1 Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, 2 sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat. 3 Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti. 4 Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život! 5 Hospodin je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává. 6 Hospodin je ochránce nezkušených: byl jsem vyčerpán, a dopřál mi zvítězit. 7 Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal. 8 Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. 9 Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený. 11 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář. 12 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? 13 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. 14 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. 15 Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti. 16 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice. Ty jsi mi rozvázal pouta. 17 Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. 18 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, 19 v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.
Žalm 116
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Ich liebe den HERRN, denn er hat erhört meine Stimme und mein Flehen; (Sd 5,31; Ž 18,2; Ž 34,4; Mt 22,37)2denn er hat sein Ohr zu mir geneigt; darum will ich ihn anrufen mein Leben lang. (Ž 116,13; Ž 116,17)3Die Fesseln des Todes umfingen mich und die Ängste des Totenreichs trafen mich; ich kam in Drangsal und Kummer. (Ž 18,5; Ž 119,143)4Da rief ich den Namen des HERRN an: »Ach, HERR, errette meine Seele!« (Ž 6,5; Ž 34,5; Ž 107,6)5Der HERR ist gnädig und gerecht, ja, unser Gott ist barmherzig. (Ž 145,17; Da 9,7)6Der HERR behütet die Einfältigen; ich war ganz elend, aber er half mir. (Mt 5,3; Mt 5,4; Mt 10,16)7Kehre zurück, meine Seele, zu deiner Ruhe, denn der HERR hat dir wohlgetan! (Ž 13,6; Ž 42,6; Ž 42,12; Ž 125,4)8Denn du hast meine Seele vom Tod errettet, mein Auge von den Tränen, meinen Fuß vom Fall. (Ž 86,13; Ž 107,13; Iz 25,8; Ju 1,24; Zj 21,4)9Ich werde wandeln vor dem HERRN im Land der Lebendigen. (Ž 56,14; L 1,74)10Ich habe geglaubt, darum rede ich; ich wurde aber sehr gebeugt. (Ž 38,9; Ž 119,75; 2K 4,3; 2K 4,13)11Ich sprach in meiner Bestürzung: »Alle Menschen sind Lügner!« (Ž 12,2)12Wie soll ich dem HERRN vergelten all seine Wohltaten an mir? (Iz 38,20; Mi 6,5)13Den Kelch des Heils will ich nehmen und den Namen des HERRN anrufen; (Ž 40,17; Ž 116,2; Ž 116,17; Iz 12,4; Iz 38,20)14meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen, ja, vor seinem ganzen Volk. (Nu 30,3; Ž 50,14; Ž 116,18; Jon 2,10)15Kostbar ist in den Augen des HERRN der Tod seiner Getreuen. (Ž 72,14)16Ach, HERR, ich bin ja dein Knecht, ich bin dein Knecht, der Sohn deiner Magd; du hast meine Fesseln gelöst. (Ž 86,17; J 8,32; J 8,36; Ř 6,7; 2K 3,17)17Dir will ich Dankopfer darbringen und den Namen des HERRN anrufen; (Lv 7,12; 2S 6,17; 2S 24,25)18meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen, ja, vor seinem ganzen Volk, (Ž 116,14)19in den Vorhöfen des Hauses des HERRN, in deiner Mitte, Jerusalem. Hallelujah! (Ž 84,11; Ž 96,8)