1“I am the true vine, and my Father is the vinedresser. (Jer 2:21; 1Co 3:9)2Every branch in me that does not bear fruit he takes away, and every branch that does bear fruit he prunes, that it may bear more fruit. (Mt 3:10; Mt 7:19; Mt 13:12; Mt 15:13; Joh 15:6; Ro 11:17; Ro 11:22; 2Pe 1:8)3Already you are clean because of the word that I have spoken to you. (Joh 13:10; Joh 15:7; Joh 17:17; Eph 5:26)4Abide in me, and I in you. As the branch cannot bear fruit by itself, unless it abides in the vine, neither can you, unless you abide in me. (Joh 3:15; Joh 6:56; Joh 15:5; Php 1:11; Col 1:23; 1Jo 2:6)5I am the vine; you are the branches. Whoever abides in me and I in him, he it is that bears much fruit, for apart from me you can do nothing. (Joh 15:16; Ro 6:5; Col 1:6; Col 1:10)6If anyone does not abide in me he is thrown away like a branch and withers; and the branches are gathered, thrown into the fire, and burned. (Eze 15:4; Mt 13:40; Joh 15:2)7If you abide in me, and my words abide in you, ask whatever you wish, and it will be done for you. (Joh 8:31; Joh 14:13)8By this my Father is glorified, that you bear much fruit and so prove to be my disciples. (Isa 61:3; Mt 5:16; Joh 15:5; 2Co 9:13; Php 1:11)9As the Father has loved me, so have I loved you. Abide in my love. (Joh 5:20; Joh 13:34)10If you keep my commandments, you will abide in my love, just as I have kept my Father’s commandments and abide in his love. (Joh 8:55; Joh 10:18; Joh 14:15; Joh 14:23; Joh 17:4; Php 2:8)11These things I have spoken to you, that my joy may be in you, and that your joy may be full. (Joh 3:29; Joh 16:24; Joh 17:13; 2Co 2:3; 1Jo 1:4; 2Jo 1:12)12“This is my commandment, that you love one another as I have loved you. (Joh 13:34)13Greater love has no one than this, that someone lay down his life for his friends. (Joh 10:11; Ro 5:7; Eph 5:2)14You are my friends if you do what I command you. (Mt 12:50; Lu 12:4; Joh 15:10)15No longer do I call you servants,[1] for the servant does not know what his master is doing; but I have called you friends, for all that I have heard from my Father I have made known to you. (Ge 18:17; Joh 3:32; Joh 8:26; Joh 8:40; Joh 13:7; Joh 13:12; Joh 15:20; Joh 16:13; Joh 17:26; 1Co 2:16; 1Co 13:9)16You did not choose me, but I chose you and appointed you that you should go and bear fruit and that your fruit should abide, so that whatever you ask the Father in my name, he may give it to you. (Joh 13:18; Joh 14:13; Joh 15:7; 2Jo 1:8)17These things I command you, so that you will love one another. (Joh 15:12)
1Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest2Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.3Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.4Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.5Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.6Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.7Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.8V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.9Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.10Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.11Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.12Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.13Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.14Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.15Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.16Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.17To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.18Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.19Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.20Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.21Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.22Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.23Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.24Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.25Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.26Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.27Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.