Website too slow? Load as basic HTML.

Luke 19

Český ekumenický překlad

1  Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2  Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; 3  toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. 4  Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. 5  Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ 6  On rychle slezl a s radostí jej přijal. 7  Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ 8  Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ 9  Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. 10  Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“  11  Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned. 12  Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost. 13  Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘ 14  Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘ 15  Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil. 16  Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17  Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘ 18  Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘ 19  Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘ 20  Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku, 21  neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22  Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. 23  Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘ 24  Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘ 25  Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘ 26  Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 27  Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„  28  Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. 29  Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků 30  a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! 31  Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„ 32  Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl. 33  Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34  Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“ 35  Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili. 36  A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. 37  Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. 38  Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ 39  Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ 40  Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“  41  Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče 42  a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. 43  Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44  Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“  45  Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, 46  a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“  47  Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, 48  ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.