Romans 10 | English Standard Version

English Standard Version

1 Brothers,^[1] my heart’s desire and prayer to God for them is that they may be saved. 2 For I bear them witness that they have a zeal for God, but not according to knowledge. (Ac 21:20; Ro 9:31) 3 For, being ignorant of the righteousness of God, and seeking to establish their own, they did not submit to God’s righteousness. (Ro 1:17) 4 For Christ is the end of the law for righteousness to everyone who believes.^[2] (Mt 5:17; Ga 3:24)

The Message of Salvation to All

5 For Moses writes about the righteousness that is based on the law, that the person who does the commandments shall live by them. (Le 18:5; Ne 9:29; Eze 20:11; Eze 20:13; Eze 20:21; Mt 19:17; Lu 10:28; Ro 7:10; Ga 3:12)

Le 18:5Ne 9:29Eze 20:11Eze 20:13Eze 20:21Mt 19:17Lu 10:28Ro 7:10Ga 3:12

6 But the righteousness based on faith says, “Do not say in your heart, ‘Who will ascend into heaven?’” (that is, to bring Christ down) (De 30:12; Ro 9:30) 7 “or ‘Who will descend into the abyss?’” (that is, to bring Christ up from the dead). (Heb 13:20; Re 9:1) 8 But what does it say? “The word is near you, in your mouth and in your heart” (that is, the word of faith that we proclaim); (De 30:14) 9 because, if you confess with your mouth that Jesus is Lord and believe in your heart that God raised him from the dead, you will be saved. (Mt 10:32; Lu 12:8; Ac 2:24; Ac 16:31; 1Co 12:3; Php 2:11; 1Pe 1:21)

Mt 10:32Lu 12:8Ac 2:24Ac 16:311Co 12:3Php 2:111Pe 1:21

10 For with the heart one believes and is justified, and with the mouth one confesses and is saved. 11 For the Scripture says, “Everyone who believes in him will not be put to shame.” (Ro 9:33) 12 For there is no distinction between Jew and Greek; for the same Lord is Lord of all, bestowing his riches on all who call on him. (Ac 10:36; Ro 2:4; Ro 3:22; Ro 3:29)

Ac 10:36Ro 2:4Ro 3:22Ro 3:29

13 For “everyone who calls on the name of the Lord will be saved.” (Joe 2:32; Ac 2:21) 14 How then will they call on him in whom they have not believed? And how are they to believe in him of whom they have never heard?^[3] And how are they to hear without someone preaching? (Joh 9:36; Joh 17:20; Ac 8:31; Eph 4:21; Tit 1:3)

Joh 9:36Joh 17:20Ac 8:31Eph 4:21Tit 1:3

15 And how are they to preach unless they are sent? As it is written, “How beautiful are the feet of those who preach the good news!” (Isa 52:7; Na 1:15; Eph 6:15) 16 But they have not all obeyed the gospel. For Isaiah says, “Lord, who has believed what he has heard from us?” (Isa 53:1; Joh 12:38; Ro 3:3; Heb 4:2)

Isa 53:1Joh 12:38Ro 3:3Heb 4:2

17 So faith comes from hearing, and hearing through the word of Christ. (Ga 3:2; Ga 3:5) 18 But I ask, have they not heard? Indeed they have, for “Their voice has gone out to all the earth, and their words to the ends of the world.” (Ps 19:4; Mt 24:14; Mr 16:15; 1Th 1:8)

Ps 19:4Mt 24:14Mr 16:151Th 1:8

19 But I ask, did Israel not understand? First Moses says, “I will make you jealous of those who are not a nation; with a foolish nation I will make you angry.” (De 32:21; Ro 11:11; Ro 11:14; Tit 3:3)

De 32:21Ro 11:11Ro 11:14Tit 3:3

20 Then Isaiah is so bold as to say, “I have been found by those who did not seek me; I have shown myself to those who did not ask for me.” (Isa 65:1; Ro 9:30) 21 But of Israel he says, “All day long I have held out my hands to a disobedient and contrary people.” (Isa 65:2)

Bible Kralická

1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl. 2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění. 3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni. 4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. 5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich. 6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. 7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. 8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, 9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. 10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. 11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. 12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. 13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele? 15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. 16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? 17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. 18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich. 19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás. 20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. 21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.