DRUHÁ ŘEČ BILDADOVA - — Svévolník se sám chytí do sítě
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy: 2 „Jak dlouho ještě povedete tyhle řeči? Rozvažte to a pak budem mluvit. 3 Proč jsme ceněni jak dobytek, jsme snad nečistí ve vašich očích? 4 Ty, který sám sebe v hněvu rozsápáváš, kvůli tobě má být opuštěna země, má se skála přemístit ze svého místa? 5 Avšak světlo svévolníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří, 6 světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jeho kahan. 7 Těsno bude jeho rázným krokům, vlastní plány přivedou ho k pádu, 8 nohama se zaplete do sítě, prochází se po pletivu nad pastí, 9 za patu se chytí do osidla, zadrhne se kolem něho smyčka. 10 Na zemi je ukryt na něj provaz, nástraha na něho na pěšině.
— Obětí Knížete smrti
11 Ze všech stran ho přepadají hrůzy, ženou se mu v patách. 12 Ať vychrtne jeho síla, bědy ať mu připraví pád! 13 Ať po kusech sžírá jeho kůži, ať mu Kníže smrti pozře údy. 14 Vytržen z bezpečí svého stanu musí kráčet v náruč Krále hrůzy. 15 V jeho stanu se zabydlí, co mu nepatřilo, po jeho příbytku bude roztroušena síra. 16 Zdola mu uschnou kořeny a svrchu mu uvadnou větve. 17 Jeho památka vymizí ze země, nezůstane po něm nikde jméno. 18 Vyženou ho ze světla do temnot, zapudí ho pryč ze světa. 19 Nezůstane mu nástupce a následník v jeho lidu, z místa, kde pobývá, nikdo nevyvázne. 20 Nad jeho dnem strnou děsem na západě, na východě se jich zmocní hrůza. 21 Tak to dopadne s příbytky bídáků, s místem, kde neznali Boha.“
1Bildad Šuchský mu na to řekl:2„Jak dlouho povedeš takovéhle řeči? Promluvíme si, až se zamyslíš.3Jak to, že jsme tu za dobytek?[1] To nás považuješ za tupce?4Tvá vlastní zuřivost drásá tě! Copak se kvůli tobě zboří svět? Zhroutí se skály na místě?5Světlo darebáka uhasne, plamen ohně mu zářit nebude.6Světlo v jeho stanu ve tmu změní se a jeho svíce uhasne.[2]7Jeho rázný krok znejistí, jeho vlastní záměry ho porazí.8Nohama zaplete se do sítě, do oka v chůzi chytí se.9Za patu bude lapen do tenat, zaklapne se nad ním jeho past.10Při zemi na něj číhá smyčka, na stezce na něj čeká léčka.11Odevšad ho děsí hrůzy, lepí se mu na paty.12Hladoví po něm pohroma, neštěstí čeká na jeho pád.13Jeho kůži sžírá choroba, jeho údy hltá rána smrtelná.14Vyrván bude z bezpečí svého stanu, odveden bude ke králi hrůz.15Plameny zaplaví jeho stan, jeho příbytek bude sírou zasypán.16Jeho kořeny uschnou zespoda, nahoře uvadne jeho koruna.17Na zemi po něm nezbude památky, jeho jméno nezazní nikde po kraji.18Ze světla vyženou ho do temna, zapuzen bude ze světa.19Nebude mít v lidu nástupce ani potomka, ve svém domě nezanechá ani živáčka.20Na západě se zhrozí nad jeho osudem i všechny na východě pojme děs:21‚Ach, takový je tedy příbytek zlosyna, domov neznaboha takhle dopadá!‘“
Jób 18
Bible Kralická
1Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:2Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.3Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.4Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?5Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.6Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.7Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.8Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.9Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.10Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.11Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.12Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.13Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.14Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.15V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.16Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.17Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.18Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.19Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.20Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.21Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.