1Now Joseph had been brought down to Egypt, and Potiphar, an officer of Pharaoh, the captain of the guard, an Egyptian, had bought him from the Ishmaelites who had brought him down there. (Ge 37:25; Ge 37:28; Ge 37:36)2The Lord was with Joseph, and he became a successful man, and he was in the house of his Egyptian master. (Ge 21:22; Ge 26:24; Ge 26:28; Ge 28:15; Ge 39:21; 1Sa 16:18; 1Sa 18:14; 1Sa 18:28; Ac 7:9)3His master saw that the Lord was with him and that the Lord caused all that he did to succeed in his hands. (2Ch 26:5; Ps 1:3)4So Joseph found favor in his sight and attended him, and he made him overseer of his house and put him in charge of all that he had. (Ge 19:19; Ge 33:10; Ge 39:8; Ge 39:21)5From the time that he made him overseer in his house and over all that he had, the Lord blessed the Egyptian’s house for Joseph’s sake; the blessing of the Lord was on all that he had, in house and field. (Ge 30:27)6So he left all that he had in Joseph’s charge, and because of him he had no concern about anything but the food he ate. Now Joseph was handsome in form and appearance. (Ge 29:17; 1Sa 16:12)7And after a time his master’s wife cast her eyes on Joseph and said, “Lie with me.”8But he refused and said to his master’s wife, “Behold, because of me my master has no concern about anything in the house, and he has put everything that he has in my charge. (Ge 39:4)9He is not greater in this house than I am, nor has he kept back anything from me except you, because you are his wife. How then can I do this great wickedness and sin against God?” (2Sa 12:13; Ps 51:4)10And as she spoke to Joseph day after day, he would not listen to her, to lie beside her or to be with her. (Pr 1:10)11But one day, when he went into the house to do his work and none of the men of the house was there in the house,12she caught him by his garment, saying, “Lie with me.” But he left his garment in her hand and fled and got out of the house. (Pr 7:13; Pr 7:18)13And as soon as she saw that he had left his garment in her hand and had fled out of the house,14she called to the men of her household and said to them, “See, he has brought among us a Hebrew to laugh at us. He came in to me to lie with me, and I cried out with a loud voice.15And as soon as he heard that I lifted up my voice and cried out, he left his garment beside me and fled and got out of the house.”16Then she laid up his garment by her until his master came home,17and she told him the same story, saying, “The Hebrew servant, whom you have brought among us, came in to me to laugh at me.18But as soon as I lifted up my voice and cried, he left his garment beside me and fled out of the house.”19As soon as his master heard the words that his wife spoke to him, “This is the way your servant treated me,” his anger was kindled.20And Joseph’s master took him and put him into the prison, the place where the king’s prisoners were confined, and he was there in prison. (Ge 40:3; Ge 40:5; Ge 40:15; Ge 41:14; Ps 105:18)21But the Lord was with Joseph and showed him steadfast love and gave him favor in the sight of the keeper of the prison. (Ge 39:2; Ex 3:21; Ex 11:3; Ex 12:36; Ac 7:9)22And the keeper of the prison put Joseph in charge of all the prisoners who were in the prison. Whatever was done there, he was the one who did it. (Ge 40:4)23The keeper of the prison paid no attention to anything that was in Joseph’s charge, because the Lord was with him. And whatever he did, the Lord made it succeed. (Ge 39:2)
Genesis 39
Bible Kralická
1Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvořenin Faraonův, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských, kteříž ho tam dovedli.2Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu šťastně vedlo, a bydlil v domě pána svého toho Egyptského.3A viděl pán jeho, že Hospodin byl s ním, a že všecko, což činil, Hospodin k prospěchu přivedl v rukou jeho.4Tedy nalezl Jozef milost před očima jeho, a sloužil mu. I představil ho domu svému, a všecko, což měl, dal v ruku jeho.5A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což měl, požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání Hospodinovo na všech věcech, kteréž měl doma i na poli.6Všech tedy věcí, kteréž měl, zanechal v rukou Jozefových; aniž o čem, tak jako on, věděl, jediné o chlebě, kterýž jedl. Byl pak Jozef ušlechtilé postavy a krásného vzezření.7I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho očima svýma na Jozefa, a řekla: Spi se mnou.8Kterýžto odpíraje, řekl ženě pána svého: Aj, pán můj neví tak jako já, co jest v domě, a všecko, což má, dal v ruce mé.9Není žádného přednějšího nade mne v domě tomto, aniž co vyňal z správy mé, kromě tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?10A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s ní, ani aby býval s ní.11Tedy dne jednoho, když přišel do domu k práci své, a nebylo tu žádného z domácích v domě,12Chytila jej ona za roucho jeho, řkuci: Lež se mnou. On pak nechav roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.13A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,14Svolala domácí své, a řekla k nim takto: Pohleďte, přivedl nám muže Hebrejského, kterýž by měl posměch z nás; nebo přišel ke mně, aby ležel se mnou; i křičela jsem hlasem velikým.15A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, nechav roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.16Tedy schovala roucho jeho u sebe, až přišel pán jeho do domu svého.17K němuž mluvila v tato slova, řkuci: Přišel ke mně služebník ten Hebrejský, kteréhožs přivedl nám, aby mi lehkost učinil.18A když jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, tedy nechal roucha svého u mne, a utekl ven.19I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.20Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do věže žalářné, v to místo, kdež vězňové královští seděli; i byl tam v žaláři.21Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k němu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládaře nad žalářem.22I dal vládař žaláře v moc Jozefovi všecky vězně, kteříž byli v věži žalářné; a cožkoli tam činiti měli, on to spravoval.23Aniž vládař žaláře k čemu dohlídal,což jemu svěřil; proto že Hospodin byl s ním, a což on činil, Hospodin tomu prospěch dával.