Proverbs 29 | English Standard Version

English Standard Version

1 He who is often reproved, yet stiffens his neck, will suddenly be broken beyond healing. (1Sa 2:25; Pr 1:24; Pr 6:15; Isa 30:14; Jer 19:11)

1Sa 2:25Pr 1:24Pr 6:15Isa 30:14Jer 19:11

2 When the righteous increase, the people rejoice, but when the wicked rule, the people groan. (Es 3:15; Es 8:15; Pr 11:10; Pr 28:12; Pr 28:28)

Es 3:15Es 8:15Pr 11:10Pr 28:12Pr 28:28

3 He who loves wisdom makes his father glad, but a companion of prostitutes squanders his wealth. (Pr 5:9; Pr 6:26; Pr 10:1; Pr 15:20; Pr 27:11; Pr 28:7; Lu 15:13; Lu 15:30)

Pr 5:9Pr 6:26Pr 10:1Pr 15:20Pr 27:11Pr 28:7Lu 15:13Lu 15:30

4 By justice a king builds up the land, but he who exacts gifts^[1] tears it down. (2Ch 9:8; Pr 29:14) 5 A man who flatters his neighbor spreads a net for his feet. (Ps 9:15; Pr 28:23) 6 An evil man is ensnared in his transgression, but a righteous man sings and rejoices. (Ex 15:1; Ex 15:21; Ps 35:27; Ec 9:12)

Ex 15:1Ex 15:21Ps 35:27Ec 9:12

7 A righteous man knows the rights of the poor; a wicked man does not understand such knowledge. (Job 29:16; Ps 41:1; Pr 28:27) 8 Scoffers set a city aflame, but the wise turn away wrath. (Pr 11:11) 9 If a wise man has an argument with a fool, the fool only rages and laughs, and there is no quiet. (Ec 4:6) 10 Bloodthirsty men hate one who is blameless and seek the life of the upright.^[2] (Ge 4:5; Ge 4:8; 1Jo 3:12) 11 A fool gives full vent to his spirit, but a wise man quietly holds it back. 12 If a ruler listens to falsehood, all his officials will be wicked. 13 The poor man and the oppressor meet together; the Lord gives light to the eyes of both. (Job 25:3; Ps 13:3; Pr 22:2) 14 If a king faithfully judges the poor, his throne will be established forever. (Ps 72:4; Pr 16:12; Pr 29:4) 15 The rod and reproof give wisdom, but a child left to himself brings shame to his mother. (Pr 10:1; Pr 17:25; Pr 29:17) 16 When the wicked increase, transgression increases, but the righteous will look upon their downfall. (Ps 37:34; Ps 37:36; Ps 58:10; Ps 91:8; Ps 92:11)

Ps 37:34Ps 37:36Ps 58:10Ps 91:8Ps 92:11

17 Discipline your son, and he will give you rest; he will give delight to your heart. (Pr 13:24) 18 Where there is no prophetic vision the people cast off restraint,^[3] but blessed is he who keeps the law. (Ex 32:25; 1Sa 3:1; 2Ch 15:3; Ps 74:9; Am 8:11; Lu 11:28; Joh 13:17; Jas 1:25)

Ex 32:251Sa 3:12Ch 15:3Ps 74:9Am 8:11Lu 11:28Joh 13:17Jas 1:25

19 By mere words a servant is not disciplined, for though he understands, he will not respond. 20 Do you see a man who is hasty in his words? There is more hope for a fool than for him. (Pr 26:12) 21 Whoever pampers his servant from childhood will in the end find him his heir.^[4] 22 A man of wrath stirs up strife, and one given to anger causes much transgression. (Pr 15:18) 23 One’s pride will bring him low, but he who is lowly in spirit will obtain honor. (2Sa 22:28; Pr 11:2; Pr 15:33; Pr 17:19; Pr 18:12; Mt 23:12; Jas 4:6)

2Sa 22:28Pr 11:2Pr 15:33Pr 17:19Pr 18:12Mt 23:12Jas 4:6

24 The partner of a thief hates his own life; he hears the curse, but discloses nothing. (Le 5:1; Pr 8:36) 25 The fear of man lays a snare, but whoever trusts in the Lord is safe. (Ge 12:12; Ge 20:2; Ge 20:11; Ge 26:7; Lu 12:4; Joh 12:42)

Ge 12:12Ge 20:2Ge 20:11Ge 26:7Lu 12:4Joh 12:42

26 Many seek the face of a ruler, but it is from the Lord that a man gets justice. (Pr 19:6; Isa 49:4; 1Co 4:4) 27 An unjust man is an abomination to the righteous, but one whose way is straight is an abomination to the wicked. (2Co 6:14)

Bible Kralická

1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.