hes 11,16; Hos 9,17)28Dort werdet ihr Göttern dienen, dem Werk von Menschenhänden, aus Holz und Stein, die nicht sehen und nicht hören, nicht essen und nicht riechen können. (5Mo 28,36; Ps 115,4; Jes 44,9; Jer 10,5; Jer 16,13)29Dann werdet ihr von dort aus den HERRN, deinen Gott, suchen. Und du wirst ihn finden, wenn du mit deinem ganzen Herzen und mit deiner ganzen Seele nach ihm fragen wirst[12]. (1Sam 7,3; 2Chr 15,2; Ps 119,2; Jer 29,13; Joe 2,12)30Wenn du in Not bist und wenn alle diese Dinge dich getroffen haben am Ende der Tage, wirst du zum HERRN, deinem Gott, umkehren und auf seine Stimme hören. (Neh 1,9; Kla 3,40; Dan 10,14)31Denn ein barmherziger Gott ist der HERR, dein Gott. Er wird dich nicht aufgeben und dich nicht vernichten und wird den Bund deiner Väter nicht vergessen, den er ihnen geschworen hat. (2Mo 6,8; 2Mo 34,6; 3Mo 26,42; Neh 9,31)32Denn frage doch nach den früheren Tagen, die vor dir gewesen sind, von dem Tag an, als Gott den Menschen auf der Erde geschaffen hat, und von einem Ende des Himmels bis zum anderen Ende des Himmels, ob ⟨je⟩ eine solch große Sache geschehen oder ob dergleichen gehört worden ist. (Hi 8,8)33Hat ⟨je⟩ ein Volk die Stimme Gottes mitten aus dem Feuer reden hören, wie du sie gehört hast, und ist am Leben geblieben? – (5Mo 5,22)34Oder hat ⟨je⟩ ein Gott versucht hinzugehen, um sich eine Nation mitten aus einer ⟨anderen⟩ Nation zu holen durch Prüfungen, durch Zeichen und durch Wunder[13] und durch Krieg und mit starker Hand und mit ausgestrecktem Arm und durch große Schreckenstaten nach allem, was der HERR, euer Gott, in Ägypten vor deinen Augen für euch getan hat? (2Mo 6,6; 2Mo 10,21; 5Mo 1,30; 5Mo 26,8; Jos 24,7; Ps 78,12; Jer 32,21)35Du hast es zu sehen bekommen, damit du erkennst, dass der HERR der ⟨alleinige⟩ Gott ist. Außer ihm gibt es sonst keinen. (5Mo 6,4; 5Mo 7,9; 1Sam 2,2; 2Sam 7,22; 1Chr 17,20; Jes 43,10; Mk 12,32)36Vom Himmel her hat er dich seine Stimme hören lassen, um dich zu unterweisen. Und auf der Erde hat er dich sein großes Feuer sehen lassen, und mitten aus dem Feuer[14] hast du seine Worte gehört. (2Mo 19,18; 2Mo 20,22; 5Mo 4,12)37Und weil er[15] deine Väter geliebt und ihre Nachkommen nach ihnen erwählt hat, hat er dich mit seinem Angesicht, mit seiner großen Kraft aus Ägypten herausgeführt, (2Mo 12,41; 4Mo 20,16; 5Mo 7,6; 5Mo 10,15; Jes 43,4; Mal 1,2; Röm 11,28)38um Nationen vor dir zu vertreiben, größer und stärker als du, um dich herzubringen ⟨und⟩ dir ihr Land als Erbteil zu geben, so wie ⟨es⟩ heute ⟨ist⟩. (5Mo 7,1; 5Mo 9,1; 5Mo 11,23; 2Chr 20,7; Ps 44,2)39So erkenne denn heute und nimm dir zu Herzen, dass der HERR der ⟨alleinige⟩ Gott ist im Himmel oben und auf der Erde unten, keiner sonst! (5Mo 6,4; 5Mo 7,9; Jos 2,11; 1Sam 2,2; 2Sam 7,22; 1Chr 17,20; Jes 43,10; Mk 12,32)40Und halte seine Ordnungen und seine Gebote, die ich dir heute gebiete, damit es dir und deinen Kindern nach dir gut geht und damit du deine Tage verlängerst in dem Land, das der HERR, dein Gott, dir für immer[16] gibt. (2Mo 20,12; 5Mo 4,1; 5Mo 5,10; 5Mo 11,9; 5Mo 22,7; 5Mo 25,15; Jer 7,23; Jer 35,18)
Zufluchtsstädte im Ostjordanland
41Damals sonderte Mose drei Städte aus jenseits des Jordan, gegen Sonnenaufgang, (4Mo 35,14)42damit ein Totschläger dahin fliehen kann, der seinen Nächsten unabsichtlich[17] erschlagen hat und ihn nicht schon vorher[18] hasste – dass er in eine von diesen Städten fliehen und am Leben bleiben kann: (5Mo 19,2)43Bezer in der Wüste, im Land der Ebene, für die Rubeniter und Ramot in Gilead für die Gaditer und Golan in Baschan für die Manassiter. (Jos 12,1; Jos 20,8; Jos 21,27; 1Kön 22,3; 1Chr 6,63)
Einleitung zum Gesetz
