1 Hospodin kraluje! Národy trnou. Trůní na cherubech! Země se zmítá. 2 Velký je Hospodin na Sijónu, nad všechny národy vyvýšený. 3 Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň – je svaté! 4 Silou Krále je láska k právu. Ty jsi určil právní řády; právo, spravedlnost v Jákobovi ty sám vykonáváš. 5 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou – je svaté! 6 Mojžíš a Áron byli z jeho kněží, Samuel z těch, kdo vzývali jeho jméno; k Hospodinu volali a on jim odpovídal. 7 Promlouval k nim z oblačného sloupu; dbali na jeho svědectví a na nařízení, která jim dal. 8 Hospodine, Bože náš, ty jsi jim odpovídal, byl jsi jim Bohem, jenž promíjí, i když jsi jejich skutky stíhal pomstou. 9 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se směrem k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý!
1Jahwe ist König – es zittern die Völker. / Er thront über Cherubim – es bebt die Erde.2Groß ist Jahwe in der Zionsstadt, / über alle Völker erhaben.3Preisen sollen sie deinen großen, furchtgebietenden Namen: / Heilig ist er!4Die Macht des Königs ist das Recht, das er liebt. / Du hast die Ordnungen festgesetzt, / Recht und Gerechtigkeit in Israel bewirkt.5Rühmt Jahwe, unseren Gott, / fallt nieder am Schemel seiner Füße! / Heilig ist er.6Mose und Aaron waren seine Priester, / auch Samuel rief seinen Namen an. / Sie riefen zu Jahwe und er gab ihnen Antwort.7Aus der Wolkensäule sprach er zu ihnen. / Sie hielten seine Gebote und die Ordnung, die er ihnen gab.8Jahwe, unser Gott, du gabst ihnen Antwort. / Du warst ihnen ein vergebender Gott, / doch ihre Vergehen hast du bestraft.9Rühmt Jahwe, unseren Gott, / fallt nieder an seinem heiligen Berg! / Denn heilig ist Jahwe, unser Gott.