1Vom Steppengebiet Moabs aus stieg Mose auf den Berg Nebo, und zwar auf den Pisga-Gipfel gegenüber von Jericho. Dort zeigte ihm Jahwe das ganze Land von Gilead bis Dan,[1]2das ganze Gebiet des Stammes Naftali, das Gebiet der Stämme Efraïm und Manasse, das ganze Gebiet des Stammes Juda bis zum westlichen Meer,3den Negev und den Umkreis des Jordan von der Palmenstadt Jericho bis hinüber nach Zoar.[2]4Dann sagte Jahwe zu ihm: „Das ist das Land, das ich Abraham, Isaak und Jakob unter Eid versprochen habe. Ich hatte gesagt: 'Deinen Nachkommen werde ich es geben.' Ich habe es dich jetzt mit eigenen Augen sehen lassen, aber betreten darfst du es nicht.“5So starb Mose, der Diener Jahwes, im Land Moab, wie Jahwe es gesagt hatte,6und er begrub ihn dort im Tal gegenüber von Bet-Peor.[3] Bis heute weiß niemand, wo sein Grab ist.7Mose war 120 Jahre alt geworden. Sein Sehvermögen hatte nicht nachgelassen und seine Kraft war nicht geschwunden.8Dreißig Tage lang trauerten und weinten die Israeliten um Mose im Steppengebiet Moabs.9Aber Josua Ben-Nun wurde mit dem Geist der Weisheit erfüllt, denn Mose hatte ihm die Hände aufgelegt. Die Israeliten gehorchten ihm, wie Jahwe ihnen das durch Mose befohlen hatte. (4Mo 27,18)10In Israel stand kein Prophet mehr auf wie Mose, dem Jahwe so persönlich begegnet ist11und den er solche Zeichen und Wunder am Pharao tun ließ, an seinen Beamten und dem ganzen Land Ägypten,12und der Israel mit so starker Hand geführt und all die großen und furchterregenden Dinge vor den Augen des ganzen Volkes getan hat.
1Und Mose stieg von den Steppen[1] Moabs auf den Berg Nebo, den Gipfel des Pisga, der Jericho gegenüber⟨liegt⟩. Und der HERR ließ ihn das ganze Land sehen: das ⟨Land⟩ Gilead bis nach Dan (4Mo 23,14; 5Mo 3,27; Jos 22,9; Ri 18,29)2und das ganze ⟨Land⟩ Naftali, das Land Ephraim und Manasse und das ganze Land Juda bis zum westlichen Meer (4Mo 34,6)3und den Süden und den Umkreis ⟨des Jordan⟩, die Steppe von Jericho, der Palmenstadt, bis ⟨hin nach⟩ Zoar. (1Mo 19,22; Ri 1,16; 2Chr 28,15)4Und der HERR sprach zu ihm: Das ist das Land, das ich Abraham, Isaak und Jakob zugeschworen habe, indem ich sprach: Deinen Nachkommen werde ich es geben. Ich habe es dich mit deinen Augen sehen lassen, aber du sollst nicht nach dort hinübergehen. (5Mo 1,8; 5Mo 1,37)5Und Mose, der Knecht des HERRN, starb dort im Land Moab nach dem Wort[2] des HERRN. (5Mo 31,14; Jos 1,1; 2Kön 1,17; 2Chr 1,3; Lk 9,30)6Und er begrub ihn im Tal, im Land Moab, Bet-Peor gegenüber; und niemand kennt sein Grab bis auf diesen Tag. (5Mo 4,46; Jud 1,9)7Mose aber war 120 Jahre alt, als er starb. Sein Auge war nicht trübe geworden und seine Frische nicht geschwunden. (5Mo 31,2; Jos 14,11; Hi 5,26; Ps 92,15)8Und die Söhne Israel beweinten Mose in den Steppen[3] von Moab dreißig Tage lang; dann waren die Tage des Weinens der Trauer um Mose zu Ende. (1Mo 50,3; 1Sam 25,1)9Josua aber, der Sohn des Nun, war erfüllt mit dem Geist der Weisheit; denn Mose hatte seine Hände auf ihn gelegt. Und die Söhne Israel gehorchten ihm und taten, wie der HERR dem Mose geboten hatte. (2Mo 12,28; 2Mo 28,3; 4Mo 27,18; Jos 1,16; 1Kön 3,12; 1Chr 29,23; Jes 11,2; Apg 6,3; Eph 1,17)10Und es stand in Israel kein Prophet mehr auf wie Mose, den der HERR gekannt hätte von Angesicht zu Angesicht, (2Mo 33,11; 4Mo 12,8; 5Mo 18,15)11mit all den Zeichen und Wundern[4], mit denen der HERR ihn gesandt hatte, ⟨sie⟩ im Land Ägypten, am Pharao und an all seinen Knechten und an seinem ganzen Land zu tun, (5Mo 1,30)12und mit all der starken Macht[5] und mit all dem Großen und Furchtbaren[6], das Mose vor den Augen von ganz Israel getan hat.