44Und dies ist das Gesetz, das Mose den Söhnen Israel vorlegte.45Dies sind die Zeugnisse, die Ordnungen und die Rechtsbestimmungen, die Mose zu den Söhnen Israel redete, als sie aus Ägypten zogen,46jenseits des Jordan im Tal, Bet-Peor gegenüber, im Land des Sihon, des Königs der Amoriter, der in Heschbon wohnte[19], den Mose und die Söhne Israel geschlagen haben, als sie aus Ägypten zogen. (4Mo 21,23; 5Mo 1,5; 5Mo 3,29; 5Mo 34,6)47Und sie nahmen sein Land in Besitz und das Land des Og, des Königs von Baschan, ⟨das Land⟩ der beiden Könige der Amoriter, die jenseits des Jordan ⟨wohnten, gegen⟩ Sonnenaufgang, (4Mo 21,33; Jos 24,12; Neh 9,22)48von Aroër an, das am Ufer des Flusses Arnon ⟨liegt⟩, bis an den Berg Sion, das ist der Hermon, (5Mo 3,8)49und die ganze Ebene[20] jenseits des Jordan, nach Osten zu[21] und bis an das Meer der Ebene[22] unterhalb der Abhänge des Pisga. (5Mo 3,17; Hes 47,8)
5.Mose 4
Bible Kralická
1Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.2Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.3Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.4Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.5Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.6Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.7Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?8A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?9A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.10A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.11Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)12I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,13Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.14Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.15Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),16Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,17Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,18Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.19Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,20Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.21Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.22Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.23Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.24Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.25Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:26Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.27A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,28A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.29Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.30Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,31(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.32Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?33Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?34Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?35Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.36Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.37Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,38Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.39Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.40Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.41Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.42Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:43Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.44Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,45A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,46Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,47A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,48Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.49I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.
OPAKOVÁNÍ ZÁKONA - — Zákaz zobrazovat Boha - Mojžíš upozorňuje na zvláštnost Hospodinova zjevení na Chorébu, na nebezpečí modloslužby a utěšuje lid. Jména útočištných měst.
