1 „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.2 Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.4 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.6 Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.8 Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.11 To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“
— O poslání učedníků
12 „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu.17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali. 18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.20 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat – jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.21 Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho, který mě poslal.22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích.23 Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce.24 Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce.25 To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ 26 Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.27 Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.
1Ich bin der wahre Weinstock, und mein Vater ist der Weingärtner. (Iz 4,2; Iz 27,3; Oz 14,8)2Jede Rebe an mir, die keine Frucht bringt, nimmt er weg; jede aber, die Frucht bringt, reinigt er, damit sie mehr Frucht bringt. (L 13,9; Žd 12,10)3Ihr seid schon rein um des Wortes willen, das ich zu euch geredet habe. (Sk 15,9; 1P 1,22)4Bleibt in mir, und ich [bleibe] in euch! Gleichwie die Rebe nicht von sich selbst aus Frucht bringen kann, wenn sie nicht am Weinstock bleibt, so auch ihr nicht, wenn ihr nicht in mir bleibt. (1K 6,17; 2K 3,5; Ga 2,20; Ef 3,17; 1J 2,6)5Ich bin der Weinstock, ihr seid die Reben. Wer in mir bleibt und ich in ihm, der bringt viel Frucht; denn getrennt von mir könnt ihr nichts tun. (Ž 1,3; Iz 65,21; J 15,16; Ř 12,5; Fp 1,11)6Wenn jemand nicht in mir bleibt, so wird er weggeworfen wie die Rebe und verdorrt; und solche sammelt man und wirft sie ins Feuer, und sie brennen. (Mt 3,10)7Wenn ihr in mir bleibt und meine Worte in euch bleiben, so werdet ihr bitten, was ihr wollt, und es wird euch zuteil werden. (Ž 37,3; J 8,31)8Dadurch wird mein Vater verherrlicht, dass ihr viel Frucht bringt und meine Jünger werdet. (Mt 5,16; J 2,11; J 8,31; 1P 2,12)9Gleichwie mich der Vater liebt, so liebe ich euch; bleibt in meiner Liebe! (J 17,26; Ju 1,21)10Wenn ihr meine Gebote haltet, so bleibt ihr in meiner Liebe, gleichwie ich die Gebote meines Vaters gehalten habe und in seiner Liebe geblieben bin. (J 8,29)11Dies habe ich zu euch geredet, damit meine Freude in euch bleibe und eure Freude völlig werde. (J 16,24; Žd 1,9)
Das Gebot der Liebe
12Das ist mein Gebot, dass ihr einander liebt, gleichwie ich euch geliebt habe. (J 15,17; Fp 1,8)13Größere Liebe hat niemand als die, dass einer sein Leben lässt für seine Freunde. (Ř 5,7)14Ihr seid meine Freunde, wenn ihr tut, was immer ich euch gebiete. (J 3,29; 3J 1,15)15Ich nenne euch nicht mehr Knechte, denn der Knecht weiß nicht, was sein Herr tut; euch aber habe ich Freunde genannt, weil ich euch alles verkündet habe, was ich von meinem Vater gehört habe. (L 12,4; Jk 2,23)16Nicht ihr habt mich erwählt, sondern ich habe euch erwählt und euch dazu bestimmt, dass ihr hingeht und Frucht bringt und eure Frucht bleibt, damit der Vater euch gibt, was auch immer ihr ihn bitten werdet in meinem Namen. (Mt 28,19; Mk 3,14; L 8,15; J 14,13; J 15,7; Ef 2,10; 2Te 2,13; 1J 4,10)17Das gebiete ich euch, dass ihr einander liebt. (J 13,34)
Der Hass der Welt gegen die Jünger. Ankündigung von Verfolgungen
18Wenn euch die Welt hasst, so wisst, dass sie mich vor euch gehasst hat. (Žd 12,3; 1J 3,1)19Wenn ihr von der Welt wärt, so hätte die Welt das Ihre lieb; weil ihr aber nicht von der Welt seid, sondern ich euch aus der Welt heraus erwählt habe, darum hasst euch die Welt. (2Tm 3,12; 1J 4,5)20Gedenkt an das Wort, das ich zu euch gesagt habe: Der Knecht ist nicht größer als sein Herr. Haben sie mich verfolgt, so werden sie auch euch verfolgen; haben sie auf mein Wort [argwöhnisch] achtgehabt, so werden sie auch auf das eure [argwöhnisch] achthaben[1]. (L 14,1; J 13,16; Sk 16,14; 2P 1,19)21Aber das alles werden sie euch antun um meines Namens willen; denn sie kennen den nicht, der mich gesandt hat. (Mt 10,22; J 8,19)22Wenn ich nicht gekommen wäre und zu ihnen geredet hätte, so hätten sie keine Sünde; nun aber haben sie keinen Vorwand für ihre Sünde. (J 15,24; Jk 4,17)23Wer mich hasst, der hasst auch meinen Vater. (J 5,23)24Wenn ich nicht die Werke unter ihnen getan hätte, die kein anderer getan hat, so hätten sie keine Sünde; nun aber haben sie es gesehen und hassen doch sowohl mich als auch meinen Vater; (J 9,41)25doch [dies geschieht,] damit das Wort erfüllt wird, das in ihrem Gesetz geschrieben steht: »Sie hassen mich ohne Ursache«.[2] (Ž 69,5; Ř 9,4)26Wenn aber der Beistand kommen wird, den ich euch vom Vater senden werde, der Geist der Wahrheit, der vom Vater ausgeht, so wird der von mir Zeugnis geben; (J 14,16; J 14,26; Sk 5,32; 1J 5,6)27und auch ihr werdet Zeugnis geben, weil ihr von Anfang an bei mir gewesen seid. (Sk 1,8; Sk 1,21; 2P 1,16)