5.Mose 34
Bible Kralická
1Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž jest proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan,2I všecku Neftalím, a zemi Efraim a Manasse, a všecku zemi Juda až k moři nejdalšímu,3Polední také stranu a roviny údolí Jericha, města palmovím osazeného, až do Segor.4A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.5I umřel tam Mojžíš, služebník Hospodinův, v zemi Moábské, vedlé řeči Hospodinovy.6A pochoval jej v Gai, v zemi Moábské naproti Betfegor, a žádný nezvěděl o jeho hrobu až do tohoto dne.7Byl pak Mojžíš ve stu a dvadcíti letech, když umřel, a nepošly oči jeho, aniž síla odešla od něho.8I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských třidceti dní, a vyplněni jsou dnové pláče a kvílení nad Mojžíšem.9Jozue pak, syn Nun, naplněn jest duchem moudrosti; nebo byl vložil Mojžíš ruce své na něj. I poslouchali ho synové Izraelští, a činili, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše.10Ale nepovstal více prorok v Izraeli podobný Mojžíšovi, (kteréhož by tak znal Hospodin tváří v tvář),11Ve všech znameních a zázracích, pro něž poslal jej Hospodin, aby činil je v zemi Egyptské, před Faraonem a přede všechněmi služebníky jeho, a vší zemí jeho,12Také i ve všech skutcích ruky silné, a ve všeliké hrůzi veliké, kteréžto věci činil Mojžíš před očima všeho Izraele.
— Mojžíšova smrt - Mojžíš umírá na hoře Nebó. Jeho nástupcem se stává Jozue.
1 Mojžíš vystoupil z Moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy; ta je naproti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan,2 celý kraj Neftalího i zemi Efrajimovu a Manasesovu a celou zemi Judovu až k Zadnímu moři,3 i Negeb a okrsek Jerišské pláně, Palmové město, až k Sóaru.4 Pak mu Hospodin řekl: „Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Dám ji tvému potomstvu. Dal jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale nepřejdeš tam.“5 I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v moábské zemi podle Hospodinovy výpovědi.6 Pochoval ho v údolí v moábské zemi naproti Bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.7 Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když umřel. Zrak mu nepohasl a svěžest ho neopustila.8 Synové Izraele oplakávali Mojžíše v Moábských pustinách po třicet dní, dokud neuplynuly dny pláče a truchlení pro Mojžíše.9 Jozue, syn Núnův, byl naplněn duchem moudrosti. Mojžíš totiž na něho vložil své ruce. Izraelci ho poslouchali a činili, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.10 Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář,11 se všemi znameními a zázraky, jež ho poslal Hospodin konat v egyptské zemi na faraónovi a všech jeho služebnících i celé jeho zemi,12 i se všemi skutky pevné ruky, se vším, co vzbuzovalo velikou bázeň, co konal Mojžíš před zraky celého Izraele.
1Mojžíš pak vystoupil z moábských plání na horu Nebó, na vrchol Pisgy naproti Jerichu, a Hospodin mu ukázal celou tu zem: Gileád a dále, až po Dan,2celý Neftalímův kraj, zemi Efraima a Manasese, celé území Judy až ke Středozemnímu[1] moři,3Negev i údolní rovinu Palmového města Jericha až po Coar.4Hospodin mu řekl: „Toto je zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi se slovy: ‚Dám ji tvému semeni.‘ Dovolil jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale vejít do ní nesmíš.“5Tam, v moábské zemi, pak Hospodinův služebník Mojžíš zemřel, jak Hospodin řekl.6Pochoval jej v moábské zemi, v roklině naproti Bet-peoru, ale jeho hrob až dodnes nikdo nezná.7Když Mojžíš zemřel, bylo mu sto dvacet let. Jeho oči nezeslábly a jeho svěžest nevyprchala.8Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moábských pláních třicet dní, než uplynula doba pláče a truchlení.9Jozue, syn Nunův, byl naplněn duchem moudrosti, neboť na něj Mojžíš vložil ruce.[2] Synové Izraele ho poslouchali a jednali, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.10V Izraeli už ale nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, se kterým se Hospodin znal tváří v tvář.[3]11Kolik jen znamení a divů jej Hospodin poslal vykonat v Egyptě proti faraonovi, všem jeho služebníkům a celé jeho zemi!12Jak mocnou sílu a jak hrozné činy předvedl Mojžíš před očima celého Izraele!