Sign in for free

1 Samuel 13

English Standard Version

from Crossway
1 Saul lived for one year and then became king, and when he had reigned for two years over Israel,[1] 2 Saul chose three thousand men of Israel. Two thousand were with Saul in Michmash and the hill country of Bethel, and a thousand were with Jonathan in Gibeah of Benjamin. The rest of the people he sent home, every man to his tent. (1Sa 10:26; 1Sa 13:5; 1Sa 13:11; 1Sa 13:15; 1Sa 13:16; 1Sa 13:23; 1Sa 14:31) 3 Jonathan defeated the garrison of the Philistines that was at Geba, and the Philistines heard of it. And Saul blew the trumpet throughout all the land, saying, “Let the Hebrews hear.” (Jud 3:27; 1Sa 10:5; 1Sa 13:16; 1Sa 14:5) 4 And all Israel heard it said that Saul had defeated the garrison of the Philistines, and also that Israel had become a stench to the Philistines. And the people were called out to join Saul at Gilgal. 5 And the Philistines mustered to fight with Israel, thirty thousand chariots and six thousand horsemen and troops like the sand on the seashore in multitude. They came up and encamped in Michmash, to the east of Beth-aven. (Jos 11:4; 1Sa 14:23) 6 When the men of Israel saw that they were in trouble (for the people were hard pressed), the people hid themselves in caves and in holes and in rocks and in tombs and in cisterns, (Jud 6:2; Heb 11:38) 7 and some Hebrews crossed the fords of the Jordan to the land of Gad and Gilead. Saul was still at Gilgal, and all the people followed him trembling. 8 He waited seven days, the time appointed by Samuel. But Samuel did not come to Gilgal, and the people were scattering from him. (1Sa 10:8) 9 So Saul said, “Bring the burnt offering here to me, and the peace offerings.” And he offered the burnt offering. 10 As soon as he had finished offering the burnt offering, behold, Samuel came. And Saul went out to meet him and greet him. 11 Samuel said, “What have you done?” And Saul said, “When I saw that the people were scattering from me, and that you did not come within the days appointed, and that the Philistines had mustered at Michmash, 12 I said, ‘Now the Philistines will come down against me at Gilgal, and I have not sought the favor of the Lord.’ So I forced myself, and offered the burnt offering.” 13 And Samuel said to Saul, “You have done foolishly. You have not kept the command of the Lord your God, with which he commanded you. For then the Lord would have established your kingdom over Israel forever. (1Sa 15:11; 2Sa 24:10; 1Ch 21:8; 2Ch 16:9) 14 But now your kingdom shall not continue. The Lord has sought out a man after his own heart, and the Lord has commanded him to be prince[2] over his people, because you have not kept what the Lord commanded you.” (1Sa 15:28; Ac 13:22) 15 And Samuel arose and went up from Gilgal. The rest of the people went up after Saul to meet the army; they went up from Gilgal[3] to Gibeah of Benjamin. And Saul numbered the people who were present with him, about six hundred men. (1Sa 13:2; 1Sa 14:2) 16 And Saul and Jonathan his son and the people who were present with them stayed in Geba of Benjamin, but the Philistines encamped in Michmash. (1Sa 13:3; 1Sa 14:5) 17 And raiders came out of the camp of the Philistines in three companies. One company turned toward Ophrah, to the land of Shual; (1Sa 14:15) 18 another company turned toward Beth-horon; and another company turned toward the border that looks down on the Valley of Zeboim toward the wilderness. (Jos 10:10; Ne 11:34) 19 Now there was no blacksmith to be found throughout all the land of Israel, for the Philistines said, “Lest the Hebrews make themselves swords or spears.” (2Ki 24:14) 20 But every one of the Israelites went down to the Philistines to sharpen his plowshare, his mattock, his axe, or his sickle,[4] 21 and the charge was two-thirds of a shekel[5] for the plowshares and for the mattocks, and a third of a shekel[6] for sharpening the axes and for setting the goads.[7] 22 So on the day of the battle there was neither sword nor spear found in the hand of any of the people with Saul and Jonathan, but Saul and Jonathan his son had them. (Jud 5:8) 23 And the garrison of the Philistines went out to the pass of Michmash. (1Sa 14:1; 1Sa 14:4; 1Sa 14:6; 1Sa 14:11; 2Sa 23:14; Isa 10:28) 

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV® Text Edition: 2016. The ESV® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV® Bible (The Holy Bible, English Standard Version®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

1 Samuel 13

Bible Kralická

1 Saul tedy prvního léta kralování svého, (kraloval pak dvě létě nad Izraelem), 2 Vybral sobě tři tisíce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisíce v Michmas a na hoře Bethel, a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově; ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho. 3 I pobil Jonata stráž Filistinských, kterouž měli na pahrbku, a uslyšeli to Filistinští. Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi, řka: Ať to slyší Hebrejští. 4 A tak slyšel všecken Izrael, že bylo praveno: Pobil Saul stráž Filistinských, pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými. I svolán jest lid za Saulem do Galgala. 5 Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi, třidceti tisíc vozů, a šest tisíc jezdců, a lidu ve množství, jako jest písku na břehu mořském. I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven. 6 A protož muži Izraelští vidouce, že jim úzko, (nebo byl ssoužen lid), skryl se lid v jeskyních a v ohradách, a v skalách a v horách, i v jamách. 7 Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád. Saul pak ještě byl v Galgala, a všecken lid zastrašil se, jda za ním. 8 I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele; a když nepřicházel Samuel do Galgala, rozešel se lid od něho. 9 Tedy řekl Saul: Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné. I obětoval oběti zápalné. 10 Když pak již dokonal obětování oběti zápalné, aj, Samuel přicházel, a Saul vyšel proti němu, aby ho přivítal. 11 I řekl Samuel: Co jsi učinil? Odpověděl Saul: Když jsem viděl, že se lid rozchází ode mne, a ty nepřicházíš k uloženému dni, a Filistinští byli shromážděni v Michmas: 12 I řekl jsem: Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala, a tváři Hospodinově nemodlil jsem se. Takž jsem se opovážil a obětoval jsem oběti zápalné. 13 Tedy řekl Samuel Saulovi: Bláznivě jsi učinil, nezachovals přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž přikázal tobě; nebo nyní byl by utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky. 14 Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin. 15 Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul načetl lidu, kterýž zůstával při něm, okolo šesti set mužů. 16 Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kterýž zůstával s nimi, byli v Gabaa Beniaminově, Filistinští pak leželi v Michmas. 17 I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení. Houf jeden obrátil se k cestě Ofra, k zemi Sual; 18 A houf druhý obrátil se na cestu Betoron; houf pak třetí pustil se cestou krajiny, kteráž patří k údolí Seboim na poušť. 19 Kováře pak žádného nenalézalo se ve vší zemi Izraelské; nebo byli řekli Filistinští: Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí. 20 Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským, aby ostřil sobě jeden každý radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly své, 21 Sic jinak byly štěrbiny na radlicích, motykách, vidlách třírohých a sekerách; také i o zaostření ostnu bývalo těžko. 22 I bylo, že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu toho, kterýž byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna jeho. 23 Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas. 

Public Domain