— Přes Bét-el do Chebrónu - Na Boží příkaz putuje Jákobova rodina na místo Božího zjevení. Jejich cesta je poznamenána třemi hroby a zrozením dvanáctého syna.
1 I řekl Bůh Jákobovi: „Vstaň a vystup do Bét-elu, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem.“2 Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, které máte mezi sebou! Očisťte se, převlékněte si šat,3 budeme putovat do Bét-elu. Chci tam udělat oltář Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.“4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bůžky, které u sebe měli, i všechny náušnice a Jákob je zakopal pod posvátným stromem u Šekemu.5 Potom táhli dál. Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali.6 Tak přišel Jákob i všechen lid, který byl s ním, do Lúzu, to je do Bét-elu v zemi kenaanské.7 Tam vybudoval oltář a vzýval na tom místě Boha Bét-elu, neboť se mu tam zjevil sám Bůh, když prchal před svým bratrem.8 Zde zemřela Rebečina chůva Debóra a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče. 9 I ukázal se Bůh znovu Jákobovi, když přišel z Rovin aramských, a požehnal mu10 slovy: „Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael.“ A dal mu jméno Izrael.11 Dále mu Bůh řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství pronárodů, i králové vzejdou z tvých beder. 12 Zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tu dám tobě; tvému potomstvu dám tuto zemi.“ 13 Potom Bůh vystoupil od něho z toho místa, kde s ním mluvil.14 A Jákob na tom místě, kde s ním mluvil, postavil posvátný sloup, sloup kamenný, a vykonal na něm úlitbu: polil jej svrchu olejem.15 Místu, kde s ním mluvil Bůh, dal Jákob jméno Bét-el.16 Potom z Bét-elu odtáhli. A když už byli nedaleko Efraty, Ráchel porodila; měla však těžký porod.17 Když těžce rodila, pravila jí porodní bába: „Neboj se, máš zase syna!“18 Ve chvíli, kdy umírala a život z ní unikal, pojmenovala ho Ben-óni (to je Syn mého zmaru), ale otec ho nazval Ben-jamín (to je Syn zdaru).19 Ráchel umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém.20 Jákob nad jejím hrobem postavil pamětní sloup, a to je památník Ráchelina hrobu až dodnes.21 Potom táhl Izrael dál a postavil svůj stan opodál Migdal-ederu.22 Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct.23 Synové Lejini: Rúben, Jákobův prvorozený, Šimeón a Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.24 Synové Ráchelini: Josef a Benjamín.25 Synové Rácheliny otrokyně Bilhy: Dan a Neftalí.26 A synové Lejiny otrokyně Zilpy: Gád a Ašer. To jsou synové Jákobovi, kteří se mu narodili v Rovinách aramských.27 Jákob přišel k svému otci Izákovi do Mamre, do Kirjat-arby, což je Chebrón, kde Abraham a Izák pobývali jako hosté.28 Izák se dožil sto osmdesáti let.29 I zesnul Izák a zemřel a byl připojen k svému lidu, stár a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pochovali.
1Und Gott sprach zu Jakob: Mache dich auf, zieh hinauf nach Bethel und wohne dort und baue dort einen Altar für den Gott, der dir erschienen ist, als du vor deinem Bruder Esau geflohen bist! (Gn 12,8; Gn 28,19; Gn 31,13; Ž 25,12)2Da sprach Jakob zu seinem Haus und zu allen, die bei ihm waren: Tut die fremden Götter von euch weg, die in eurer Mitte sind, und reinigt euch und wechselt eure Kleider! (Gn 18,18; Gn 31,19; Ex 19,10; Ex 19,14; Nu 31,24; Jz 24,15; Jz 24,23; 2Pa 29,5; Ž 101,6; Iz 1,16; Sk 16,31; 1K 10,7; 1K 10,14; 2K 7,1; Ga 4,8; Žd 10,22; Jk 4,8)3So wollen wir uns aufmachen und nach Bethel hinaufziehen, dass ich dort einen Altar errichte für den Gott, der mir geantwortet hat zur Zeit meiner Not und der mit mir gewesen ist auf dem Weg, den ich gezogen bin! (Gn 28,13; Gn 28,15; Gn 28,20; Gn 31,3; Gn 31,42; Gn 32,7; Gn 48,15; Ž 50,15; Ž 107,6)4Da lieferten sie Jakob alle fremden Götter aus, die in ihren Händen waren, samt den Ringen, die sie an ihren