1. Makabejská 9

Český ekumenický překlad

1 Když se Démétrios dozvěděl, že Níkánór padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchída a Alkima a s nimi pravé křídlo vojska.2 Táhli směrem na Gilgál a utábořili se u Mésalótu v Arbélsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí.3 Prvního měsíce roku stého padesátého druhého přesunuli tábor k Jeruzalému.4 Brzy se však zvedli a odtáhli k Bereji s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců.5 Juda tehdy tábořil v Elase s třemi tisíci vybraných mužů.6 Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů.7 Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky.8 V této tísni vyzval zbylé vojáky: „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede je porazit!“9 Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“10 Juda však prohlásil: „To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“11 Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. Bakchídés byl na pravém křídle.12 Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice13 a země duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera.14 Juda viděl, že Bakchídés a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty nejodvážnější,15 rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k ašdódské hoře.16 Když na levém křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu.17 Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách bylo mnoho padlých a raněných.18 Padl i Juda a ostatní se rozutekli.19 Jónatan a Šimeón vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Módeínu.20 Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili a říkali:21 „Jak padl bohatýr, vysvoboditel Izraele!“ 22 Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho vznešenosti nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho. 23 Po Judově skonu se vynořili svévolníci ve všech krajích Izraele a všichni pachatelé ničemnosti znovu drze vystupovali.24 V těch dnech nastal veliký hlad, jako by i země zběhla k nepříteli.25 Bakchídés vybral bezbožné muže a ustanovil je pány v zemi.26 Slídili a pátrali po Judových přátelích a přiváděli je k Bakchídovi, který se jim mstil a hanobil je.27 Nastalo veliké soužení v Izraeli, nejhorší ode dne, kdy se objevil poslední prorok. 28 Potom se shromáždili všichni Judovi přátelé a řekli Jónatanovi:29 „Od té doby, co skonal tvůj bratr Juda, nenašel se mu nikdo rovný, kdo by nás vedl do boje proti nepřátelům a proti Bakchídovi a proti všem utiskovatelům našeho národa.30 Dnes si vybíráme tebe, abys místo něho byl naším knížetem a vojevůdcem v naší válce.“31 V takovém čase Jónatan přijal velení a nastoupil na místo svého bratra Judy. 32 Když se to dozvěděl Bakchídés, usiloval mu o život.33 Jónatan a jeho bratr Šimeón i všichni jejich přátelé to včas zjistili a uprchli do tekójské pouště a utábořili se u vodní nádrže Asfaru.34 Bakchídés dostal o tom v sobotu zprávu a přitáhl s celým vojskem za Jordán.35 Jónatan totiž před časem poslal svého bratra v čele hloučku bojovníků požádat přátelské Nabatejce, aby si u nich mohli uložit velkou část zásob.36 Přepadli je však Jambrijci z Médeby, zmocnili se Jóchanana a všeho, co měl, a ujeli.37 Po těchto událostech se doneslo Jónatanovi a jeho bratru Šimeónovi, že Jambrijci chystají velikou svatbu, že s velikým doprovodem budou převážet z Nadabatu nevěstu, dceru jednoho z kenaanských velmožů.38 Tu si vzpomněli na krev svého bratra Jóchanana, vypravili se na ně a ukryli se pod útesem hory.39 Pohlédli vzhůru a uviděli hlučný průvod. Ženich, jeho přátelé a bratři šli naproti nim s bubínky a mnohými hudebními nástroji, všichni ozbrojení.40 Vyřítili se na ně z úkrytu a pobili je. Bylo mnoho raněných a padlých, zbylí utekli do hor, a tak Jónatanovi lidé všechno ukořistili.41 Veselka se obrátila v truchlení a zvuk hudebních nástrojů v žalozpěv.42 Tím pomstili krev svého bratra a vrátili se do bažinatých nížin u Jordánu. 