Sprüche 7

Neue evangelistische Übersetzung

von Karl-Heinz Vanheiden
1 Mein Sohn, bewahre meine Worte, / hüte meine Weisung wie einen Schatz!2 Bewahre meine Gebote, damit du lebst; / hüte sie wie deinen Augapfel.3 Binde sie um deine Finger, / schreibe sie tief in dein Herz!4 Nenn die Weisheit deine Schwester / und lass die Einsicht deine Freundin sein,5 dass sie dich bewahre vor der Frau eines andern, / vor der Fremden, die dir schöne Worte macht.6 Einmal stand ich am Fenster meines Hauses / und blickte durch das Gitter hinaus.7 Da bemerkte ich unter den Grünschnäbeln dort / einen jungen Burschen ohne Verstand.8 Er ging über die Straße, bog um die Ecke / und nahm den Weg zu ihrem Haus.9 Es war schon in der Dämmerung, / beim Einbruch der Nacht, wenn es dunkel wird.10 Schau, da kommt eine Frau ihm entgegen, / wie eine Hure aufgemacht, ihre Absicht versteckt.11 Leidenschaftlich ist sie und hemmungslos; / es hält sie nicht in ihrem Haus.12 Bald ist sie draußen, bald auf den Plätzen, / an allen Straßenecken lauert sie.13 Da greift sie ihn und küsst ihn ab / und spricht ihn herausfordernd an:14 „Ich musste heute ein Freudenopfer[1] bringen, / nun habe ich mein Versprechen erfüllt.15 Darum kam ich heraus, dir zu begegnen, / dich habe ich gesucht und gefunden.16 Ich habe mein Bett neu bezogen. / Es ist buntes ägyptisches Leinen,17 und ich habe es mit Myrrhe besprengt, / mit Aloë und Zimt.18 Komm, wir lieben uns die ganze Nacht, / wir berauschen uns an Liebeslust!19 Denn mein Mann ist nicht zu Hause, / er ist auf Reisen, sehr weit fort.20 Den Geldbeutel hat er mit sich genommen. / Zum Vollmondtag erst kommt er zurück.“21 Mit solchen Worten verleitet sie ihn, / verführt ihn mit schmeichelnden Lippen.22 Er folgt ihr sofort, / wie ein Ochse, den man zum Schlachten führt, / wie ein Hirsch, den das Fangseil umschlingt,23 bis ein Pfeil seine Leber zerreißt / und er wie ein Vogel im Fangnetz hängt. / Er weiß nicht, dass es um sein Leben geht.24 Hört mir zu, ihr jungen Männer! / Merkt euch gut, was ich sage!25 Lasst euch von solch einer Frau nicht verführen, / verirrt euch nicht auf ihre Spur!26 Denn sie hat schon viele gefällt und erschlagen, / die Zahl ihrer Todesopfer ist hoch!27 Ihr Haus ist ein Weg zum Scheol[2] hinab, / er führt in die Kammern des Todes.

Sprüche 7

Bible, překlad 21. století

von Biblion
1 Dbej na mé výroky, můj synu, příkazy mé jak poklad opatruj.2 Dbej na mé příkazy a najdeš život, učení mé jak oko v hlavě chraň.3 Připoutej si je k prstům, vyryj do srdce.4 Moudrosti řekni: „Buď mi sestrou!“ rozumnost nazvi svou příbuznou.5 Bude tě chránit před cizí ženou, před svůdnicí a její řečí vábivou.6 Jednou jsem z okna svého domu skrze mřížoví ven vyhlížel.7 Mezi prosťáčky, mládeží nezkušenou, spatřil jsem mladíka, co zřejmě zešílel.8 Když prošel ulicí kolem jejího rohu, k jejímu domu náhle vykročil.9 Bylo to večer, po setmění, když přišla noc a padla tma.10 Vtom náhle žena v ústrety mu míří v nevěstčím hávu, v srdci protřelost.11 Jak jen je bujná a jak rozpustilá, její nohy doma stání nemají.12 Hned je na ulici, hned zas na náměstí, za každým rohem číhá na oběť.13 Už se ho zmocnila a už ho líbá, bez uzardění už mu povídá:14 „Pořádám hostinu z čerstvého masa, dnes jsem obětovala, co jsem slíbila.15 To proto jsem ti naproti vyšla, sháněla jsem tě, a už tě mám.16 Pokrývkami jsem lože obložila, pestrými přehozy z vláken egyptských.17 Svoji ložnici jsem myrhou provoněla, aloe je tam, skořice nechybí.18 Pojď, opijeme se milováním, do rána kochejme se laskáním!19 Mužský dnes totiž není doma, na cestu odjel někam daleko;20 měšec s penězi odvezl s sebou, do konce měsíce se nevrátí!“21 Proudem těch slov jej nakonec svedla, úlisnými rty jej zlákala.22 Jako vůl na porážku šel hned za ní, jak jelen,[1] když se vrhá do pasti,23 než padne skolen střelou do slabin. Jak ptáče do osidla vletěl, netušil, že mu jde o život!24 Proto, synové, poslyšte mne, dávejte pozor na mé výroky.25 Na její cesty ať nevkročí tvé srdce; po jejích stezkách se nikdy netoulej.26 Tak mnozí podlehli jejím ranám, všech jejích obětí je bezpočet!27 Cesta do pekel vede jejím domem, do síní smrti se prudce svažuje!