Jonah 3

English Standard Version

from Crossway
1 Then the word of the Lord came to Jonah the second time, saying,2 “Arise, go to Nineveh, that great city, and call out against it the message that I tell you.” (Jon 1:2)3 So Jonah arose and went to Nineveh, according to the word of the Lord. Now Nineveh was an exceedingly great city,[1] three days’ journey in breadth.[2] (Jon 3:2)4 Jonah began to go into the city, going a day’s journey. And he called out, “Yet forty days, and Nineveh shall be overthrown!”5 And the people of Nineveh believed God. They called for a fast and put on sackcloth, from the greatest of them to the least of them. (2Sa 3:31; 2Ch 20:3; Mt 12:41; Lu 11:32)6 The word reached[3] the king of Nineveh, and he arose from his throne, removed his robe, covered himself with sackcloth, and sat in ashes. (Job 1:20; Job 2:8; Eze 26:16)7 And he issued a proclamation and published through Nineveh, “By the decree of the king and his nobles: Let neither man nor beast, herd nor flock, taste anything. Let them not feed or drink water, (Ps 36:6; Da 6:26; Joe 1:18; Joe 1:20; Jon 4:11)8 but let man and beast be covered with sackcloth, and let them call out mightily to God. Let everyone turn from his evil way and from the violence that is in his hands. (Isa 59:6; Jer 18:11; Jer 36:3; Jon 3:7)9 Who knows? God may turn and relent and turn from his fierce anger, so that we may not perish.” (2Sa 12:22; Ps 85:3; Joe 2:14)10 When God saw what they did, how they turned from their evil way, God relented of the disaster that he had said he would do to them, and he did not do it. (Jer 18:8)

Jonah 3

Bible Kralická

1 I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé, řkoucí:2 Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a kaž proti němu to, což já poroučím tobě.3 Tedy vstav Jonáš, šel do Ninive podlé slova Hospodinova. (Bylo pak Ninive město velmi veliké, cesty tří dnů.)4 A jakž počal byl Jonáš jíti po městě cestou dne jednoho a volati, pravě: Po čtyřidcíti dnech Ninive vyvráceno bude,5 Tedy uvěřili Ninivitští Bohu, a vyhlásivše půst, oblékli se v žíně, od největšího z nich až do nejmenšího z nich.6 Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského, vstav s trůnu svého, složil s sebe oděv svůj, a přioděv se žíní, seděl v popele.7 A dal provolati a oznámiti v Ninive z usouzení královského i knížat svých, takto řka: Lidé i hovada, volové i ovce, neokoušejte ničeho, nepaste se, ani vody nepíte.8 Ale přiodějte se žíněmi lidé i hovada, a volejte k Bohu horlivě, a odvrať se jeden každý od cesty své zlé, i loupeže, kteráž jest v rukou jeho.9 Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti toho Bůh; neodvrátí-li se, pravím, od prchlivosti hněvu svého, abychom nezahynuli.10 I viděl Bůh skutky jejich, že se odvrátili od cesty své zlé, a lítost měl Bůh nad tím zlým, kteréž řekl učiniti jim. A neučinil.