Genesis 50 | English Standard Version

English Standard Version

1 Then Joseph fell on his father’s face and wept over him and kissed him. (Ge 46:4) 2 And Joseph commanded his servants the physicians to embalm his father. So the physicians embalmed Israel. (Ge 50:26; 2Ch 16:14; Mr 16:1; Lu 23:56; Joh 19:39)

Ge 50:262Ch 16:14Mr 16:1Lu 23:56Joh 19:39

3 Forty days were required for it, for that is how many are required for embalming. And the Egyptians wept for him seventy days. (Ge 50:10; Nu 20:29; De 34:8; 1Sa 31:13; Job 2:13)

Ge 50:10Nu 20:29De 34:81Sa 31:13Job 2:13

4 And when the days of weeping for him were past, Joseph spoke to the household of Pharaoh, saying, “If now I have found favor in your eyes, please speak in the ears of Pharaoh, saying, (Ge 33:15; Ge 47:29) 5 ‘My father made me swear, saying, “I am about to die: in my tomb that I hewed out for myself in the land of Canaan, there shall you bury me.” Now therefore, let me please go up and bury my father. Then I will return.’” (2Ch 16:14; Isa 22:16; Mt 27:60) 6 And Pharaoh answered, “Go up, and bury your father, as he made you swear.” 7 So Joseph went up to bury his father. With him went up all the servants of Pharaoh, the elders of his household, and all the elders of the land of Egypt, 8 as well as all the household of Joseph, his brothers, and his father’s household. Only their children, their flocks, and their herds were left in the land of Goshen. (Ge 45:10) 9 And there went up with him both chariots and horsemen. It was a very great company. 10 When they came to the threshing floor of Atad, which is beyond the Jordan, they lamented there with a very great and grievous lamentation, and he made a mourning for his father seven days. (Ge 50:3; 2Sa 1:17; Ac 8:2) 11 When the inhabitants of the land, the Canaanites, saw the mourning on the threshing floor of Atad, they said, “This is a grievous mourning by the Egyptians.” Therefore the place was named Abel-mizraim;^[1] it is beyond the Jordan. 12 Thus his sons did for him as he had commanded them, 13 for his sons carried him to the land of Canaan and buried him in the cave of the field at Machpelah, to the east of Mamre, which Abraham bought with the field from Ephron the Hittite to possess as a burying place. (Ge 23:16; Ge 49:29; Ac 7:16) 14 After he had buried his father, Joseph returned to Egypt with his brothers and all who had gone up with him to bury his father.

God’s Good Purposes

15 When Joseph’s brothers saw that their father was dead, they said, “It may be that Joseph will hate us and pay us back for all the evil that we did to him.” 16 So they sent a message to Joseph, saying, “Your father gave this command before he died: 17 ‘Say to Joseph, “Please forgive the transgression of your brothers and their sin, because they did evil to you.”’ And now, please forgive the transgression of the servants of the God of your father.” Joseph wept when they spoke to him. (Ge 49:25) 18 His brothers also came and fell down before him and said, “Behold, we are your servants.” (Ge 37:7; Ge 37:10) 19 But Joseph said to them, “Do not fear, for am I in the place of God? (Ge 30:2; 2Ki 5:7) 20 As for you, you meant evil against me, but God meant it for good, to bring it about that many people^[2] should be kept alive, as they are today. (Ge 45:5; Ge 45:7) 21 So do not fear; I will provide for you and your little ones.” Thus he comforted them and spoke kindly to them. (Ge 45:11; Ge 47:12)

The Death of Joseph

22 So Joseph remained in Egypt, he and his father’s house. Joseph lived 110 years. 23 And Joseph saw Ephraim’s children of the third generation. The children also of Machir the son of Manasseh were counted as Joseph’s own.^[3] (Ge 30:3; Nu 32:39; 1Ch 7:14; Job 42:16; Ps 128:6)

Ge 30:3Nu 32:391Ch 7:14Job 42:16Ps 128:6

24 And Joseph said to his brothers, “I am about to die, but God will visit you and bring you up out of this land to the land that he swore to Abraham, to Isaac, and to Jacob.” (Ge 15:14; Ge 15:18; Ge 26:3; Ge 28:13; Ge 35:12; Ge 46:4; Ge 48:21; Ex 3:16; Heb 11:22)

Ge 15:14Ge 15:18Ge 26:3Ge 28:13Ge 35:12Ge 46:4Ge 48:21Ex 3:16Heb 11:22

25 Then Joseph made the sons of Israel swear, saying, “God will surely visit you, and you shall carry up my bones from here.” (Ex 13:19; Jos 24:32) 26 So Joseph died, being 110 years old. They embalmed him, and he was put in a coffin in Egypt. (Ge 50:2)

Bible Kralická

1 Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho. 2 A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele. 3 A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní. 4 Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete: 5 Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase. 6 I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal. 7 Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské, 8 Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho; toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen. 9 Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi. 10 I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm. 11 Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském. 12 Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil. 13 A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre. 14 A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho. 15 Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu činili. 16 Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou přikázal, řka: 17 Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím, přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se Jozef, když k němu mluvili. 18 Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj, my jsme služebníci tvoji. 19 Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha? 20 Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý. 21 Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich. 22 Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let. 23 A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa. 24 Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. 25 Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud. 26 I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.