Lukáš 19

Český ekumenický překlad

1  Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.2  Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;3  toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.4  Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.5  Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“6  On rychle slezl a s radostí jej přijal.7  Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“8  Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“9  Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.10  Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ 11  Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma, a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.12  Proto řekl: „Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.13  Zavolal si deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.‘14  Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme tohoto člověka za krále!‘15  Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.16  Přišel první a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.‘17  Řekl mu: ‚Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.‘18  Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.‘19  Řekl mu: ‚Ty vládni nad pěti městy!‘20  Přišel další a řekl: ‚Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovánu v šátku,21  neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.‘22  Řekne mu: ‚Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.23  Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je byl teď vybral i s úrokem.‘24  Své družině pak řekl: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!‘25  Řekli mu: ‚Pane, už má deset.‘26  Pravím vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.27  Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.‘„ 28  Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.29  Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků30  a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!31  Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘„32  Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.33  Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“34  Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“35  Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.36  A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.37  Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.38  Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“39  Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“40  Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“ 41  Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče42  a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.43  Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.44  Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“ 45  Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,46  a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ 47  Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,48  ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.