Sign in for free

Jeremiah 49

English Standard Version

from Crossway
1 Concerning the Ammonites. Thus says the Lord: “Has Israel no sons? Has he no heir? Why then has Milcom[1] dispossessed Gad, and his people settled in its cities? (1Ki 11:5; 1Ki 11:33; 2Ki 23:13; Jer 25:21; Eze 21:28; Eze 25:2; Am 1:13) 2 Therefore, behold, the days are coming, declares the Lord, when I will cause the battle cry to be heard against Rabbah of the Ammonites; it shall become a desolate mound, and its villages shall be burned with fire; then Israel shall dispossess those who dispossessed him, says the Lord. (Jer 4:19; Jer 30:18; Eze 21:20; Eze 25:5; Am 1:14) 3 “Wail, O Heshbon, for Ai is laid waste! Cry out, O daughters of Rabbah! Put on sackcloth, lament, and run to and fro among the hedges! For Milcom shall go into exile, with his priests and his officials. (1Ki 11:5; 1Ki 11:33; 2Ki 23:13; Jer 4:8; Jer 48:2; Jer 48:7; Jer 48:37; Jer 49:2) 4 Why do you boast of your valleys,[2] O faithless daughter, who trusted in her treasures, saying, ‘Who will come against me?’ (Jer 3:14; Jer 48:7) 5 Behold, I will bring terror upon you, declares the Lord God of hosts, from all who are around you, and you shall be driven out, every man straight before him, with none to gather the fugitives. (Jer 48:43) 6 “But afterward I will restore the fortunes of the Ammonites, declares the Lord.” (Jer 48:47; Jer 49:39) 7 Concerning Edom. Thus says the Lord of hosts: “Is wisdom no more in Teman? Has counsel perished from the prudent? Has their wisdom vanished? (Isa 19:11; Isa 34:5; Jer 25:21; Jer 49:20; Eze 25:12; Am 1:11; Ob 1:1; Ob 1:9; Mal 1:2) 8 Flee, turn back, dwell in the depths, O inhabitants of Dedan! For I will bring the calamity of Esau upon him, the time when I punish him. (Ge 25:3; Jer 25:23; Jer 46:21; Jer 49:30; Jer 50:27; Jer 50:31) 9 If grape gatherers came to you, would they not leave gleanings? If thieves came by night, would they not destroy only enough for themselves? (Jud 8:2; Ob 1:5) 10 But I have stripped Esau bare; I have uncovered his hiding places, and he is not able to conceal himself. His children are destroyed, and his brothers, and his neighbors; and he is no more. (Isa 17:14; Jer 31:15; Jer 49:9; Mal 1:3) 11 Leave your fatherless children; I will keep them alive; and let your widows trust in me.” (Ps 10:14; Ps 10:18; Ps 68:5) 12 For thus says the Lord: “If those who did not deserve to drink the cup must drink it, will you go unpunished? You shall not go unpunished, but you must drink. (Jer 25:28; Jer 25:29; Ob 1:16) 13 For I have sworn by myself, declares the Lord, that Bozrah shall become a horror, a taunt, a waste, and a curse, and all her cities shall be perpetual wastes.” (Jer 22:5; Jer 24:9; Jer 48:24; Jer 49:22) 14 I have heard a message from the Lord, and an envoy has been sent among the nations: “Gather yourselves together and come against her, and rise up for battle! (Isa 13:4; Ob 1:1) 15 For behold, I will make you small among the nations, despised among mankind. 16 The horror you inspire has deceived you, and the pride of your heart, you who live in the clefts of the rock,[3] who hold the height of the hill. Though you make your nest as high as the eagle’s, I will bring you down from there, declares the Lord. (Jer 48:28) 17 “Edom shall become a horror. Everyone who passes by it will be horrified and will hiss because of all its disasters. (Jer 50:13; Eze 35:3; Eze 35:7; Eze 35:9) 18 As when Sodom and Gomorrah and their neighboring cities were overthrown, says the Lord, no man shall dwell there, no man shall sojourn in her. (De 29:23; Isa 13:19; Jer 49:33) 19 Behold, like a lion coming up from the jungle of the Jordan against a perennial pasture, I will suddenly make him[4] run away from her. And I will appoint over her whomever I choose. For who is like me? Who will summon me? What shepherd can stand before me? (Job 9:19; Jer 4:7; Jer 10:6; Jer 12:5; Jer 30:21; Jer 50:44) 20 Therefore hear the plan that the Lord has made against Edom and the purposes that he has formed against the inhabitants of Teman: Even the little ones of the flock shall be dragged away. Surely their fold shall be appalled at their fate. (Jer 49:7; Jer 50:45; Eze 35:3; Eze 35:7; Eze 35:9) 21 At the sound of their fall the earth shall tremble; the sound of their cry shall be heard at the Red Sea. (Jer 8:16; Jer 50:46; Eze 26:15) 22 Behold, one shall mount up and fly swiftly like an eagle and spread his wings against Bozrah, and the heart of the warriors of Edom shall be in that day like the heart of a woman in her birth pains.” (Jer 6:24; Jer 48:40; Jer 49:13; Jer 49:24) 23 Concerning Damascus: “Hamath and Arpad are confounded, for they have heard bad news; they melt in fear, they are troubled like the sea that cannot be quiet. (1Ki 8:65; 2Ki 18:34; Isa 17:1; Am 1:3; Zec 9:2; Zec 9:4) 24 Damascus has become feeble, she turned to flee, and panic seized her; anguish and sorrows have taken hold of her, as of a woman in labor. (Jer 46:5; Jer 49:22; Jer 49:23) 25 How is the famous city not forsaken, the city of my joy? (Jer 33:9) 26 Therefore her young men shall fall in her squares, and all her soldiers shall be destroyed in that day, declares the Lord of hosts. (Jer 50:30) 27 And I will kindle a fire in the wall of Damascus, and it shall devour the strongholds of Ben-hadad.” (1Ki 15:18; 1Ki 20:1; 2Ki 6:24; 2Ki 8:7; 2Ki 13:3; Jer 17:27; Jer 49:23) 28 Concerning Kedar and the kingdoms of Hazor that Nebuchadnezzar king of Babylon struck down. Thus says the Lord: “Rise up, advance against Kedar! Destroy the people of the east! (Jud 6:3; Isa 11:14; Isa 21:16; Isa 60:7; Jer 49:14; Jer 49:31; Eze 25:4; Eze 25:10) 29 Their tents and their flocks shall be taken, their curtains and all their goods; their camels shall be led away from them, and men shall cry to them: ‘Terror on every side!’ (Ps 120:5; So 1:5; Jer 6:25) 30 Flee, wander far away, dwell in the depths, O inhabitants of Hazor! declares the Lord. For Nebuchadnezzar king of Babylon has made a plan against you and formed a purpose against you. (Jer 49:8) 31 “Rise up, advance against a nation at ease, that dwells securely, declares the Lord, that has no gates or bars, that dwells alone. (Job 16:12; Jer 49:28; Eze 38:8; Eze 38:11) 32 Their camels shall become plunder, their herds of livestock a spoil. I will scatter to every wind those who cut the corners of their hair, and I will bring their calamity from every side of them, declares the Lord. (Jer 9:26; Jer 49:36; Eze 38:12) 33 Hazor shall become a haunt of jackals, an everlasting waste; no man shall dwell there; no man shall sojourn in her.” (Jer 9:11; Jer 49:18) 34 The word of the Lord that came to Jeremiah the prophet concerning Elam, in the beginning of the reign of Zedekiah king of Judah. (Ge 14:1; 2Ki 24:17; Isa 11:11; Isa 21:2; Jer 25:25; Eze 32:24; Da 8:2) 35 Thus says the Lord of hosts: “Behold, I will break the bow of Elam, the mainstay of their might. (Isa 22:6; Jer 49:34) 36 And I will bring upon Elam the four winds from the four quarters of heaven. And I will scatter them to all those winds, and there shall be no nation to which those driven out of Elam shall not come. (Jer 49:34) 37 I will terrify Elam before their enemies and before those who seek their life. I will bring disaster upon them, my fierce anger, declares the Lord. I will send the sword after them, until I have consumed them, (Jer 1:17; Jer 9:16; Jer 12:13; Jer 49:34) 38 and I will set my throne in Elam and destroy their king and officials, declares the Lord. (Jer 49:34) 39 “But in the latter days I will restore the fortunes of Elam, declares the Lord.” (Jer 48:47; Jer 49:34) 

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV® Text Edition: 2016. The ESV® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

Jeremiah 49

Bible Kralická

1 Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí? 2 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin. 3 Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu. 4 Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne? 5 Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se. 6 A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin. 7 Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich? 8 Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho. 9 Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou? 10 Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl: 11 Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte. 12 Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš. 13 Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou. 14 Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji. 15 Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi. 16 To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin. 17 I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími; 18 Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka. 19 Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně? 20 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich. 21 Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého. 22 Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se. 23 Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti. 24 Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku. 25 Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé? 26 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů. 27 A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy. 28 Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní. 29 Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol. 30 Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost. 31 Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí. 32 Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin. 33 I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka. 34 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí: 35 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich. 36 Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských. 37 A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním. 38 I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin. 39 A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin. 

Public Domain