1 Nyní tedy, Izraeli, slyš nařízení a práva, která vás učím dodržovat, abyste zůstali naživu a mohli obsadit zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců.2 K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím.3 Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Baal-peórovi, že každého muže, který chodil za Baal-peórem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu.4 Ale vy, kteří jste se přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.5 Hleď, učil jsem vás nařízením a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit.6 Bedlivě je dodržujte. To bude vaše moudrost a rozumnost před zraky lidských pokolení. Když uslyší všechna tato nařízení, řeknou: „Jak moudrý a rozumný lid je tento veliký národ!“7 Což se najde jiný veliký národ, jemuž jsou jeho bohové tak blízko, jako je nám Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?8 A má jiný veliký národ nařízení a práva tak spravedlivá jako celý tento zákon, který vám dnes předkládám?9 Jenom si dej pozor a velice se střez zapomenout na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky.10 Nezapomeň na den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, kdy mi řekl Hospodin: „Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát po všechny dny svého života na zemi a učili tomu i své syny.“11 Tenkrát jste se přiblížili a stáli pod horou. Hora planula ohněm až do samých nebes a kolem byla tma, oblak a mrákota.12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání, a napsal je na dvě kamenné desky.14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit.15 V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte,16 abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu, žádné sochařské zpodobení: zobrazení mužství nebo ženství,17 zobrazení jakéhokoli zvířete, které je na zemi, zobrazení jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá po nebi,18 zobrazení jakéhokoli plaza, který se plazí po zemi, zobrazení jakékoli ryby, která je ve vodách pod zemí;19 abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem.20 Ale vás Hospodin vzal a vyvedl z tavicí pece, z Egypta, abyste byli jeho dědičným lidem, jak tomu je dnes.21 Na mne se však Hospodin kvůli vám rozhněval a přísahal, že nepřejdu Jordán a že nevstoupím do té dobré země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví.22 Umřu v této zemi, nepřejdu Jordán, ale vy jej přejdete a tu dobrou zemi obsadíte.23 Dávejte si pozor, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a neudělali si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, co ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal,24 neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující. 25 Budeš plodit syny a vnuky a dožijete se v té zemi stáří; zvrhnete-li se však a uděláte si tesanou sochu, zpodobení čehokoli, a dopustíte se toho, co je zlé v očích Hospodina, tvého Boha, co ho uráží,26 beru si dnes proti vám za svědky nebe i zemi, že v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili, rychle a nadobro vyhynete. Nebudete v ní dlouho živi, ale budete vyhlazeni.27 Hospodin vás rozptýlí mezi kdejaký lid, že z vás v pronárodech, kam vás Hospodin zavede, zbude jen malý počet.28 Tam budete sloužit bohům vyrobeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a z kamene, kteří nevidí a neslyší, nejedí a nečichají.29 Odtamtud budete hledat Hospodina, svého Boha; nalezneš ho, budeš-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší.30 Ve svém soužení, až tě v posledních dnech toto všechno stihne, navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a budeš ho poslouchat.31 Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh milosrdný, nenechá tě klesnout a nepřipustí tvou zkázu, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim stvrdil přísahou.32 Jen se ptej na dřívější časy, které byly před tebou, od chvíle, kdy Bůh stvořil na zemi člověka. Ptej se od jednoho konce nebes ke druhému, zda se stala tak veliká věc anebo bylo o něčem takovém slýcháno.33 Zdali kdy slyšel lid hlas Boha mluvícího zprostředku ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu,34 anebo zdali se pokusil nějaký bůh přijít a vzít pronárod zprostředku jiného pronároda zkouškami, znameními, zázraky a bojem, pevnou rukou a vztaženou paží, velkými hroznými činy, jak to vše s vámi učinil Hospodin, váš Bůh, v Egyptě tobě před očima.35 Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný.36 Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě napomenul, na zemi ti dal spatřit svůj veliký oheň a jeho slova jsi slyšel zprostředku ohně.37 Protože miloval tvé otce, vyvolil po nich i jejich potomstvo a tebe vyvedl svou velikou mocí z Egypta,38 aby před tebou vyhnal pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, a přivedl tě do jejich země a dal ti ji do dědictví, jak tomu je dnes.39 Proto poznej dnes a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi; žádný jiný není.40 Dbej na jeho nařízení a příkazy, které ti dnes udílím, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě a abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti pro všechny dny dává Hospodin, tvůj Bůh. 41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města v Zajordání, na východě,42 aby se tam mohl utéci ten, kdo zabil, pokud zabil svého bližního neúmyslně a neměl ho dříve v nenávisti. Nechť se uteče do některého z těchto měst a zůstane naživu:43 do rúbenovského Beseru ve stepi na náhorní rovině, do gádovského Rámotu v Gileádu a do manasesovského Gólanu v Bášanu. 44 Toto je zákon, který předložil Mojžíš Izraelcům.45 Toto jsou svědectví, nařízení a práva, která přednesl Mojžíš Izraelcům po jejich vyjití z Egypta46 v Zajordání, v údolí naproti Bét-peóru, v zemi emorejského krále Síchona, jenž sídlil v Chešbónu; porazili ho Mojžíš a Izraelci po svém vyjití z Egypta.47 Obsadili jeho zemi i zemi bášanského krále Óga, obou emorejských králů v Zajordání, na východě:48 od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, až k hoře Síonu, což je Chermón,49 a celou pustinu za Jordánem na východě až k Pustému moři pod úpatí Pisgy.
