Romans 2

English Standard Version

from Crossway
1 Therefore you have no excuse, O man, every one of you who judges. For in passing judgment on another you condemn yourself, because you, the judge, practice the very same things. (2Sa 12:5; Mt 7:2; Joh 8:7; Ro 1:20)2 We know that the judgment of God rightly falls on those who practice such things.3 Do you suppose, O man—you who judge those who practice such things and yet do them yourself—that you will escape the judgment of God?4 Or do you presume on the riches of his kindness and forbearance and patience, not knowing that God’s kindness is meant to lead you to repentance? (Ex 34:6; Isa 30:18; Ro 3:25; Ro 9:22; Ro 9:23; Ro 10:12; 2Pe 3:9; 2Pe 3:15; Re 2:21)5 But because of your hard and impenitent heart you are storing up wrath for yourself on the day of wrath when God’s righteous judgment will be revealed. (De 32:34; Ps 110:5; Jas 5:3)6 He will render to each one according to his works: (Job 34:11; Ps 62:12; Pr 24:12; Jer 17:10; Jer 32:19; Mt 16:27)7 to those who by patience in well-doing seek for glory and honor and immortality, he will give eternal life; (Lu 8:15)8 but for those who are self-seeking[1] and do not obey the truth, but obey unrighteousness, there will be wrath and fury. (2Th 2:12)9 There will be tribulation and distress for every human being who does evil, the Jew first and also the Greek, (Eze 18:20; 1Pe 4:17)10 but glory and honor and peace for everyone who does good, the Jew first and also the Greek. (Isa 57:19; Ro 1:16)11 For God shows no partiality. (Ac 10:34)12 For all who have sinned without the law will also perish without the law, and all who have sinned under the law will be judged by the law. (1Co 9:21)13 For it is not the hearers of the law who are righteous before God, but the doers of the law who will be justified. (Jas 1:22)14 For when Gentiles, who do not have the law, by nature do what the law requires, they are a law to themselves, even though they do not have the law. (Ro 1:19)15 They show that the work of the law is written on their hearts, while their conscience also bears witness, and their conflicting thoughts accuse or even excuse them (Jer 31:33)16 on that day when, according to my gospel, God judges the secrets of men by Christ Jesus. (Ec 12:14; Ac 10:42; Ac 17:31; Ro 3:6; Ro 14:10; Ro 16:25; 1Co 4:5; Ga 1:11; 1Ti 1:11; 2Ti 2:8)17 But if you call yourself a Jew and rely on the law and boast in God (Mic 3:11; Joh 5:45; Ro 2:23; Ro 9:4)18 and know his will and approve what is excellent, because you are instructed from the law;19 and if you are sure that you yourself are a guide to the blind, a light to those who are in darkness, (Job 29:15; Mt 15:14; Mt 23:16; Joh 9:39)20 an instructor of the foolish, a teacher of children, having in the law the embodiment of knowledge and truth— (Lu 11:52; Ga 4:19; 2Ti 1:13; 2Ti 3:5)21 you then who teach others, do you not teach yourself? While you preach against stealing, do you steal? (Ps 50:16; Mt 15:1; Mt 23:3)22 You who say that one must not commit adultery, do you commit adultery? You who abhor idols, do you rob temples? (Mal 3:8; Ac 19:37)23 You who boast in the law dishonor God by breaking the law. (Mal 1:6; Ro 2:17; Ro 3:27)24 For, as it is written, “The name of God is blasphemed among the Gentiles because of you.” (2Sa 12:14; Isa 52:5; Eze 36:20; Eze 36:23; 2Pe 2:2)25 For circumcision indeed is of value if you obey the law, but if you break the law, your circumcision becomes uncircumcision. (Ga 5:3)26 So, if a man who is uncircumcised keeps the precepts of the law, will not his uncircumcision be regarded[2] as circumcision? (Ro 1:32; Ro 3:30; Ro 8:4; Eph 2:11)27 Then he who is physically[3] uncircumcised but keeps the law will condemn you who have the written code[4] and circumcision but break the law. (Mt 12:41; Ro 2:29; Ro 7:6; 2Co 3:6)28 For no one is a Jew who is merely one outwardly, nor is circumcision outward and physical. (Ro 2:17; Ro 9:6; Ga 6:15)29 But a Jew is one inwardly, and circumcision is a matter of the heart, by the Spirit, not by the letter. His praise is not from man but from God. (De 10:16; De 30:6; Jer 4:4; Ac 7:51; 2Co 10:18; Ga 1:10; Php 3:3; Col 2:11; 1Th 2:4; 1Pe 3:4)

Romans 2

Bible Kralická

1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš.2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.3 Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?5 Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,6 Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,8 Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,9 Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka.10 Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku.11 Neboť není přijímání osob u Boha.12 Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou,13 (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.14 Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,15 Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.)16 V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista.17 Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem,18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona,19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš?22 Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?23 Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš?24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?27 A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona?28 Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;29 Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha.