1Ein Lied von den Nachkommen Korachs. Der Esrachiter Heman verfasste es zum Nachdenken. Auf eine traurige Weise zu singen.2HERR, mein Gott, du allein kannst mir noch helfen! Tag und Nacht schreie ich zu dir!3Lass mein Gebet zu dir dringen, verschließ deine Ohren nicht vor meinem Flehen!4Schweres Leid drückt mich nieder, ich bin dem Tod schon näher als dem Leben.5Jeder rechnet damit, dass ich bald sterbe, denn alle Kraft hat mich verlassen.6Es geht mir wie den Toten, die du vergessen hast, fern von deiner Hilfe liegen sie in ihrem Grab.7Du hast mich in den tiefsten Abgrund gestoßen, in nichts als unergründliche Finsternis.8Dein Zorn lastet schwer auf mir, wie hohe Brandungswellen wirft er mich um.9Alle meine Freunde hast du mir genommen, voller Abscheu wandten sie sich von mir ab. Ich bin gefangen und weiß keinen Ausweg mehr.10Meine Augen sind vom Weinen ganz verquollen. Jeden Tag rufe ich, HERR, zu dir und strecke meine Hände nach dir aus.11Wirst du an den Toten noch ein Wunder tun? Kommen sie etwa aus ihren Gräbern, um dich zu loben?12Erzählt man im Totenreich von deiner Gnade oder in der Gruft von deiner Treue?13Sind deine Wunder wohl am Ort der Finsternis bekannt? Wissen die längst vergessenen Toten von deiner Gerechtigkeit?14HERR, ich schreie zu dir um Hilfe. Schon früh am Morgen klage ich dir mein Leid.15Warum hast du mich verstoßen, HERR? Warum verbirgst du dich vor mir?16Seit meiner Jugend bin ich elend und vom Tod gezeichnet. Du hast mir dieses furchtbare Leid auferlegt – und jetzt bin ich am Ende!17Dein glühender Zorn hat mich zu Boden geschmettert, deine schreckliche Strafe hat mich vernichtet!18Die Angst bedrängt mich von allen Seiten, vor dieser tödlichen Flut gibt es kein Entrinnen.19Du hast erreicht, dass mir alle den Rücken kehren, Freunde und Nachbarn gehen mir aus dem Weg. Mein einziger Begleiter ist die Finsternis.
Psalm 88
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Zpívaný žalm synů Korachových. Pro předního zpěváka, k tanci. Poučná píseň Hemana Ezrachejského.2Hospodine, Bože mé spásy, ve dne i v noci před tebou běduji.3Kéž moje modlitba dospěje k tvé tváři, nakloň své ucho k mému úpění!4Duši mám plnou trápení, můj život se k hrobu nachýlil.5Už patřím k těm, kdo do jámy klesají, jsem jako bojovník síly zbavený!6Zanechali mě mezi mrtvými, jsem jako mrtvoly v hrobě ležící, na něž si nevzpomeneš nikdy víc – od tvojí ruky jsou vzdáleni!7Shodils mě do jámy nejhlubší, do nejtemnější propasti.8Dolehlo na mě tvé zuření, svými vlnami jsi mě porazil! séla9Přátele ode mě zahnal jsi, způsobils, že si mě oškliví. Nemohu uniknout ze svého sevření,10oči mi hasnou trápením! Volám tě, Hospodine, každý den, k tobě vztahuji ruce své.11Budeš snad konat divy pro mrtvé? Zvednou se stíny ke tvé oslavě? séla12Bude se o tvé lásce mluvit ve hrobě a o tvé věrnosti v záhubě?13Copak se ukáže tvůj zázrak v temnotě a tvá spravedlnost v zemi bez vzpomínek?14Já však, Hospodine, k tobě hlas pozvedám, naproti jde ti má ranní modlitba.15Proč jen mě, Hospodine, odmítáš, proč skrýváš přede mnou svoji tvář?16Ztrápený jsem, umírám od mládí; snáším tvé hrůzy, jsem bezradný.17Tvůj prudký hněv se přese mě valí, zdrcen jsem tvými hrůzami!18Pořád mě obkličují jako voda, zaplavují mě ze všech stran.19Přátele i známé jsi ode mě zahnal, mým společníkem je temnota!