1Nyní tedy, Izraeli, slyš pravidla a zákony, které vás učím dodržovat, abyste byli živi a vešli do země, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců, a obsadili ji.2Ke slovům, která vám udílím, nic nepřidávejte a nic z nich neubírejte, ale zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, která vám udílím.3Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil v Baal-peoru. Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu každého, kdo následoval peorského Baala.[1]4Vy, kdo jste se přimkli k Hospodinu, jste však až dodnes všichni naživu.5Pohleď, učím vás pravidla a zákony, které mi Hospodin, můj Bůh, svěřil, abyste je dodržovali v zemi, kterou přicházíte obsadit.6Řiďte se jimi, dodržujte je a ostatní národy uvidí vaši moudrost a rozumnost. Až uslyší o všech těchto pravidlech, řeknou: „Jak moudrý a rozumný lid! Jak znamenitý národ!“7A vskutku – který mocný národ má bohy tak blízké, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?8A který mocný národ má pravidla a zákony tak spravedlivé, jako je celý tento Zákon, který vám dnes předkládám?9Střez se však a dávej dobrý pozor, abys nezapomněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všechny dny svého života to nenech vymizet ze svého srdce, ale seznamuj s tím své syny a vnuky.10Toho dne, kdy jste stáli před Hospodinem, svým Bohem, na Orébu, mi Hospodin řekl: „Shromáždi mi lid. Chci, ať slyší má slova a učí se mne ctít po všechny dny svého života na zemi. Témuž ať učí i své děti.“11A tak jste se přiblížili a stanuli pod horou. Hora plála ohněm až k samému nebi; kolem tma, oblak a mračno.12Tehdy k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně. Slyšeli jste slova, ale nerozeznávali žádnou podobu, pouze hlas.13Vyhlásil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal plnit, totiž Desatero, jež napsal na dvě kamenné desky.14Tenkrát mi Hospodin přikázal, abych vás učil těmto pravidlům a zákonům, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit.
Zákaz modlářství
15Toho dne, kdy k vám Hospodin promluvil na Orébu z prostředku ohně, jste přece neviděli žádnou podobu. Mějte se tedy velmi na pozoru,16abyste se nezvrhli a nevytvořili si modlu v jakékoli podobě, ať by to byla socha ve tvaru muže či ženy,17jakéhokoli zvířete na zemi, jakéhokoli ptáka létajícího po nebi,18čehokoli, co leze po zemi, nebo jakékoli ryby ve vodě pod zemí.19Když pozvedneš oči k nebi a pohlédneš na slunce, měsíc a hvězdy, na celý nebeský zástup, nenech se strhnout, aby ses jim klaněl a sloužil jim. Hospodin, tvůj Bůh, je věnoval všem národům pod nebem,20ale vás Hospodin vzal a vyvedl z tavicí pece, z Egypta. Tak jste se jako lid stali jeho dědictvím a tak je tomu dodnes.21Na mě se ale Hospodin kvůli vašim slovům rozhněval. Přísahal, že nepřekročím Jordán a nevejdu do té krásné země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví.22Ano, zemřu v této zemi. Nepřejdu Jordán, ale vy ho přejdete a obsadíte tu krásnou zem.23Mějte se tedy na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a nevytvořili si modlu v jakékoli podobě, což ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal.24Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivě milující Bůh![2]25V té zemi budeš plodit syny a vnuky a zestárneš. Jestliže se pak