1After this the Lord appointed seventy-two[1] others and sent them on ahead of him, two by two, into every town and place where he himself was about to go. (Ex 24:1; Ex 24:9; Nu 11:16; Lu 9:2; Lu 9:52)2And he said to them, “The harvest is plentiful, but the laborers are few. Therefore pray earnestly to the Lord of the harvest to send out laborers into his harvest. (Mt 9:37; Joh 4:35; 2Th 3:1)3Go your way; behold, I am sending you out as lambs in the midst of wolves. (Mt 10:16; Joh 17:18)4Carry no moneybag, no knapsack, no sandals, and greet no one on the road. (2Ki 4:29; Mt 10:9; Mr 6:8; Lu 9:1; Lu 22:35)5Whatever house you enter, first say, ‘Peace be to this house!’ (1Sa 25:6)6And if a son of peace is there, your peace will rest upon him. But if not, it will return to you. (Ps 35:13)7And remain in the same house, eating and drinking what they provide, for the laborer deserves his wages. Do not go from house to house. (1Ti 5:18)8Whenever you enter a town and they receive you, eat what is set before you.9Heal the sick in it and say to them, ‘The kingdom of God has come near to you.’ (Mt 3:2; Lu 10:11)10But whenever you enter a town and they do not receive you, go into its streets and say,11‘Even the dust of your town that clings to our feet we wipe off against you. Nevertheless know this, that the kingdom of God has come near.’ (Ne 5:13; Lu 10:9; Ac 13:51; Ac 18:6)12I tell you, it will be more bearable on that day for Sodom than for that town. (Mt 7:22; Mt 10:15)
Woe to Unrepentant Cities
13“Woe to you, Chorazin! Woe to you, Bethsaida! For if the mighty works done in you had been done in Tyre and Sidon, they would have repented long ago, sitting in sackcloth and ashes. (Eze 28:2; Am 1:9; Mt 11:21)14But it will be more bearable in the judgment for Tyre and Sidon than for you. (Lu 10:13; Lu 12:47)15And you, Capernaum, will you be exalted to heaven? You shall be brought down to Hades. (Isa 14:13; Lu 16:23; Ac 2:27)16“The one who hears you hears me, and the one who rejects you rejects me, and the one who rejects me rejects him who sent me.” (Mt 10:40; Mt 25:45; Joh 5:23; Joh 12:48; 1Th 4:8)
21In that same hour he rejoiced in the Holy Spirit and said, “I thank you, Father, Lord of heaven and earth, that you have hidden these things from the wise and understanding and revealed them to little children; yes, Father, for such was your gracious will.[2] (Job 37:24; Ps 8:2; Isa 53:11; Mt 11:25; Mt 16:17; Mt 21:16; Mr 12:36; Lu 8:10; Lu 12:32; Ac 17:24; 1Co 1:19; 2Co 3:14)22All things have been handed over to me by my Father, and no one knows who the Son is except the Father, or who the Father is except the Son and anyone to whom the Son chooses to reveal him.” (Mt 28:18; Joh 1:18; Joh 6:46; Joh 7:29; Joh 8:19; Joh 10:15; Joh 17:25; Joh 17:26)23Then turning to the disciples he said privately, “Blessed are the eyes that see what you see! (Mt 13:16; Mt 16:17)24For I tell you that many prophets and kings desired to see what you see, and did not see it, and to hear what you hear, and did not hear it.” (Joh 8:56; Heb 11:13; 1Pe 1:10)
The Parable of the Good Samaritan
25And behold, a lawyer stood up to put him to the test, saying, “Teacher, what shall I do to inherit eternal life?” (Mt 19:16; Mt 19:29; Mt 22:34; Mt 25:34; Mt 25:46; Mr 10:17; Lu 7:30; Lu 18:18; Joh 8:6)26He said to him, “What is written in the Law? How do you read it?”27And he answered, “You shall love the Lord your God with all your heart and with all your soul and with all your strength and with all your mind, and your neighbor as yourself.” (Le 19:18; De 6:5; Mt 19:19; Mt 22:37; Mr 12:30)28And he said to him, “You have answered correctly; do this, and you will live.” (Le 18:5; Ne 9:29; Eze 20:11; Ro 10:5; Ga 3:12)29But he, desiring to justify himself, said to Jesus, “And who is my neighbor?” (Lu 16:15)30Jesus replied, “A man was going down from Jerusalem to Jericho, and he fell among robbers, who stripped him and beat him and departed, leaving him half dead. (Lu 18:31; Lu 19:28)31Now by chance a priest was going down that road, and when he saw him he passed by on the other side. (Nu 8:19; Joh 1:19)32So likewise a Levite, when he came to the place and saw him, passed by on the other side. (Lu 10:31)33But a Samaritan, as he journeyed, came to where he was, and when he saw him, he had compassion. (Mt 10:5)34He went to him and bound up his wounds, pouring on oil and wine. Then he set him on his own animal and brought him to an inn and took care of him. (Isa 1:6)35And the next day he took out two denarii[3] and gave them to the innkeeper, saying, ‘Take care of him, and whatever more you spend, I will repay you when I come back.’ (Mt 18:28)36Which of these three, do you think, proved to be a neighbor to the man who fell among the robbers?”37He said, “The one who showed him mercy.” And Jesus said to him, “You go, and do likewise.”
Martha and Mary
38Now as they went on their way, Jesus[4] entered a village. And a woman named Martha welcomed him into her house. (Lu 19:6; Joh 11:1; Joh 11:19; Joh 12:2)39And she had a sister called Mary, who sat at the Lord’s feet and listened to his teaching. (Lu 8:35; Lu 10:38; Ac 22:3)40But Martha was distracted with much serving. And she went up to him and said, “Lord, do you not care that my sister has left me to serve alone? Tell her then to help me.”41But the Lord answered her, “Martha, Martha, you are anxious and troubled about many things, (Lu 12:22; 1Co 7:32)42but one thing is necessary.[5] Mary has chosen the good portion, which will not be taken away from her.” (Ps 16:5)
Luke 10
Bible Kralická
1Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.2A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.3Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.4Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.5A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.6A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.7A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.8Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.9A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.10A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:11Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.12Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.13Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.14A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.15A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.16Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.17Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.18I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.19Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.20Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.21V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.22Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.23A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.24Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.25A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?26A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?27A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.28I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.29On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?30I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.31I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.32Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.33Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.34A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.35Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.36Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?37A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.38I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.39A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.40Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.41A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.42Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.