1Auch die folgenden Sprichwörter stammen von Salomo. Sie wurden gesammelt von Männern des Königs Hiskija von Juda.2Ist es Gottes Ehre, eine Sache zu verbergen, / so ist es der Könige Ehre, eine Sache zu erforschen.3Der Himmel an Höhe, die Erde an Tiefe und die Gedanken der Könige – unerforschlich sind sie.4Entferne die Schlacke aus dem Silber, / dann kommt dem Goldschmied ein Schmuckstück heraus.5Entferne den Gottlosen vom König, / dann regiert er gerecht und seine Herrschaft besteht.6Tritt vor dem König bescheiden auf, / und stell dich nicht an den Platz der Großen.7Es ist besser, man ruft dich auf den höheren Platz, / als dass man dich vor Edlen herabsetzt.
Was du mit deinen Augen erblickt hast,8bringe nicht so schnell zum Gericht! / Denn was willst du machen, wenn dich dein Nächster beschämt?9Trage deinen Streit mit deinem Nächsten aus, / gib aber nicht das Geheimnis eines anderen preis;10sonst verachtet dich jeder, der davon hört, / und du behältst einen üblen Ruf.11Wie goldene Äpfel auf silbernen Schalen / ist ein rechtes Wort zur richtigen Zeit.12Wie ein goldener Ring, wie feinster Schmuck, / so ist ein weiser Mahner für ein offenes Ohr.13Wie kühlender Schnee am Erntetag, / so ist ein treuer Bote für den, der ihn schickt: / eine erfrischende Freude für seinen Herrn.14Wie Wolken und Wind, aber kein Regen, / so ist jemand, der Versprechungen macht, sie aber nicht hält.15Mit Geduld wird ein Vorgesetzter umgestimmt, / denn eine sanfte Zunge kann den Widerstand[1] brechen.16Hast du Honig gefunden, iss nicht zu viel davon, / sonst wirst du ihn satt und erbrichst.17Mach dich selten im Haus deines Nächsten, / sonst wird er dich satt und verabscheut dich.18Wie eine Keule, ein Schwert, ein spitzer Pfeil / ist ein falscher Zeuge für seinen Nächsten.19Ein brüchiger Zahn und ein schlotternder Fuß, / so ist ein treuloser Mensch in der Zeit der Not.20Wenn einer sich auszieht bei Frost, / wenn jemand Essig auf Natron gießt,[2] / so ist es, wenn man lustige Lieder vor einem Traurigen singt.21Wenn dein Feind hungrig ist, gib ihm zu essen, / wenn er Durst hat, gib ihm zu trinken;22so sammelst du glühende Kohlen auf seinen Kopf,[3] / und Jahwe vergilt es dir.[4] (Röm 12,20)23Nordwind bringt Regen / und Klatsch ein verdrießliches Gesicht.24Besser auf dem Flachdach zu wohnen / als mit einer zänkischen Frau zusammen im Haus.25Kühles Wasser für eine durstige Kehle / ist eine gute Nachricht aus fernem Land.26Eine trübe Quelle, ein verdorbener Brunnen, / so ist ein Gerechter, der vor einem Gottlosen wankt.27Zu viel Honig essen ist nicht gut, / zu viel Ehre bekommt einem nicht.[5]28Wie eine Stadt mit zerstörter Mauer / ist ein Mann, der sich nicht beherrschen kann.
1Zde jsou další Šalomounova přísloví, shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše:2Slávou Boží je věc tajit, slávou králů je věc prozkoumat.3Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout.4Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov.5Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.6Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se.7Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči,8nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?9Když vyřizuješ spor se svým bližním, neodhaluj cizí tajemství.10Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí!11Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas.12Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch.13Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství!14Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby!15Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí.16Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej.17Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě.18Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.19Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den.20Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky.21Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít.22Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí.23Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy.24Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům.25Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé je dobrá novina ze země daleké.26Zakalený je pramen, studna zkažená, když spravedlivý před ničemou kolísá.27Jíst mnoho medu nemusí být dobré, usilovat o slávu může být neslavné.28Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá.