Lukáš 4

Český ekumenický překlad

1  Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti2  čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.3  Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“4  Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“5  Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země6  a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:7  Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“8  Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“9  Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;10  vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘11  a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“12  Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“13  Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. 14  Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí.15  Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili. 16  Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.17  Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 18  ‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19  abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘ 20  Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.21  Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“22  Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“23  On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“24  Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.25  Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.26  A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.27  A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“28  Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.29  Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.30  On však prošel jejich středem a bral se dál. 31  Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.32  Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc.33  V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem:34  “Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží.“35  Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.36  Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: „Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!“37  A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny. 38  Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni.39  Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je. 40  Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.41  Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. 42  Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.43  Řekl jim: „Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán.“44  A kázal v judských synagógách.