Žalm 141

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Žalm Davidův. Hospodine, k tobě volám, pospěš ke mně, dopřej sluchu mému hlasu, když tě volám! 2  Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť. 3  Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku, 4  nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci. 5  Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, jeto pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit. 6  Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova. 7  Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti. 8  K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti, 9  ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností! 10  Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu! 

Žalm 141

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Ein Psalm Davids. HERR, ich rufe zu dir, eile zu mir! Schenke meiner Stimme Gehör, wenn ich dich anrufe! (Ž 5,2; Ž 22,20; Ž 39,13; Ž 70,2; Ž 70,6; Ž 130,2; Ž 140,7)2 Lass mein Gebet wie Räucherwerk gelten vor dir, das Aufheben meiner Hände wie das Abendopfer. (Ex 29,41; Ezd 9,4; Ž 134,2; Př 15,8; 1Tm 2,8; Zj 5,8; Zj 8,3)3 HERR, stelle eine Wache an meinen Mund, bewahre die Tür meiner Lippen! (Ž 19,15; Ž 39,2; Př 13,3)4 Lass mein Herz sich nicht zu einer bösen Sache neigen, dass ich gottlose Taten vollbringe mit Männern, die Übeltäter sind; und von ihren Leckerbissen lass mich nicht genießen! (Ž 59,3; Ž 94,16; Ž 140,3; Př 4,23; 1K 5,9)5 Der Gerechte schlage mich, das ist Gnade; und er züchtige mich, das ist Öl für mein Haupt, und mein Haupt soll sich nicht dagegen sträuben, wenn es auch wiederholt geschieht; ich bete nur gegen ihre Bosheiten. (Ž 109,4; Př 9,8; Př 25,12; Jr 10,24)6 Wenn ihre Richter den Felsen hinabgestürzt worden sind, so werden sie auf meine Worte hören, dass sie lieblich sind. (Ž 82,2; Př 15,23; Př 25,11)7 Wie wenn einer die Erde pflügt und aufreißt, so sind unsere Gebeine hingestreut am Rand des Totenreichs. (Ž 44,23; Abk 2,5; 2K 1,9)8 Darum sind meine Augen auf dich gerichtet, o HERR, [mein] Herr; bei dir suche ich Zuflucht; schütte meine Seele nicht aus! (2Pa 20,12; Ž 25,15; Ž 25,20; Ž 86,2; Ž 123,2; Ž 138,8; Ž 142,6)9 Bewahre mich vor der Schlinge, die sie mir gelegt haben, vor den Fallen der Übeltäter! (Ž 64,3; Ž 64,6; Ž 140,5)10 Die Gottlosen sollen alle miteinander in ihre eigenen Netze fallen, während ich daran vorübergehe! (Ž 35,7; Ž 124,7)