Psalm 62

Neue evangelistische Übersetzung

von Karl-Heinz Vanheiden
1 Dem Chorleiter. Für Jedutun.[1] Ein Psalmlied von David. (Ps 39,1)2 Nur bei Gott wird meine Seele still, / denn meine Hilfe kommt von ihm.3 Nur er ist mein Fels, meine Rettung, meine sichere Burg, / in der mir kaum etwas geschehen kann.4 Wie lange stürmt ihr auf den Einen ein, / ihr alle, um ihn niederzustrecken wie eine überhängende Wand, / eine Mauer kurz vor dem Zusammenbruch?5 Sie wollen ihn unbedingt stürzen. / Dabei schrecken sie vor keiner Lüge zurück. / Ihr Mund spricht Segenswünsche aus, / doch im Herzen verfluchen sie ihn. ♪6 Nur bei Gott wird meine Seele still, / meine Hoffnung kommt von ihm.7 Nur er ist mein Fels, meine Rettung, meine sichere Burg, / in der mir nichts geschehen wird.8 Bei Gott liegt meine Ehre und mein Heil. / Er ist meine Zuflucht, mein Fels und mein Halt.9 Vertraut auf ihn zu jeder Zeit, ihr Leute aus meinem Volk! / Schüttet euer Herz vor ihm aus, denn unsere Zuflucht ist Gott! ♪10 Die Menschen sind nur Nebeldunst, / Männer ein täuschendes Nichts. / Auf der Waage schnellen sie hoch; / allesamt sind sie leichter als Luft.11 Vertraut nicht auf Erpressung! / Betrügt euch nicht durch Raub! / Und wenn der Wohlstand wächst, / hängt das Herz nicht daran!12 Einmal hat Gott geredet, / zwei Dinge sind es, die ich hörte: / bei Gott ist die Macht;13 und bei dir, Herr, die Güte, / denn du gibst jedem das, was er verdient.

Psalm 62

Bible, překlad 21. století

von Biblion
1 Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův.2 Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana.3 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad!4 Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá?5 Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla6 Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje.7 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad!8 V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má.9 V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla10 Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic!11 Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte!12 Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.13 Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!