Genesis 38 | English Standard Version

English Standard Version

Judah and Tamar

1 It happened at that time that Judah went down from his brothers and turned aside to a certain Adullamite, whose name was Hirah. (Ge 19:3; Ge 38:16; 1Sa 22:1; 2Sa 23:13; 2Ki 4:8; 1Ch 11:15; Mic 1:15)

Ge 19:3Ge 38:161Sa 22:12Sa 23:132Ki 4:81Ch 11:15Mic 1:15

2 There Judah saw the daughter of a certain Canaanite whose name was Shua. He took her and went in to her, (1Ch 2:3) 3 and she conceived and bore a son, and he called his name Er. (Ge 46:12; Nu 26:19) 4 She conceived again and bore a son, and she called his name Onan. (Ge 38:3) 5 Yet again she bore a son, and she called his name Shelah. Judah^[1] was in Chezib when she bore him. (Ge 38:3) 6 And Judah took a wife for Er his firstborn, and her name was Tamar. 7 But Er, Judah’s firstborn, was wicked in the sight of the Lord, and the Lord put him to death. (1Ch 2:3) 8 Then Judah said to Onan, “Go in to your brother’s wife and perform the duty of a brother-in-law to her, and raise up offspring for your brother.” (De 25:5; Mt 22:24; Mr 12:19; Lu 20:28)

De 25:5Mt 22:24Mr 12:19Lu 20:28

9 But Onan knew that the offspring would not be his. So whenever he went in to his brother’s wife he would waste the semen on the ground, so as not to give offspring to his brother. 10 And what he did was wicked in the sight of the Lord, and he put him to death also. 11 Then Judah said to Tamar his daughter-in-law, “Remain a widow in your father’s house, till Shelah my son grows up”—for he feared that he would die, like his brothers. So Tamar went and remained in her father’s house. (Le 22:13; Ru 1:12) 12 In the course of time the wife of Judah, Shua’s daughter, died. When Judah was comforted, he went up to Timnah to his sheepshearers, he and his friend Hirah the Adullamite. (Ge 24:67; Ge 37:35; Jud 14:1; 2Sa 13:39)

Ge 24:67Ge 37:35Jud 14:12Sa 13:39

13 And when Tamar was told, “Your father-in-law is going up to Timnah to shear his sheep,” 14 she took off her widow’s garments and covered herself with a veil, wrapping herself up, and sat at the entrance to Enaim, which is on the road to Timnah. For she saw that Shelah was grown up, and she had not been given to him in marriage. (Ge 24:65; Ge 38:19; Ge 38:21; Ge 38:26)

Ge 24:65Ge 38:19Ge 38:21Ge 38:26

15 When Judah saw her, he thought she was a prostitute, for she had covered her face. 16 He turned to her at the roadside and said, “Come, let me come in to you,” for he did not know that she was his daughter-in-law. She said, “What will you give me, that you may come in to me?” 17 He answered, “I will send you a young goat from the flock.” And she said, “If you give me a pledge, until you send it—” 18 He said, “What pledge shall I give you?” She replied, “Your signet and your cord and your staff that is in your hand.” So he gave them to her and went in to her, and she conceived by him. (Ge 38:25) 19 Then she arose and went away, and taking off her veil she put on the garments of her widowhood. (Ge 38:14) 20 When Judah sent the young goat by his friend the Adullamite to take back the pledge from the woman’s hand, he did not find her. 21 And he asked the men of the place, “Where is the cult prostitute^[2] who was at Enaim at the roadside?” And they said, “No cult prostitute has been here.” (Ge 38:14) 22 So he returned to Judah and said, “I have not found her. Also, the men of the place said, ‘No cult prostitute has been here.’” 23 And Judah replied, “Let her keep the things as her own, or we shall be laughed at. You see, I sent this young goat, and you did not find her.” 24 About three months later Judah was told, “Tamar your daughter-in-law has been immoral.^[3] Moreover, she is pregnant by immorality.”^[4] And Judah said, “Bring her out, and let her be burned.” (Le 21:9; De 22:21; Jud 19:2; Joh 8:5)

Le 21:9De 22:21Jud 19:2Joh 8:5

25 As she was being brought out, she sent word to her father-in-law, “By the man to whom these belong, I am pregnant.” And she said, “Please identify whose these are, the signet and the cord and the staff.” (Ge 38:18) 26 Then Judah identified them and said, “She is more righteous than I, since I did not give her to my son Shelah.” And he did not know her again. (Ge 38:14; 1Sa 24:17) 27 When the time of her labor came, there were twins in her womb. 28 And when she was in labor, one put out a hand, and the midwife took and tied a scarlet thread on his hand, saying, “This one came out first.” 29 But as he drew back his hand, behold, his brother came out. And she said, “What a breach you have made for yourself!” Therefore his name was called Perez.^[5] (Ge 46:12; Nu 26:20; 1Ch 2:4; Mt 1:3)

Ge 46:12Nu 26:201Ch 2:4Mt 1:3

30 Afterward his brother came out with the scarlet thread on his hand, and his name was called Zerah. (Ge 38:29)

Bible Kralická

1 Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra. 2 I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní. 3 Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her. 4 A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan. 5 Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila. 6 I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar. 7 A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin. 8 Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému. 9 Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému. 10 I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil. 11 Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého. 12 A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho. 13 I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své. 14 Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku. 15 Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou. 16 Protož uchýliv se k ní s cesty, řekl: Dopusť medle, ať vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně? 17 Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš. 18 I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a počala z něho. 19 Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské. 20 I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí. 21 I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky. 22 Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky. 23 I řekl Juda: Nechť sobě to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl. 24 I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena. 25 Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato? 26 Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než já, poněvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával. 27 Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím. 28 A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé. 29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres. 30 A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.