1Dem Musikmeister, nach (der Singweise = Melodie) »Vertilge nicht«; ein Lied von David, als Saul das Haus bewachen ließ, um ihn zu töten (1.Sam 19,11-17). (Ps 16,1)2Rette mich von meinen Feinden, mein Gott! Sei mir ein Schutz vor meinen Widersachern!3Rette mich von den Übeltätern und hilf mir gegen die Blutmenschen!4Denn siehe, sie trachten mir nach dem Leben; Starke rotten sich gegen mich zusammen ohne mein Verschulden, o HERR, und ohne daß ich gefehlt.5Gegen einen Schuldlosen stürmen sie an und stellen sich auf: erwache, komm mir zu Hilfe und sieh darein!6Ja, du, o HERR, Gott der Heerscharen, Israels Gott, wache auf, um alle Heiden zu strafen! Verschone keinen der treulosen Frevler! SELA.7Jeden Abend kommen sie wieder, heulen wie Hunde und streifen umher in der Stadt.8Siehe, sie geifern mit ihrem Munde, Schwerter stecken in ihren Lippen, denn (sie denken): »Wer hört es?«9Doch du, o HERR, du lachest ihrer, spottest aller Heiden.10Meine Stärke, deiner will ich harren, denn Gott ist meine feste Burg.11Mein Gott kommt mir entgegen mit seiner Gnade; Gott läßt meine Lust mich sehn an meinen Feinden.12Töte sie nicht, daß mein Volk sie nicht vergesse! Treibe sie in die Irre durch deine Macht und stürze sie nieder, du, unser Schild, o Allherr!13Sündhaft ist ihr Mund, das Wort ihrer Lippen; drum laß sie sich fangen in ihrem Hochmut wegen der Flüche und Lügen, die sie reden!14Vertilge sie im Zorn, vertilge sie, daß sie nicht mehr sind! Laß sie inne werden, daß Gott in Jakob herrscht, bis an die Enden der Erde! SELA.15Jeden Abend kommen sie wieder, heulen wie Hunde und streifen umher in der Stadt;16sie schweifen umher nach Fraß und knurren, sind sie nicht satt geworden.17Ich aber will deine Stärke[1] besingen und am Morgen ob deiner Gnade jubeln; denn du bist eine feste Burg für mich gewesen, eine Zuflucht zur Zeit meiner Drangsal.18Meine Stärke, dir will ich lobsingen! Denn Gott ist meine feste Burg, der Gott, der mir Gnade erweist.
Psalm 59
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít.[1]2Zbav mě mých nepřátel, Bože můj, před útočníky mě ochraňuj.3Zbav mě těch zlosynů, zachraň mě od těch vrahounů!4Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají, všichni ti siláci se na mě sbírají, i když jsem bezúhonný, nevinný!5Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají, povstaň mi na pomoc, jen pohlédni!6Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni, potrestej všechny ty pohany, neměj slitování s podlými zločinci! séla7Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.8Pohleď, co ústy prskají! Svými rty bodají jako dýkami – myslí si: „Kdo to uslyší?“9Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích, všem těm pohanům se vysmíváš.10Ty jsi má síla, tebe vyhlížím, ty, Bože, jsi můj pevný hrad!11Bůh ve své lásce jde mi naproti, z nepřátel činí mi pastvu pro oči.12Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít!13Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži14vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla15Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.16Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit.17Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.18Ty jsi má síla, tobě zazpívám, ty, Bože, jsi můj pevný hrad, Bože, lásko má!