1Dem Chorleiter. Auf eine schwermütige Weise. Ein Lehrgedicht von David.2Dummköpfe denken: „Es gibt keinen Gott.“ / Sie richten Unheil an; / ihr Tun ist abscheuliches Unrecht. / Keinen gibt es, der Gutes tut.3Gott blickt vom Himmel auf die Menschen herab, / will sehen, ob einer dort verständig ist, / nur einer, der wirklich Gott sucht.4Doch alle haben sich von ihm entfernt, / sie sind alle verdorben. / Keiner tut Gutes, nicht einer davon.[1] (Röm 3,10)5Wissen die Bösen denn nicht, was sie tun? / Sie fressen mein Volk, als wäre es Brot. / Gott rufen sie gewiss nicht an.6Da trifft sie Furcht und Schrecken, / obwohl es keinen Grund dafür gibt. / Gott zerstreut die Gebeine deiner Bedränger. / Du machst sie zuschanden, ‹Israel›, / denn Gott hat sich von ihnen abgewandt.7Wenn doch die Rettung aus Zion bald käme! / Wenn Gott dann die Not seines Volkes wendet, / wird Israel jubeln und Jakob sich freuen.
Psalm 53
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Pro předního zpěváka, k tanci. Poučný žalm Davidův.2Blázen myslí, že Bůh není! Zkažení jsou, ohavné křivdy páchají, není, kdo dobro konal by!3Bůh z nebe hledí na lidi: Nechce někdo porozumět, Bůh nikomu nechybí?4Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili, není, kdo by konal dobro, není ani jediný!5Copak nic nevědí tito zločinci? Jako by jedli chléb, můj lid hltají – pročpak by k Bohu volali?!6Jednou je ale přepadne zděšení, ačkoli předtím strach neznali. Kosti těch, kdo napadli tě, Bůh sám rozptýlí a ty je zahanbíš, vždyť Bůh je zatratil!7Kéž Izraeli vzejde ze Sionu spása, kéž Bůh konečně svůj lid obnoví! Jákob pak bude radostně jásat, Izrael se bude veselit!