zvrhnete a vytvoříte si modlu v jakékoli podobě, spácháte v očích Hospodina, svého Boha, zlou věc a popudíte ho.26Dosvědčuji vám dnes před nebem a zemí, že pak v zemi, kterou se za Jordánem chystáte obsadit, rychle a naprosto vyhynete. Nezůstanete v ní dlouho; budete naprosto vyhlazeni.27Hospodin vás rozptýlí mezi národy, takže vás uprostřed pohanů, kam vás Hospodin zažene, zůstane jen hrstka.28Tam budete sloužit bohům vytvořeným lidskýma rukama, bohům ze dřeva a kamene, kteří nevidí ani neslyší, nejedí ani necítí.29Tam pak začnete hledat Hospodina, svého Boha. Budeš-li jej hledat celým svým srdcem a celou svou duší, najdeš ho.30Toto vše tě ve tvém trápení postihne, avšak nakonec se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a budeš jej poslouchat.31Hospodin, tvůj Bůh, je soucitný Bůh[3] – nenechá tě a nedopustí tvou záhubu; nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim potvrdil přísahou.
Hospodin je Bůh
32Vyptávej se na staré časy. Ptej se, co bylo před tebou ode dne, kdy Bůh na zemi stvořil člověka. Ptej se od jednoho konce nebe po druhý, zda se kdy stalo něco tak velikého anebo bylo o něčem takovém slýcháno.33Slyšel kdy nějaký lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jak jsi jej slyšel ty, a zůstal živ?34Zkusil kdy nějaký bůh přijít a za velikých zkoušek, znamení a divů si vzít národ zprostřed jiného národa, a to bojem, mocnou rukou, vztaženou paží a velikými a hroznými činy, jak to vše před vašima očima v Egyptě udělal Hospodin, váš Bůh, pro vás?35Tobě to však bylo ukázáno, abys poznal, že Hospodin je Bůh; kromě něj není žádný jiný.36Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě vyučil, a na zemi ti ukázal svůj veliký oheň, abys slyšel jeho slova z prostředku ohně.37To proto, že miloval tvé otce, vyvolil jejich budoucí símě. Tebe pak osobně vyvedl svou velikou mocí z Egypta,38aby před tebou vyhnal národy větší a mocnější, než jsi ty, aby tě uvedl do jejich země a dal ti ji za dědictví, jak se to právě dnes děje.39Dnešního dne tedy věz a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh; kromě něj žádný není.40Zachovávej tedy jeho pravidla a přikázání, která ti dnes udílím. Pak se tobě i tvým dětem povede šťastně a budeš mít dlouhý život v zemi, kterou ti navždy dává Hospodin, tvůj Bůh.
Útočištná města v Zajordání
41Mojžíš pak určil tři města na východní straně Jordánu,42aby se tam směl uchýlit každý, kdo někoho neúmyslně zabil, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti. Uchýlí se do jednoho z těch měst a zůstane naživu:43Becer na pusté náhorní rovině pro pokolení Ruben, Rámot v Gileádu pro pokolení Gád a Golan v Bášanu pro pokolení Manases.
Hospodinova smlouva
44Toto je Zákon, který Mojžíš předložil synům Izraele.45Toto jsou svědectví, pravidla a zákony, které Mojžíš přednesl synům Izraele po jejich odchodu z Egypta.46Stalo se to v Zajordání, v roklině naproti Bet-peoru, v zemi emorejského krále Sichona, sídlícího v Chešbonu. Toho Mojžíš se syny Izraele po odchodu z Egypta porazil.47Obsadili jeho zem i zem bášanského krále Oga, tedy zem obou emorejských králů na východním břehu Jordánu:48od Aroeru na břehu potoka Arnon až k hoře Sirion[4] (což je Hermon)49a celou východní stranu jordánského údolí Arava až k Mrtvému[5] moři pod úbočím Pisgy.