1Run to and fro through the streets of Jerusalem, look and take note! Search her squares to see if you can find a man, one who does justice and seeks truth, that I may pardon her. (Ge 18:23; 2Ch 16:9; Jer 5:7)2Though they say, “As the Lord lives,” yet they swear falsely. (Jer 7:9; Tit 1:16)3O Lord, do not your eyes look for truth? You have struck them down, but they felt no anguish; you have consumed them, but they refused to take correction. They have made their faces harder than rock; they have refused to repent. (Jer 2:30; Eze 3:8)4Then I said, “These are only the poor; they have no sense; for they do not know the way of the Lord, the justice of their God. (Jer 8:7; Mic 3:1)5I will go to the great and will speak to them, for they know the way of the Lord, the justice of their God.” But they all alike had broken the yoke; they had burst the bonds. (Ps 2:3; Ps 107:14; Jer 2:20)6Therefore a lion from the forest shall strike them down; a wolf from the desert shall devastate them. A leopard is watching their cities; everyone who goes out of them shall be torn in pieces, because their transgressions are many, their apostasies are great. (Jer 2:19; Jer 4:7; Ho 13:7; Hab 1:8; Zep 3:3)7“How can I pardon you? Your children have forsaken me and have sworn by those who are no gods. When I fed them to the full, they committed adultery and trooped to the houses of whores. (De 32:15; De 32:21; Jos 23:7; 2Ch 13:9; Jer 5:1; Jer 9:2; Jer 23:10; Mic 5:1; Ga 4:8)8They were well-fed, lusty stallions, each neighing for his neighbor’s wife. (Jer 13:27; Jer 50:11; Eze 22:11)9Shall I not punish them for these things? declares the Lord; and shall I not avenge myself on a nation such as this? (Jer 5:29; Jer 9:9; Ro 2:2)10“Go up through her vine rows and destroy, but make not a full end; strip away her branches, for they are not the Lord’s. (Jer 4:27; Jer 39:8)11For the house of Israel and the house of Judah have been utterly treacherous to me, declares the Lord. (Jer 3:20)12They have spoken falsely of the Lord and have said, ‘He will do nothing; no disaster will come upon us, nor shall we see sword or famine. (Ge 3:4; Isa 28:15; Jer 14:13)13The prophets will become wind; the word is not in them. Thus shall it be done to them!’”
The Lord Proclaims Judgment
14Therefore thus says the Lord, the God of hosts: “Because you have spoken this word, behold, I am making my words in your mouth a fire, and this people wood, and the fire shall consume them. (Jer 1:9; Ob 1:18; Zec 12:6; Re 11:5)15Behold, I am bringing against you a nation from afar, O house of Israel, declares the Lord. It is an enduring nation; it is an ancient nation, a nation whose language you do not know, nor can you understand what they say. (De 28:49; Isa 33:19; Jer 1:15; Jer 34:21; Am 6:14)16Their quiver is like an open tomb; they are all mighty warriors. (Ps 5:9; Isa 5:28)17They shall eat up your harvest and your food; they shall eat up your sons and your daughters; they shall eat up your flocks and your herds; they shall eat up your vines and your fig trees; your fortified cities in which you trust they shall beat down with the sword.” (Le 26:16; De 28:31; De 28:33; De 28:51; Ho 8:14)18“But even in those days, declares the Lord, I will not make a full end of you. (Jer 5:10)19And when your people say, ‘Why has the Lord our God done all these things to us?’ you shall say to them, ‘As you have forsaken me and served foreign gods in your land, so you shall serve foreigners in a land that is not yours.’” (De 4:27; De 28:47; De 28:68; De 29:24; 1Ki 9:8; Jer 13:22; Jer 16:10; Jer 22:8)20Declare this in the house of Jacob; proclaim it in Judah:21“Hear this, O foolish and senseless people, who have eyes, but see not, who have ears, but hear not. (De 32:6; Isa 6:9; Mt 13:14)22Do you not fear me? declares the Lord. Do you not tremble before me? I placed the sand as the boundary for the sea, a perpetual barrier that it cannot pass; though the waves toss, they cannot prevail; though they roar, they cannot pass over it. (Job 26:10; Job 38:10; Ps 46:3; Ps 104:9; Jer 10:7; Jer 51:55)23But this people has a stubborn and rebellious heart; they have turned aside and gone away. (Jer 6:28)24They do not say in their hearts, ‘Let us fear the Lord our God, who gives the rain in its season, the autumn rain and the spring rain, and keeps for us the weeks appointed for the harvest.’ (Ge 8:22; De 11:14; Job 5:10; Ps 147:8; Jer 14:22; Mt 5:45)25Your iniquities have turned these away, and your sins have kept good from you. (Jer 3:3)26For wicked men are found among my people; they lurk like fowlers lying in wait.[1] They set a trap; they catch men. (Ps 10:9; Ps 124:7; Pr 1:11)27Like a cage full of birds, their houses are full of deceit; therefore they have become great and rich;28they have grown fat and sleek. They know no bounds in deeds of evil; they judge not with justice the cause of the fatherless, to make it prosper, and they do not defend the rights of the needy. (De 32:15; Isa 1:23; Jer 7:6; Zec 7:10)29Shall I not punish them for these things? declares the Lord, and shall I not avenge myself on a nation such as this?” (Jer 5:9)30An appalling and horrible thing has happened in the land: (Jer 23:14; Ho 6:10)31the prophets prophesy falsely, and the priests rule at their direction; my people love to have it so, but what will you do when the end comes? (Jer 6:13; Jer 14:14; Jer 14:18; Jer 20:6; Jer 23:21; Jer 23:25; Jer 27:10; Jer 27:15; Jer 29:9; Eze 13:6; Mic 2:11)
Jeremiah 5
Bible Kralická
1Zběhejte ulice Jeruzalémské, pohleďte nyní, a zvězte, a hledejte v ulicích jeho, naleznete-li muže, jest-li kdo, ješto by činil soud, a vyhledával toho, což pravého jest, a odpustím jemu.2Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají.3Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti.4I řekl jsem já: Snad tito prostí jsou, nerozumně sobě počínají; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy, soudu Boha svého.5Půjdu aspoň k přednějším, a mluviti budu k nim; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. Ale i ti spolu polámali jho, roztrhali svazky.6Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich.7Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí.8Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.9Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?10Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy.11Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.12Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme.13Ti pak proroci pominou s větrem, a žádného slova není v nich. Takť se stane jim.14Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře.15Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví.16Jehož toul jako hrob otevřený, všickni jsou silní.17A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem.18A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce.19Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své.20Oznamtež to v domě Jákobově, a rozhlaste v Judstvu, řkouce:21Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:22Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.23Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné, odstoupili a odešli.24Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám.25Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem, a hříchové vaši připravují vás o to dobré.26Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci; střeže jako čižebníci, kteříž lécejí, stavějí osídla, lidi lapají.27Jako klece plná ptáků, tak domové jejich plní jsou lsti. Protož zrostli a zbohatli,28Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.29Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?30Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této.31Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Čeho byste pak neučinili naposledy?