1HERR, bei dir suche ich Zuflucht; enttäusche nicht mein Vertrauen! (Ps 18,3)2Rette mich, befreie mich, wie du es versprochen hast![1] Hör mich doch, hilf mir!3Sei mir ein sicheres Zuhause, wohin ich jederzeit kommen kann! Du hast doch zugesagt, mir zu helfen; du bist mein Fels und meine Burg!4Meine Feinde missachten dich, mein Gott, sie brechen das Recht und misshandeln mich. Rette mich aus ihren Fäusten!5Du bist meine Hoffnung, Herr, dir habe ich von Jugend auf vertraut.6Seit meiner Geburt bist du mein Halt, du hast mir aus dem Mutterschoß herausgeholfen, darum gehört dir allezeit mein Dank! (Ps 22,10)7Viele meinten, du hättest mich verflucht; aber du bist mein mächtiger Beschützer.8Mein Mund singt immerzu dein Lob, den ganzen Tag verkünde ich deinen Ruhm.9Jetzt, wo ich alt geworden bin, vertreibe mich nicht aus deiner Nähe! Die Kräfte schwinden mir, verlass mich nicht! (Jes 46,3)10Meine Feinde stecken die Köpfe zusammen; sie beraten schon, wie sie mich umbringen können.11»Gott hat ihn verstoßen«, sagen sie. »Los, ihm nach! Packt ihn! Jetzt gibt es keinen mehr, der ihm hilft.« (Ps 3,3)12Gott, du bist so weit weg! Komm doch, mein Gott, hilf mir schnell!13Lass sie unterliegen und zugrunde gehen, sie, die mich beschuldigen! Mit Schimpf und Schande sollen sie abziehen, alle, die mein Verderben suchen!14Ich gebe die Hoffnung niemals auf; auch in Zukunft werde ich dich preisen.15Ich werde allen sagen, wie treu du bist;[2] den ganzen Tag will ich erzählen, wie du hilfst – deine Wohltaten sind nicht zu zählen.16Ich werde deine großen Taten preisen, HERR, mein Gott! Nur noch von dir und deiner Treue[3] will ich reden.17Gott, von Jugend auf bist du mein Lehrer und bis heute erzähle ich von deinen Wundern.18Auch jetzt, wo ich alt und grau geworden bin, verlass mich nicht, mein Gott! Kindern und Enkeln will ich erzählen, wie mächtig du bist und wie gewaltig deine Taten sind. (Ps 22,31)19Gott, deine Treue reicht bis an den Himmel! Du hast große Dinge vollbracht. Wer ist wie du?20Schlimme Zeiten hast du mich sehen lassen, doch immer wieder schenkst du mir das Leben und rettest mich vor dem sicheren Grab. (Ps 30,4)21Immer wieder tröstest du mich und bringst mich zu größeren Ehren als zuvor.22Darum will ich dich preisen mit meinem Saitenspiel, ich will deine Treue rühmen, mein Gott! Zur Laute will ich dir Loblieder singen, dir, dem heiligen Gott Israels.23Voll Freude will ich über dich jubeln, denn du hast mich befreit.24Von früh bis spät will ich erzählen, wie treu du bist. Alle, die mein Verderben suchen, werden schmachvoll untergehen.
Psalm 71
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben!2Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, zachovej, nakloň mi ucho své, zachraň mě!3Mou skálou buď, kde měl bych obydlí, kam přijít bych mohl kdykoli. Rozhodls přece, že budu v bezpečí – ty sám jsi mou skálou a pevností!4Vysvoboď mě, Bože můj, z ruky ničemy, ze spárů násilníka, jenž páchá bezpráví!5Vždyť ty, Hospodine, jsi mou nadějí, na tebe, Pane můj, spoléhám od mládí!6Od svého narození se o tebe opírám, ty jsi mě vyvedl z lůna matčina – navždycky patří ti chvála má!7Mnozí mě mají za varovné znamení, ty jsi však moje pevná skrýš.8Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit!9Nezavrhuj mě, když věkem sešlý jsem, když síly pozbývám, neopouštěj mě!10Vždyť moji nepřátelé mluví proti mně, ti, kdo mě špehují, spolu radí se.11Říkají: „Bůh ho opustil! Hoňte a chyťte ho – kdo by ho zachránil?!“12Bože, nevzdaluj se mi, Bože můj, na pomoc pospěš mi!13Ať jsou zahanbeni, ať už zmizí ti, kdo proti mně chrlí žaloby! Hanbou a potupou ať jsou přikryti ti, kdo usilují o mé neštěstí!14Já zatím budu doufat bez ustání, chválit tě budu víc a víc.15Vyprávět budu o tvé spravedlnosti, celý den mluvit o tvém spasení – ač nevím ani, jak je vypočíst!16Přistoupím s chválou Hospodinova hrdinství, tvou spravedlnost, Pane, připomínat chci!17Učils mě, Bože, od mládí, až dosud vyprávím o tvých zázracích.18Neopouštěj mě, Bože, když stárnu a šedivím, tomuto pokolení než tvou sílu vyjevím, o tvé moci než zpravím všechny potomky!19Tvá spravedlnost, Bože, sahá do výšin, ohromné věci provádíš – kdo je ti, Bože, podobný?20Dal jsi mi okusit hrozné úzkosti, k životu mě ale znovu navrátíš, zpět mě vytáhneš z nejhlubších propastí!21Mou vážnost znovu posílíš, vrátíš se, abys mě utěšil.22Já tě pak, Bože můj, při lyře oslavím, zazpívám o tvé věrnosti, na citeře ti žalmy zahraji, Svatý izraelský!23Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil.24Můj jazyk stále bude tvou spravedlnost velebit – že byli zahanbeni, že se styděli ti, kdo usilovali o mé neštěstí!