Ohren trugen, und Jakob verbarg sie unter der Terebinthe, die bei Sichem steht. (Dt 7,5; Jz 24,23; 1S 7,4; Iz 2,20; Iz 30,22)5Danach brachen sie auf; und der Schrecken Gottes fiel auf die umliegenden Städte, sodass sie die Söhne Jakobs nicht verfolgten. (Dt 11,25; 1S 14,15)6Als nun Jakob, er und das ganze Volk, das bei ihm war, nach Lus kamen — das ist Bethel —, das im Land Kanaan liegt, (Gn 28,19; Sd 1,22)7da baute er dort einen Altar und nannte den Ort »El-Bethel«, weil sich Gott ihm dort geoffenbart hatte, als er vor seinem Bruder floh. (Gn 28,17; Kaz 5,3)8Da starb Debora, die Amme der Rebekka, und wurde unterhalb von Bethel begraben, unter der Eiche, die man Klageeiche nennt. (Gn 24,59; Fm 1,16)9Und Gott erschien Jakob zum zweiten Mal, seitdem er aus Paddan-Aram gekommen war, und segnete ihn. (Gn 28,13; Gn 31,11; Gn 46,2; Gn 48,3; Oz 12,5)10Und Gott sprach zu ihm: Dein Name ist Jakob, aber du sollst nicht mehr Jakob heißen, sondern Israel soll dein Name sein! Und so gab er ihm den Namen Israel. (Gn 32,28)11Und Gott sprach zu ihm: Ich bin Gott, der Allmächtige, sei fruchtbar und mehre dich! Ein Volk und eine Menge von Völkern soll von dir kommen, und Könige sollen aus deinen Lenden hervorgehen; (Gn 17,1; Gn 17,4; Gn 28,14; Gn 48,4; Ex 6,3)12das Land aber, das ich Abraham und Isaak gegeben habe, das will ich dir und deinem Samen nach dir geben! (Gn 15,8; Gn 15,18; Gn 28,4; Gn 28,13)13Und Gott erhob sich von ihm an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte. (Gn 17,22; Gn 18,33; L 24,51)14Da richtete Jakob eine Säule auf an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte, einen Gedenkstein, und goss ein Trankopfer darauf aus und schüttete Öl darüber; (Gn 28,18; Gn 35,20; Ex 17,15; 1S 7,12)15und Jakob gab dem Ort, wo Gott mit ihm geredet hatte, den Namen Bethel. (Gn 28,19; Gn 35,7)
Die Geburt Benjamins. Der Tod Rahels
16Danach brachen sie von Bethel auf; und als sie nur noch ein Stück Weg bis Ephrata zu gehen hatten, da gebar Rahel; und sie hatte eine schwere Geburt. (Gn 3,16; Gn 35,19; 1Tm 2,15)17Als ihr aber die Geburt so schwer wurde, sprach die Hebamme zu ihr: Fürchte dich nicht; du hast auch diesmal einen Sohn! (Gn 30,22; 1S 4,20)18Und es geschah, als ihr die Seele entschwand, weil sie am Sterben war, da gab sie ihm den Namen Benoni; sein Vater aber nannte ihn Benjamin. (Gn 46,21; Gn 49,27; 1Pa 4,9)19Und Rahel starb und wurde begraben am Weg nach Ephrata, das ist Bethlehem. (Gn 48,7; Rt 1,2; Rt 4,11; Mi 5,1; Mt 2,6)20Und Jakob stellte einen Gedenkstein auf über ihrem Grab; das ist Rahels Grabmal geblieben bis zu diesem Tag. (Gn 35,14; 1S 10,2)
Jakobs Heimkehr zu seinem Vater. Tod Isaaks
21Und Israel zog weiter und schlug sein Zelt jenseits des Herdenturmes auf. (Mi 4,8)22Und es geschah, als Israel in dem Land wohnte, da ging Ruben hin und lag bei Bilha, der Nebenfrau seines Vaters; und Israel erfuhr es. (Gn 49,3; Lv 18,8; 2S 16,21; 1Pa 5,1; 1K 5,1)23Jakob aber hatte zwölf Söhne. Die Söhne Leas waren diese: Ruben, der erstgeborene Sohn Jakobs, und Simeon und Levi und Juda und Issaschar und Sebulon; (Ex 1,1; Ez 48,31; Zj 7,4)24die Söhne Rahels waren Joseph und Benjamin; (Gn 30,24; Gn 46,19)25die Söhne Bilhas, der Magd Rahels: Dan und Naphtali; (Gn 30,6; Gn 46,23)26die Söhne Silpas, der Magd Leas: Gad und Asser. Das sind die Söhne Jakobs, die ihm in Paddan-Aram geboren wurden. (Gn 28,2; Gn 30,10; Gn 31,18; Gn 46,16)27Und Jakob kam zu seinem Vater Isaak nach Mamre, bei Kirjat-Arba, das ist Hebron, wo Abraham und Isaak als Fremdlinge geweilt hatten. (Gn 13,18; Gn 28,15; Gn 28,21; Jz 14,15; Jz 15,13)28Und Isaak wurde 180 Jahre alt. (Gn 25,7; Gn 47,28; Gn 50,26)29Und Isaak verschied und starb und wurde zu seinem Volk versammelt, alt und lebenssatt; und seine Söhne Esau und Jakob begruben ihn. (Gn 25,8; Gn 49,29; Gn 50,13)