1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni. 2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím, 3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám. 4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili. 5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči. 6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých! 7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já. 8 Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.
Žalm 142
Українська Біблія LXX УБТ
od Ukrainian Bible Society1Псалом Давида, коли його переслідував син. Господи, почуй мою молитву, прийми моє благання у Своїй правді! Вислухай мене у Своїй праведності!2І не вступай у суд зі Своїм рабом, бо перед Тобою не виправдається ніхто з живих.3Адже ворог переслідував душу мою, втоптав моє життя в землю, посадив мене в темряві, наче од віку померлих.4Ослаб у мені дух мій, стривожилося в мені серце моє.5Я згадав давні дні, роздумував про всі Твої вчинки, розмірковував про діла рук Твоїх.6Підняв я до Тебе свої руки: моя душа перед Тобою, як спрагла земля. (Музична пауза).7Поспіши вислухати мене, Господи, — мій дух занепав. Не відверни від мене Свого обличчя, аби я не уподібнився до тих, які сходять в могилу.8Дай мені вранці відчути Твою милість, бо на Тебе я покладаю надію. Господи, об’яви мені дорогу, якою маю йти, бо до Тебе я спрямував свою душу.9Визволи мене від моїх ворогів, Господи, бо я до Тебе прибіг.10Навчи мене чинити волю Твою, бо Ти — мій Бог. Твій добрий Дух поведе мене праведною землею.11Господи, задля Твого Імені Ти оживиш мене, у Своїй праведності виведеш із біди мою душу.12І у Своїй милості Ти вигубиш моїх ворогів, знищиш усіх, які гноблять душу мою, адже я — Твій раб!
Žalm 142
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Poučný žalm Davidův. Jeho modlitba, když byl v jeskyni.[1]2K Hospodinu volám s úpěním, k Hospodinu volám, žadoním!3Vylévám před ním svoje starosti, své trápení mu svěřuji.4Na duchu klesám slabostí, ty ale o mé stezce víš! Na cestě, kterou se ubírám, na mě nastražili past.5Pohleď k mé pravici, všimni si: nezná se ke mně ani jediný! Kdybych chtěl utéci, nemám kam, nikdo se o mě nestará!6K tobě zní moje volání: Ty, Hospodine, jsi má skrýš, můj úděl na zemi mezi živými!7Vyslechni prosím moje volání – jsem už úplně zoufalý! Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají, jsou příliš silní – na ně nestačím!8Vyveď mou duši z vězení, abych tvé jméno mohl oslavit! Tehdy mě spravedliví obklopí, až mi své dobrodiní projevíš.