1And getting into a boat he crossed over and came to his own city. (Mt 4:13; Mr 2:1)2And behold, some people brought to him a paralytic, lying on a bed. And when Jesus saw their faith, he said to the paralytic, “Take heart, my son; your sins are forgiven.” (Mt 8:10; Mt 8:13; Mt 9:22; Mt 9:29; Mt 15:28; Mr 2:3; Mr 10:52; Lu 5:18; Lu 7:9; Lu 7:48; Lu 7:50; Lu 17:19; Lu 18:42; Joh 5:14; Ac 3:16; Ac 14:9; Jas 5:15)3And behold, some of the scribes said to themselves, “This man is blaspheming.” (Mt 26:65; Joh 10:36)4But Jesus, knowing[1] their thoughts, said, “Why do you think evil in your hearts? (Mt 12:25; Joh 2:24)5For which is easier, to say, ‘Your sins are forgiven,’ or to say, ‘Rise and walk’?6But that you may know that the Son of Man has authority on earth to forgive sins”—he then said to the paralytic—“Rise, pick up your bed and go home.”7And he rose and went home.8When the crowds saw it, they were afraid, and they glorified God, who had given such authority to men. (Mt 28:18; Lu 7:16)
Jesus Calls Matthew
9As Jesus passed on from there, he saw a man called Matthew sitting at the tax booth, and he said to him, “Follow me.” And he rose and followed him. (Mt 10:3; Mr 2:14; Mr 3:18; Lu 5:27; Lu 6:15; Ac 1:13)10And as Jesus[2] reclined at table in the house, behold, many tax collectors and sinners came and were reclining with Jesus and his disciples. (Mt 5:46; Mt 11:19)11And when the Pharisees saw this, they said to his disciples, “Why does your teacher eat with tax collectors and sinners?” (Mt 9:10; Lu 15:2)12But when he heard it, he said, “Those who are well have no need of a physician, but those who are sick.13Go and learn what this means: ‘I desire mercy, and not sacrifice.’ For I came not to call the righteous, but sinners.” (Ho 6:6; Mt 12:7; Mt 23:23; Mr 12:33; Lu 15:7; Joh 9:39; 1Ti 1:15)
A Question About Fasting
14Then the disciples of John came to him, saying, “Why do we and the Pharisees fast,[3] but your disciples do not fast?” (Mt 11:2; Mt 14:12; Mt 15:2; Lu 11:1; Lu 18:12; Joh 1:35; Joh 3:25; Joh 4:1; Ac 18:25; Ac 19:3)15And Jesus said to them, “Can the wedding guests mourn as long as the bridegroom is with them? The days will come when the bridegroom is taken away from them, and then they will fast. (Lu 17:22; Joh 3:29; Joh 16:20)16No one puts a piece of unshrunk cloth on an old garment, for the patch tears away from the garment, and a worse tear is made.17Neither is new wine put into old wineskins. If it is, the skins burst and the wine is spilled and the skins are destroyed. But new wine is put into fresh wineskins, and so both are preserved.” (Jos 9:4)
A Girl Restored to Life and a Woman Healed
18While he was saying these things to them, behold, a ruler came in and knelt before him, saying, “My daughter has just died, but come and lay your hand on her, and she will live.” (Mt 8:2; Mr 5:22; Lu 8:41)19And Jesus rose and followed him, with his disciples.20And behold, a woman who had suffered from a discharge of blood for twelve years came up behind him and touched the fringe of his garment, (Le 15:25; Nu 15:38; De 22:12; Mt 14:36; Mt 23:5)21for she said to herself, “If I only touch his garment, I will be made well.”22Jesus turned, and seeing her he said, “Take heart, daughter; your faith has made you well.” And instantly[4] the woman was made well. (Mt 8:13; Mt 9:2; Mt 15:28; Mt 17:18; Lu 7:50)23And when Jesus came to the ruler’s house and saw the flute players and the crowd making a commotion, (Re 18:22)24he said, “Go away, for the girl is not dead but sleeping.” And they laughed at him. (Joh 11:4; Joh 11:11; Ac 20:10)25But when the crowd had been put outside, he went in and took her by the hand, and the girl arose. (Mr 9:27; Ac 3:7; Ac 9:40; Ac 9:41)26And the report of this went through all that district.
Jesus Heals Two Blind Men
27And as Jesus passed on from there, two blind men followed him, crying aloud, “Have mercy on us, Son of David.” (Mt 1:1; Mt 12:23; Mt 15:22; Mt 20:30; Mt 22:42)28When he entered the house, the blind men came to him, and Jesus said to them, “Do you believe that I am able to do this?” They said to him, “Yes, Lord.”29Then he touched their eyes, saying, “According to your faith be it done to you.” (Mt 9:2; Mr 8:25; Joh 9:6)30And their eyes were opened. And Jesus sternly warned them, “See that no one knows about it.” (Mt 8:4)31But they went away and spread his fame through all that district. (Mr 1:45; Mr 7:36)
Jesus Heals a Man Unable to Speak
32As they were going away, behold, a demon-oppressed man who was mute was brought to him. (Mt 4:24; Mt 12:22; Lu 11:14)33And when the demon had been cast out, the mute man spoke. And the crowds marveled, saying, “Never was anything like this seen in Israel.” (Mr 1:27)34But the Pharisees said, “He casts out demons by the prince of demons.”
The Harvest Is Plentiful, the Laborers Few
35And Jesus went throughout all the cities and villages, teaching in their synagogues and proclaiming the gospel of the kingdom and healing every disease and every affliction. (Mt 4:23)36When he saw the crowds, he had compassion for them, because they were harassed and helpless, like sheep without a shepherd. (Nu 27:17; 1Ki 22:17; Eze 34:5; Mt 14:14; Mr 6:34)37Then he said to his disciples, “The harvest is plentiful, but the laborers are few; (Lu 10:2; Joh 4:35)38therefore pray earnestly to the Lord of the harvest to send out laborers into his harvest.” (Mt 20:2; Mr 1:12; 2Th 3:1)
Matthew 9
Bible Kralická
1A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.2A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.3A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.4A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?5Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?6Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.7Tedy vstal a odšel do domu svého.8A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.9A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.10I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.11A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?12Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.13Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.14Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?15I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.16Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.17Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.18A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.19A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.20(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.21Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.22Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)23Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,24Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.25A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.26A roznesla se pověst ta po vší té zemi.27A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.28A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.29Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.30I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.31Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.32A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.33A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.34Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.35I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.36A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.37Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.38Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.