43 Uslyšel o tom Bakchídés a v sobotu dorazil ke břehům Jordánu s velikým vojskem.44 Jónatan promluvil ke svým lidem: „Vzhůru do boje, jde nám o život! Dnes to není jako včera nebo předevčírem!45 Zepředu i zezadu nám hrozí boj, napravo i nalevo vody Jordánu, bažiny a křoví, nemáme kam uniknout.46 Volejte k Nebi, abyste byli zachráněni z rukou našich nepřátel!“47 Strhla se bitva. Jónatan už vztahoval ruku na Bakchída, ale ten mu unikl do zadních řad.48 Jónatan se svými muži naskákali do Jordánu a přeplavali na druhý břeh. Nepřátelé je za Jordán nepronásledovali.49 Bakchídovi padlo toho dne na tisíc mužů.50 Vrátil se do Jeruzaléma a opevňoval v Judsku města, budoval pevnosti v Jerichu, Emauzích, Bétchorónu, Bét-elu, Timně, Pireatónu a Tapúachu, které měly vysoké hradby a brány se závorami.51 Do každé umístil posádku proti Izraeli.52 Opevnil také město Bét-súr, Gezer a hrad v Jeruzalémě, umístil v nich vojáky a zásoby potravin.53 Vzal také jako rukojmí syny předáků země a dal je střežit v jeruzalémském hradu. 54 V roce stém padesátém třetím, druhého měsíce poručil Alkimos zbořit zeď chrámového nádvoří, aby zničil dílo proroků. Jakmile se však začalo bourat,55 ranila Alkima mrtvice, a tak dílo zkázy nedokončil. Jeho ústa zmlkla v křeči, ochrnul, a nemohl promluvit ani slovo, ani učinit poslední pořízení o svém domě.56 Za takových okolností skonal Alkimos ve velkých bolestech.57 Když Bakchídés viděl, že Alkimos zemřel, vrátil se ke králi a v Judsku byl dva roky klid. 58 Tehdy se všichni svévolníci takto uradili: „Hle, Jónatan a jeho přívrženci se cítí být v bezpečí. Přivedeme Bakchída, ať je během jedné noci všechny pochytá.“59 Šli a dohodli se s ním.60 On vytáhl s velkým vojskem a rozeslal tajné listy svým spojencům v Judsku, aby zajali Jónatana a jeho přívržence. Jejich záměr byl však prozrazen, a proto jej nemohli uskutečnit.61 Jónatan a Šimeón se svými přívrženci zajali na padesát mužů té krajiny, původců onoho úkladu, a pobili je.62 Potom odešli do Bétbasu v poušti, znovu vybudovali pobořené domy a město opevnili.63 Když se to dozvěděl Bakchídés, shromáždil všechno své vojsko a povolal do zbraně i své přívržence z Judska.64 Přitáhl a utábořil se u Bétbasu, postavil obléhací stroje a po mnoho dní město dobýval.65 Jónatan zanechal v městě svého bratra Šimeóna a vydal se do kraje; odešel jen s malým počtem mužů.66 Porazil Odoméru s jeho bratry i Fasirónovce v jejich stanech, a jak začal drtit nepřátele, jeho vojsko vzrůstalo.67 Zatím Šimeón a jeho přívrženci podnikli z města výpad, spálili obléhací stroje68 a utkali se s Bakchídem, až byl od nich potřen. Způsobili mu značné starosti tím, že se jím připravované tažení nezdařilo.69 Vzplanul hněvem na svévolné muže, kteří mu radili ke vpádu do země. Dal povraždit mnohé z nich a rozhodl se k návratu do své země.70 Jónatan se to dozvěděl a poslal k němu starší, aby s ním sjednali příměří a výměnu zajatců.71 Bakchídés učinil podle jeho návrhu a zapřisáhl se mu, že pokud bude živ, nepodnikne nic proti němu.72 Vydal mu zajatce, které předtím v Judsku zajal, vrátil se do své země a už nikdy nevkročil do jejich končin.73 Boj v Izraeli skončil. Jónatan, který se usadil v Mikmásu, začal soudit lid a vymýtil z Izraele svévolníky.