1We who are strong have an obligation to bear with the failings of the weak, and not to please ourselves. (Ro 14:1; Ga 6:1; 1Th 5:14)2Let each of us please his neighbor for his good, to build him up. (1Co 9:19; 1Co 9:22; 1Co 10:24; 1Co 10:33; Php 2:4)3For Christ did not please himself, but as it is written, “The reproaches of those who reproached you fell on me.” (Ps 69:9; Joh 5:30; Joh 6:38; Php 2:5; Php 2:8)4For whatever was written in former days was written for our instruction, that through endurance and through the encouragement of the Scriptures we might have hope. (Ps 119:50; Ro 4:23; 2Ti 3:16)5May the God of endurance and encouragement grant you to live in such harmony with one another, in accord with Christ Jesus, (Ro 12:16)6that together you may with one voice glorify the God and Father of our Lord Jesus Christ. (Joh 20:17; 2Co 1:3; Eph 1:3; Eph 1:17; 1Pe 1:3; Re 1:6)7Therefore welcome one another as Christ has welcomed you, for the glory of God.
Christ the Hope of Jews and Gentiles
8For I tell you that Christ became a servant to the circumcised to show God’s truthfulness, in order to confirm the promises given to the patriarchs, (Mt 15:24; Joh 1:11; Ac 3:26; Ro 4:16; 2Co 1:20; Heb 3:1)9and in order that the Gentiles might glorify God for his mercy. As it is written, “Therefore I will praise you among the Gentiles, and sing to your name.” (2Sa 22:50; Ps 18:49; Ro 3:29)10And again it is said, “Rejoice, O Gentiles, with his people.” (De 32:43)11And again, “Praise the Lord, all you Gentiles, and let all the peoples extol him.” (Ps 117:1)12And again Isaiah says, “The root of Jesse will come, even he who arises to rule the Gentiles; in him will the Gentiles hope.” (Isa 11:1; Isa 11:10; Mt 12:21; Re 5:5; Re 22:16)13May the God of hope fill you with all joy and peace in believing, so that by the power of the Holy Spirit you may abound in hope. (Ro 5:1; Ro 14:17)
Paul the Minister to the Gentiles
14I myself am satisfied about you, my brothers,[1] that you yourselves are full of goodness, filled with all knowledge and able to instruct one another. (1Co 1:5; 1Co 8:1; 1Co 8:7; 1Co 8:10; 1Co 12:8; 1Co 13:2; 2Pe 1:12; 2Pe 3:1; 1Jo 2:21)15But on some points I have written to you very boldly by way of reminder, because of the grace given me by God (Ro 1:5)16to be a minister of Christ Jesus to the Gentiles in the priestly service of the gospel of God, so that the offering of the Gentiles may be acceptable, sanctified by the Holy Spirit. (Isa 66:20; Mal 1:11; Ro 11:13; Php 2:17)17In Christ Jesus, then, I have reason to be proud of my work for God. (Php 3:3; Heb 2:17; Heb 5:1)18For I will not venture to speak of anything except what Christ has accomplished through me to bring the Gentiles to obedience—by word and deed, (Ac 15:12; Ac 21:19; Ro 1:5; Ga 2:8)19by the power of signs and wonders, by the power of the Spirit of God—so that from Jerusalem and all the way around to Illyricum I have fulfilled the ministry of the gospel of Christ; (Ac 19:11; Ac 20:1; Ac 22:17; 2Co 12:12)20and thus I make it my ambition to preach the gospel, not where Christ has already been named, lest I build on someone else’s foundation, (2Co 10:13; 2Co 10:15)21but as it is written, “Those who have never been told of him will see, and those who have never heard will understand.” (Isa 52:15)
Paul’s Plan to Visit Rome
22This is the reason why I have so often been hindered from coming to you. (Ro 1:13; 1Th 2:18)23But now, since I no longer have any room for work in these regions, and since I have longed for many years to come to you, (Ac 19:21; Ro 1:10; Ro 15:29; Ro 15:32)24I hope to see you in passing as I go to Spain, and to be helped on my journey there by you, once I have enjoyed your company for a while. (Ac 15:3; Ro 15:28)25At present, however, I am going to Jerusalem bringing aid to the saints. (Ac 19:21; Ac 20:22; Ac 21:15; Ac 24:17; Ro 15:31)26For Macedonia and Achaia have been pleased to make some contribution for the poor among the saints at Jerusalem. (1Co 16:1; 2Co 8:1; 2Co 9:2; 2Co 9:13)27For they were pleased to do it, and indeed they owe it to them. For if the Gentiles have come to share in their spiritual blessings, they ought also to be of service to them in material blessings. (1Co 9:11; Ga 6:6)28When therefore I have completed this and have delivered to them what has been collected,[2] I will leave for Spain by way of you. (Ro 15:24)29I know that when I come to you I will come in the fullness of the blessing[3] of Christ.30I appeal to you, brothers, by our Lord Jesus Christ and by the love of the Spirit, to strive together with me in your prayers to God on my behalf, (2Co 1:11; Php 2:1; Col 1:8; Col 2:1; Col 4:12; Heb 13:18)31that I may be delivered from the unbelievers in Judea, and that my service for Jerusalem may be acceptable to the saints, (2Co 8:4; 2Th 3:2; 2Ti 3:11; 2Ti 4:17)32so that by God’s will I may come to you with joy and be refreshed in your company. (1Co 16:18; 2Co 7:13; Phm 1:7; Phm 1:20)33May the God of peace be with you all. Amen. (Ro 16:20; 1Co 14:33; 2Co 13:11; Php 4:9; 1Th 5:23; 2Th 3:16; Heb 13:20)
Romans 15
Bible Kralická
1Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.2Ale jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.3Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla jsou na mne.4Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.5Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,6Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.7Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.8Neboť pravím vám, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrzeni byli slibové otcům učinění,9A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.10A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.11A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.12A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a ten, jenž povstane, panovati nad pohany; v němť pohané doufati budou.13Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.14Vím zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, takže se i napomínati můžete vespolek.15Ale však proto psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako ku paměti přivodě vám, podle milosti, kteráž jest mi dána od Boha,16K tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze Ducha svatého.17Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech.18Neboť bych se neodvážil mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, k tomu, aby ku poslušenství přivedeni byli pohané slovem i skutkem,19V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, takže jsem od Jeruzaléma vůkol až k Ilyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,20A to tak žádostiv jsa kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl,21Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí.22A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám.23Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách a žádost maje přijíti k vám od mnoha let,24Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, avšak až bych prve u vás poněkud pobyl.25Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.26Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby sbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě.27Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovních věcí jejich byli účastni pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými.28A protož když to vykonám a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie.29A vímť, že přijda k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu.30Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha svatého, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,31Abych vysvobozen byl od protivníků, kteříž jsou v Judstvu a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě,32Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul.33Bůh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.