1Von David. Der HERR ist mein Licht und meine Rettung – vor wem sollte ich mich fürchten? Der HERR ist die Zuflucht meines Lebens – vor wem sollte ich erschrecken?2Wenn Gewalttäter auf mich eindringen, um mich zu verschlingen, meine Bedränger und meine Feinde, dann sind sie es, die stolpern und zu Fall kommen.3Wenn ein Heer mich belagert, fürchtet mein Herz sich nicht, ja, wenn Krieg sich gegen mich erhebt, dann bin ich dennoch voller Vertrauen.4Um Eines habe ich den HERRN gebeten, danach sehne ich mich: dass ich Wohnrecht habe im Haus des HERRN alle Tage meines Lebens, um die Freundlichkeit des HERRN anzuschauen und nachzusinnen in seinem Tempel,5denn er birgt mich in seiner Hütte, wenn das Unheil hereinbricht, er verbirgt mich im Innersten seines Zeltes, er stellt mich hoch auf einen Felsen.6Und jetzt kann ich mein Haupt erheben über meine Feinde rings umher. Mit Jubelrufen will ich ihm Opfer bringen in seinem Zelt, singen und Musik machen will ich für den HERRN.7Höre, HERR, laut rufe ich, zeige mir deine Gnade und antworte mir!8Mein Herz denkt an dein Wort: »Sucht meine Gegenwart!« Deine Nähe, HERR, will ich suchen.9Versteck dein Gesicht nicht vor mir! Weise deinen Diener nicht ab im Zorn! Du bist ja meine Hilfe gewesen! Gib mich nicht auf, verlass mich nicht, du Gott, meine Rettung!10Selbst wenn mich Vater und Mutter verlassen, nimmt der HERR mich auf.11Zeige mir, HERR, deine Wege und leite mich auf ebener Straße, gerade wegen meiner Gegner!12Liefere mich nicht der Willkür meiner Feinde aus! Denn falsche Zeugen sind gegen mich aufgestanden und drohen mit Gewalt!13Doch ich bin mir ganz sicher, dass ich die Güte des HERRN erleben werde im Land der Lebenden.14Hoffe auf den HERRN! Fasse neuen Mut, mach dein Herz stark und hoffe auf den HERRN!
Psalm 27
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Žalm Davidův. Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se měl bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach?2Když na mě útokem táhnou bídáci, aby mé tělo zhltali, moji nepřátelé a mí protivníci sami vrávorají a padají.3I když se proti mně vojsko utáboří, mé srdce se toho neleká; i kdyby proti mně vypukla válka, i tehdy se budu spoléhat.4Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal.5Neboť mě skryje ve svém příbytku, když nastane zlý den, schová mě ve skrýši svého stanu a na skálu mě vyzdvihne.6Tehdy má hlava bude vyvýšena nad mé nepřátele ze všech stran; v jeho stanu budu s jásotem obětovat, Hospodinu budu zpívat a hrát!7Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám, smiluj se nade mnou, vyslyš mě.8O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: „Hledejte mou tvář!“ Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,9neskrývej přede mnou svou tvář! Svého služebníka v hněvu neodmítej, býval jsi přece mou pomocí! Nenechávej mě a neopouštěj, Bože mé záchrany!10Můj otec i matka mě sice opustili, Hospodin mě ale k sobě přivine.11Ukaž mi, Hospodine, cestu svou, kvůli mým nepřátelům veď mě stezkou srovnanou!12Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel – povstali proti mně lživí svědkové a krutě obviňují mě!13Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými uvidím, jak dobrý je Hospodin!14Spoléhej na Hospodina, buď statečný a on tě posilní. Spoléhej na Hospodina!