Sprüche 6 | Einheitsübersetzung 2016

Einheitsübersetzung 2016

1 Mein Sohn, hast du deinem Nächsten Bürgschaft geleistet, / hast du einem Fremden den Handschlag gegeben, (Spr 11,15; Spr 17,18; Spr 20,16; Sir 29,14)

Spr 11,15Spr 17,18Spr 20,16Sir 29,14

2 hast du dich durch deine Worte gebunden, / bist du gefangen durch deine Worte, 3 dann tu doch dies, mein Sohn: Reiß dich los; / denn du bist in die Hand deines Nächsten geraten. / Geh eilends hin und bestürm deinen Nächsten! 4 Gönne deinen Augen keinen Schlaf, / keinen Schlummer deinen Wimpern, (Ps 132,4) 5 entreiß dich seiner Hand wie eine Gazelle, / wie ein Vogel der Hand des Jägers! 6 Geh zur Ameise, du Fauler, / betrachte ihr Verhalten und werde weise! (Spr 30,25) 7 Sie hat keinen Anführer, / keinen Aufseher und Herrscher 8 und doch sorgt sie im Sommer für Futter, / sammelt sich zur Erntezeit Vorrat. 9 Wie lang, du Fauler, willst du noch daliegen, / wann willst du aufstehen von deinem Schlaf? 10 Noch ein wenig schlafen, noch ein wenig schlummern, / noch ein wenig die Arme verschränken, um auszuruhen. (Spr 24,33) 11 Da kommt schnell die Armut über dich, / die Not wie ein bewaffneter Mann. 12 Ein Nichtsnutz, ja ein Gauner, / wer daherkommt mit Lügen im Mund, 13 wer mit den Augen zwinkert, mit den Füßen deutet, / Zeichen gibt mit den Fingern. (Spr 10,10) 14 Tücke im Herzen, stets voll böser Ränke, / zettelt er jederzeit Händel an. 15 Darum wird plötzlich das Verderben über ihn kommen, / im Nu, ohne Rettung, wird er zerschmettert. 16 Sechs Dinge sind dem HERRN verhasst, / sieben sind ihm ein Gräuel: 17 Stolze Augen, eine falsche Zunge, / Hände, die unschuldiges Blut vergießen, 18 ein Herz, das finstere Pläne hegt, / Füße, die schnell dem Bösen nachlaufen, 19 ein falscher Zeuge, der Lügen zuflüstert, / und wer Streit entfacht unter Brüdern. (Spr 14,5) 20 Achte, mein Sohn, auf das Gebot deines Vaters, / missachte nicht die Unterweisung deiner Mutter! (Spr 1,8) 21 Binde sie dir für immer aufs Herz / und winde sie dir um den Hals! 22 Wenn du gehst, geleitet sie dich, / wenn du ruhst, behütet sie dich, / beim Erwachen redet sie mit dir. 23 Denn eine Leuchte ist das Gebot und die Unterweisung ein Licht, / ein Weg zum Leben sind die Mahnungen der Erziehung. (Ps 119,105) 24 Sie bewahren dich vor der bösen Frau, / vor der glatten Zunge der Fremden. 25 Begehre nicht in deinem Herzen ihre Schönheit, / lass dich nicht fangen durch ihre Wimpern! 26 Einer Dirne zahlt man bis zu einem Laib Brot, / die Frau eines andern jagt dir das kostbare Leben ab. 27 Trägt man denn Feuer in seinem Gewand, / ohne dass die Kleider in Brand geraten? 28 Kann man über glühende Kohlen schreiten, / ohne sich die Füße zu verbrennen? 29 So ist es mit dem, der zur Frau seines Nächsten geht. / Keiner bleibt ungestraft, der sie berührt. 30 Verachtet man nicht den Dieb, auch wenn er nur stiehlt, / um sein Verlangen zu stillen, weil er Hunger hat? 31 Wird er ertappt, so muss er siebenfach zahlen, / den ganzen Besitz seines Hauses geben. 32 Wer Ehebruch treibt mit einer Frau, ist ohne Verstand, / nur wer sich selbst vernichten will, / tut das. 33 Schläge und Schande bringt es ihm ein, / unaustilgbar ist seine Schmach. 34 Denn Eifersucht bringt den Mann in Wut, / er kennt keine Schonung am Tag der Rache. 35 Kein Sühnegeld nimmt er an; / magst du auch Geschenke häufen, er willigt nicht ein.

Bible, překlad 21. století

von Biblion

Vyvázni jako pták

1 Synu, pokud za někoho ručíš, cizímu člověku jsi svou ruku dal, 2 vlastními slovy jsi nyní svázán, lapen jsi tím, co jsi prohlásil! 3 Nyní se musíš vyprostit, můj synu – ten někdo tě totiž v hrsti má – jdi za ním, poniž se a dotírej! 4 Nedopřej svým očím žádný spánek, tvá víčka ať ani neokusí sen. 5 Unikni mu jako srnec lovci, vyvázni jako ptáče ze sítě!

Jdi za mravencem

6 Jdi za mravencem, pecivále, pozoruj ho a zmoudříš hned! 7 Žádného vůdce mravenec nemá, dozorce ani vládce jemu netřeba; 8 v létě si ale potraviny chystá, o žních zásoby pilně ukládá. 9 Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat, kdy už se konečně ze snu probudíš? 10 Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a spočineš? 11 Vtom jako tulák bída navštíví tě, jako loupežník tě nouze přepadne!

Ryzí ohavnost

12 Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví. 13 Očima pomrkává, mele nohama, prsty ukazuje sem a tam. 14 Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá. 15 Proto, až neštěstí jej náhle potká, v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci. 16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmou má za ryzí ohavnost: 17 povýšené oči, prolhaný jazyk, ruce mordující nevinné, 18 srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo, 19 křivopřísežníka, který klam šíří, a rozsévače svárů mezi bratřími.

Přikázání je svíce

20 Opatruj, synu, otcova přikázání, od matčiných pokynů se nevzdaluj. 21 Navěky připoutej si je k srdci, okolo hrdla si je přivěšuj. 22 Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí, kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít, jakmile procitneš, s tebou promluví. 23 Přikázání je svíce a učení světlo, poučné domluvy jsou cesta k životu. 24 Před špatnou ženou tě budou chránit, před lichotným jazykem svůdkyně. 25 Nedychti v srdci po její kráse, jejími řasami se nenech polapit. 26 Za nevěstku se platí i bochníkem chleba, cizoložnice však vzácnou duši uloví!

Oheň v klíně

27 Může muž ukrýt oheň v klíně, aniž by propálil si šat? 28 Může snad chodit po žhavém uhlí, aniž si spálí chodidla? 29 Stejně tak ten, kdo spí s ženou bližního – kdo se jí dotkne, trestu neujde! 30 Zloděj nebývá haněn, když krade, aby nasytil svůj neodbytný hlad. 31 Sedmkrát více vrací, pokud je chycen, všechno své jmění musí odevzdat. 32 Jenom šílenec ale cizoloží, kdo činí to, je sebevrah! 33 Bití a ostuda na něj čeká, pohanu svou už nikdy nesmaže. 34 Žárlivost rozzuří manžela té ženy, nelítostný bude v den pomsty své; 35 nevezme ohled na žádné odškodnění, sebevětší úplatek jím nepohne!